TOMÁŠ LINKA & Přímá linka
country legenda
Na vystoupení se skupinou Fešáci se Tomáš často setkával s prosbami posluchačů, zda by nezazpíval nějaké písničky ze zlaté éry české country, kdy působil v legendární skupně Greenhorns. Protože repertoár Fešáků mu toto neumožňoval začal se zabývat myšlenkou vytvoření nové vlastní kapely, se kterou by mohl tyto skladby hrát a zpívat. A tak oslovil tehdejšího lídra bluegrassové skupiny Torzo Karla Mrkvičku, zda by nedal dohromady partu, která by do toho šla. Vzhledem k tomu, že Torzo v té době právě ukončilo svoji činnost, nová formace na sebe nedala dlouho čekat. Kapelnictví a doprovodné kytary se chopil Karel Mrkvička, za steel kytaru usedl jeden z našich nejlepších hráčů na tento nástroj Jirka Zima (který se zároveň ujal role uměleckého vedoucího) a z Torza přišli vynikající muzikanti Martin Kohout - sólová kytara, Šimon Sternberg - pětistrunné banjo a Libor Kameník - kontrabas. Za bicími se pak střídali Tomáš Suchomel, který hraje se skupinou Druhé podání Františka Nedvěda a Martin Melničenko, Tomův kolega z Fešáků. Rozjezd skupiny pod Karlovým vedením byl vynikající. Díky zvolené taktice repertoáru, úspěchu na Stodole Michala Tučného a prvnímu "cédečku" se nabídky na vystoupení doslova "jen hrnuly". Ale jak už to tak v muzice bývá, s prvními úspěchy přicházejí i první v kapele i první problémy. A tak kontrabasistu Kameníka v lednu 2000 nahrazuje baskytarista Tomáš Kaňka. V tomto složení Přímá linka vystupovala téměř dva roky, během kterých skupina stačila absolvovat měsíční turné po USA a Kanadě a vydat další CD. Koncem roku 2002 odchází Martin Kohout, zhruba měsíc poté kapelu opouští Šimon Sternberg. Toho nahradil bývalý banjista Greenhorns Ilja Herain. Nedlouho po něm řady Přímé linky posílil multiinstrumentalista Míra Roček, který výrazně přispěl ke změně celkového soundu skupiny, v jejímž repertoáru pomalu ale jistě začíná převládat moderní country. V srpnu 2003 nahradil oba alternující bubeníky další ex-Greenhorn Fanda Donáth. V lednu 2004 bylo v divadle ABC pokřtěno další "cédéčko". Koncem roku 2004 ohlásil odchod Ilja Herain, čímž zkončila éra pětistrunného banja v Přímé lince. V lednu 2005 doplnil soubor své řády vynikajícím kytaristou Romanem Ištvánikem ani tato sestava netrvá však dlouho. V květnu téhož roku totiž z kapely odchází její dosavadní vedoucí Karel Mrkvička. Současné složení Přímé linky je: Tomáš Linka - zpěv, foukací harmonika, Jirka Zima - steel kytara, Tomáš Kaňka - baskytara, zpěv, Míra Roček - klávesy, housle, mandolína, zpěv, Fanda Donáth - bicí, zpěv a Roman Ištvánik - kytary.
Tomáš Linka - životopis
Tomáš Linka rodák z Prahy. K hudbě se dostal již v útlém dětství. Jeho otec byl totiž člen harmonikové skupiny Harmonyton (později Larryton) a tak bylo naprostou samozřejmostí, že se malý Tomáš brzy naučil na foukací harmoniku hrát a v 10 letech ji již bezpečně ovládal.
Ve svých 17 letech se stal baskytaristou plzeňské bigbeatové skupiny Merkur. Zlom v jeho hudební kariéře nastal v roce 1968, kdy banjista Marko Čermák sháněl hráče na foukací harmoniku do své nově zakládané skupiny White Stars. S nabídkou nejprve přišel za Tomášovým otcem, ale ten jí okamžitě přehrál na svého syna a tak se Tomáš ocitl v sestavě White Stars po boku takových hudebníků, jakými jsou Marko Čermák, Mirek Hoffmann nebo Ivan Mládek. Skupina White Stars se vzápětí nato skvěle uvedla na festivalu Porta, kde hned dvakrát za sebou vyhrála v kategorii bluegrass. To však už přišel rok 1970 a White Stars se potichu sloučili s Vyčítalovými Greenhorny.
