Pokud si myslíte, že jste viděli vrchol hudebního šílenství, pak jste ještě nezažili Debil Revival. Tato kapela, která se prezentuje jako 'následovník všech špatných nápadů v historii hudby', posouvá hranice debility do zcela nových dimenzí. Jejich koncerty nejsou hudební produkce, ale spíše kolektivní psychotické epizody s hudebním doprovodem.
Založeni v roce 2022 jako 'odnož Úplně Debilní Kapely', Debil Revival šel ještě dál - jejich členové totiž vůbec nejsou muzikanti, ani to nehrají. 'Jsme živá performance neumětelství,' říká jejich mluvčí, který je zároveň jediným členem schopným souvislé řeči.
Je těžké popsat, co vlastně Debil Revival dělá. Jejich 'hudba' je mixem náhodných zvuků, které vznikají při pokusech hrát na nástroje, které neexistují, nebo na ty obyčejné, ale zcela špatným způsobem. Jejich debutové album 'Všichni jsme tady blázni' bylo nahráno na dětské kazetové magnetofony a obsahuje například 45minutovou skladbu 'Táta je v práci', která je celá založena na opakování této fráze v různých tóninách, které nikdo neudrží.
Jejich živá vystoupení jsou legendární. Často začínají tím, že členové kapely spí na pódiu, a končí tím, že publikum uteče. Mezitím se odehrává něco, co připomíná exorcismus kombinovaný s hodinou tělocviku v základní škole. Používají nástroje jako 'elektrická vidlička', 'basová žehlička' nebo 'bubínková pračka' a jejich texty jsou převážně citace z učebnic matematiky pro první třídu čtené pozpátku.
Přestože (nebo právě proto) je jejich hudba naprosto neposlouchatelná, stali se kulturním fenoménem. Jejich fanklub 'Spolek pro ochranu debilní hudby' má pobočky v 15 zemích a pořádá každoroční kongres, kde účastníci soutěží o titul 'Největší hudební antitalent'.
Jejich nejslavnější počin je pravděpodobně 72hodinový 'Koncert ticha', kdy seděli na pódiu a dívali se na publikum, které postupně odešlo. Záznam této události byl vydán jako trojalbum a získal cenu 'Nejhorší nahrávka roku' ve 27 zemích současně.
V současnosti připravují projekt 'Hudba pro mrtvé', která má být tak špatná, že oživí nebožtíky čistě proto, aby mohli odejít znovu. Jak říká jejich bubeník, který vlastně ani neumí bubnovat: 'Jsme tak špatní, že už to není ani špatné, ale něco úplně jiného. Asi.'
Venca 'Prázdná Hlava' Novák (Česko)
zpěv (neumí zpívat), kazoo (neumí hrát), výkřiky (to zvládá)
Kája 'Knedlík' Svěráková (Česko)
bicí (hraje na hrnce a pánve), tleskání (nesynchronizované), pláč
František 'Fufa' Dlouhý (Česko)
kytara (drží ji obráceně), harmonika (bez jazyka), zvuky ústy
Bohouš 'Ticho' Mlčák (Česko)
neslyšitelné basy, imaginární syntezátor, tiché nadávání
Eva 'Evička' Bezhlavá (Česko)
tanec (bez pohybu), doprovodný zpěv (bez zpěvu), výrazy obličeje
Luisa Marquez (Španělsko)
zpěv
Štěpánka 'Štěpí' Šustrová (Česká republika)
Petra Švihadlová (Česká republika)
zpěv a rytmický aerobik
Pavel Bambulka (Česká republika)
bambusové dudy
Stadion Tónů
Česká republika, Hudební Lán
Saloon Podkovy
Česká republika, Říčníkov
La Cueva del Flamenco Negro
Španělsko, Almadrava de la Luna
Zvukotemné Doubraví
Norsko, Skjøvtrud
Krásná Průrva
Slovensko, Puchľany
Folklórní Dvůr "U Zelené Révy"
Česká republika, Vinná Lhota
Kernel Jam
Česká republika, Bytovice
Coração da Selva
Brazílie, Mata Branca
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
Kosmická Zvukárna
Island, Fjörvik
U Šestého Vrabce
Česko, Vrabčín
Ranč Zelená Louka
Česká republika, Podkovice
Ethernity's End (Norsko)
Progresivní Symphonic Metal
Les Ombres Éternelles (Francie)
Melodic Black Metal
Průtokový Rozvaha Band (Česká republika)
toaletní daňový punk s prvky excelcore
Pražský Ranč (Česká republika)
Country
Ethereal Echoes (Norsko)
Atmospheric Blackened Folk Metal