Vzhledem k tomu, že u Greenhornů již pěvecké posty obsadili Michal Tučný a Mirek Hoffmann, uplatnil se zde Tomáš především jako hráč na foukací harmoniku. i přesto však do katalogu Greenhornů (a později Zelenáčů) přinesl několik zajímavých nahrávek, z nichž uveďme jen písně "Hardy" (1970), "Tak já jdu dál" (1972), "Jarní zpráva" (1974) nebo skvělý duet s Michalem Tučným "El Paso" (1972). V roce 1974 vyvrcholily spory v kapele natolik, že se trojice Petr Novotný, Michal Tučný a Tomáš Linka rozhodla od Zelenáčů odejít. Po krátkém extempore s pokusem o vytvoření vlastní skupiny Michala Tučného objevil Petr Novotný ústeckou skupinu Bluegrass Hoppers, která v té době už hrála pod názvem Fešáci a všichni tři do ní téměř současně vstoupili. I u Fešáků našel Tomáš uplatnění jako hráč na foukací harmoniku, ale dokázal se zde výrazně prosadit i jako zpěvák a tak do fešáckého repertoáru zařadil takové nahrávky jako Svítá ve tvých tvářích, duet s Michalem Tučným "Lojza a Líza" (obě 1977), "Paní má se má," "Doktore pomozte" nebo "Kovbojové a klauni" (všechny 1980). I přes všechny výrazné úspěchy se Tomáš v roce 1985 rozhodl od Fešáků odejít a společně se zpěvačkou Pacifiku Helenou Maršálkovou zkusit štěstí s vlastní skupinou Kanafas. Tento pokus však bohužel nevyšel, a tak se Tomáš v roce 1987 rozhodl vstoupit zpátky k Zelenáčům, jejichž katalog hned po svém příchodu obohatil nahrávkou "Sedm španělských andělů" (v duetu s Pavlem Králem) a v dalších letech k ní přidal skladby "Carmen" (1988), "Zelení mužíci" (s Janem Vyčítalem), "Začni hrát" (obě 1990), "Tequila Sheila," "Chci být vodou na tvůj mlýn" nebo "Džek Blesk z Gandegáj" (všechny 1992).
V roce 1994 se Tomáš opět rozhodl Greenhorny opustit a přestoupit znovu do sestavy Fešáků. Svojí obnovenou premiéru s Fešáky absolvoval na albu Dokud můžem, na kterém nazpíval písně "Návraty" a duet s Milošem Slezákem "Pane můj" (obě 1994). Zároveň s příchodem k Fešákům se stal tomáš také druhým zpěvákem country rockové odnože Fešáků, skupiny Cadillac, s níž společně s Pavlem Brümerem nahráli alba Poslední soud (1995) a Život je jízda (1996). V roce 1998 Tomáš přijal nabídku na účinkování v country muzikálu Benzín a mejkap, ve kterém ztvárňoval roli starého pumpaře L. M. Koncem roku 1998 Tomáš dokončil práci na svém druhém solovém albu s pracovním názvem Country pěšák, ale jeho vydání je zatím neustále odkládáno. V roce 1999 zahajuje Tomáš Linka svůj sólový koncertní i gramofonový projekt Přímá linka. S touto skupinou také natočil své zatím poslední album Přímá linka do vzpomínek.
Tomáš Linka - životopis
Tomáš Linka rodák z Prahy. K hudbě se dostal již v útlém dětství. Jeho otec byl totiž člen harmonikové skupiny Harmonyton (později Larryton) a tak bylo naprostou samozřejmostí, že se malý Tomáš brzy naučil na foukací harmoniku hrát a v 10 letech ji již bezpečně ovládal.
Ve svých 17 letech se stal baskytaristou plzeňské bigbeatové skupiny Merkur. Zlom v jeho hudební kariéře nastal v roce 1968, kdy banjista Marko Čermák sháněl hráče na foukací harmoniku do své nově zakládané skupiny White Stars. S nabídkou nejprve přišel za Tomášovým otcem, ale ten jí okamžitě přehrál na svého syna a tak se Tomáš ocitl v sestavě White Stars po boku takových hudebníků, jakými jsou Marko Čermák, Mirek Hoffmann nebo Ivan Mládek. Skupina White Stars se vzápětí nato skvěle uvedla na festivalu Porta, kde hned dvakrát za sebou vyhrála v kategorii bluegrass. To však už přišel rok 1970 a White Stars se potichu sloučili s Vyčítalovými Greenhorny.
Vzhledem k tomu, že u Greenhornů již pěvecké posty obsadili Michal Tučný a Mirek Hoffmann, uplatnil se zde Tomáš především jako hráč na foukací harmoniku. i přesto však do katalogu Greenhornů (a později Zelenáčů) přinesl několik zajímavých nahrávek, z nichž uveďme jen písně "Hardy" (1970), "Tak já jdu dál" (1972), "Jarní zpráva" (1974) nebo skvělý duet s Michalem Tučným "El Paso" (1972). V roce 1974 vyvrcholily spory v kapele natolik, že se trojice Petr Novotný, Michal Tučný a Tomáš Linka rozhodla od Zelenáčů odejít. Po krátkém extempore s pokusem o vytvoření vlastní skupiny Michala Tučného objevil Petr Novotný ústeckou skupinu Bluegrass Hoppers, která v té době už hrála pod názvem Fešáci a všichni tři do ní téměř současně vstoupili. I u Fešáků našel Tomáš uplatnění jako hráč na foukací harmoniku, ale dokázal se zde výrazně prosadit i jako zpěvák a tak do fešáckého repertoáru zařadil takové nahrávky jako Svítá ve tvých tvářích, duet s Michalem Tučným "Lojza a Líza" (obě 1977), "Paní má se má," "Doktore pomozte" nebo "Kovbojové a klauni" (všechny 1980). I přes všechny výrazné úspěchy se Tomáš v roce 1985 rozhodl od Fešáků odejít a společně se zpěvačkou Pacifiku Helenou Maršálkovou zkusit štěstí s vlastní skupinou Kanafas. Tento pokus však bohužel nevyšel, a tak se Tomáš v roce 1987 rozhodl vstoupit zpátky k Zelenáčům, jejichž katalog hned po svém příchodu obohatil nahrávkou "Sedm španělských andělů" (v duetu s Pavlem Králem) a v dalších letech k ní přidal skladby "Carmen" (1988), "Zelení mužíci" (s Janem Vyčítalem), "Začni hrát" (obě 1990), "Tequila Sheila," "Chci být vodou na tvůj mlýn" nebo "Džek Blesk z Gandegáj" (všechny 1992).
V roce 1994 se Tomáš opět rozhodl Greenhorny opustit a přestoupit znovu do sestavy Fešáků. Svojí obnovenou premiéru s Fešáky absolvoval na albu Dokud můžem, na kterém nazpíval písně "Návraty" a duet s Milošem Slezákem "Pane můj" (obě 1994). Zároveň s příchodem k Fešákům se stal tomáš také druhým zpěvákem country rockové odnože Fešáků, skupiny Cadillac, s níž společně s Pavlem Brümerem nahráli alba Poslední soud (1995) a Život je jízda (1996). V roce 1998 Tomáš přijal nabídku na účinkování v country muzikálu Benzín a mejkap, ve kterém ztvárňoval roli starého pumpaře L. M. Koncem roku 1998 Tomáš dokončil práci na svém druhém solovém albu s pracovním názvem Country pěšák, ale jeho vydání je zatím neustále odkládáno. V roce 1999 zahajuje Tomáš Linka svůj sólový koncertní i gramofonový projekt Přímá linka. S touto skupinou také natočil své zatím poslední album Přímá linka do vzpomínek.
