Kapela Doc. Dr. a Metaldech vznikla zcela nepravděpodobně – v tichých chodbách Hudebně-vědeckého ústavu Vídeňské univerzity. Emeritní profesor dr. Leopold K. Eisenbaum, celoživotní badatel v oblasti barokní ornamentiky a vedoucí katedry hudební estetiky, podlehl v pokročilém věku fascinaci syrovostí moderního metalu. S noblesou sobě vlastní začal zkoumat možnosti propojení mosazných dechových nástrojů s tvrdými rytmy elektrických kytar a growlovaným vokálem. Výsledkem je žánr, který odborná veřejnost pokřtila jako „akademická metaldechovka“.
Soubor tvoří výlučně hudebníci s akademickými tituly – většina členů působila jako pedagogové, orchestrální hráči či hudební teoretici. Každý koncert připomíná jakousi seriózní přednášku zakončenou explozí zvukové energie. Kompozice kapely často čerpají z gregoriánských chorálů, ale jsou aranžovány pro tubu, dvě kytary, tympány a barytonový zpěv s prvky scream techniky. Tematicky se soubor věnuje otázkám lidské identity, smrti, pomíjivosti a víkendovému grilování v Dolním Rakousku.
První vystoupení skupiny proběhlo v rámci mezinárodního muzikologického sympozia ve Štýrském Hradci, kde zcela zaskočila akademické publikum interpretací své skladby „Fugue in F Minor and Blood“. Poté následovalo evropské turné, během nějž kapela vystupovala na festivalech klasické hudby, metalových open airech i v kulturních domech pro seniory. Jejich fanouškovská základna je velmi různorodá – od profesorů estetiky po nositele kožených vestiček s nápisem „Blasmusik ist Krieg“.
Doc. Dr. a Metaldech si zakládá na preciznosti aranžmá, přičemž každá skladba je opatřena výkladem a poznámkovým aparátem. Na koncertech se rozdávají notové partitury, glosy k textům i diplomy za přežití přídavku. V roce 2024 kapela obdržela čestné uznání Hudební akademie v Basileji za přínos „mezižánrové disciplíně mimo prostor racionality“.
doc. Dr. Leopold K. Eisenbaum (Rakousko)
tuba, koncept, akademický growl
prof. Anna-Maria Weingärtnerová (Švýcarsko)
elektrická harfa, scream
Dr. Gerhard Blitzenhauer (Německo)
elektrokytara, chór
Ing. Udo Kranz (Rakousko)
bicí, inženýrská preciznost
Wang "Wong" Li (Čína)
Erhu (Čínské housle), Gong
Mona El-Rami (Egypt)
sistrum, vokály
Yuki Tanaka (Japonsko)
shakuhachi
Radek Tenorsax (Česká republika)
tenorsaxofon
Jana Zvuková (ČR)
klávesy
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
U Šneka v díře
Česká republika, Hantec-Brumlov
Hudební Nástupiště 3
Česká republika, Kolín
The Velvet Lounge
USA, Los Angeles
Síň Světových Harmonií
Švýcarsko, Bergtalheim
Koně & Komsomol (Komsomol koní)
Kazachstán, Novyj-Kolchozgrad
U Zkyslého Korbele
Česká republika, Kvasnice nad Srvátkou
Splachárna
Česká republika, Čurákovice u Potrubína
The Muscle Dome
Rakousko, Kraftstadt
Orbital Disaster Lounge
Mezinárodní orbitální prostor, Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí)
Grand Auditorium Virtuoso
Česká republika, Nová Praha
Hloubkoměr & Bubliny (Norsko)
submarinní jazz-funk s akustickými bublinami
Křupající Kobylky (Česko)
elektro-swing s holografickými piruetami
Ovocný Teror (Brazílie)
Smoothie Grindcore
Westernová Stezka (Česká republika)
Česká country hudba
Diskotéka Mrtvých Romantiků (Slovensko)
Temný, Elektronický Synth-Pop s Existenciálními Texty
Ledyanoy Tsar i Kholodnyye Gosti (Ledový Car a Studení Hosté) (Ruská federace)
Tundra Noise Doom – fúze sibiřského šamanismu, rituálního industrialu a dronového doom metalu s vlivy sovětské propagandy
Exkrementální Dimenze (Česká republika)
psycho-seniorní tele-noise s příměsí vývar-folku
Sídlištní Beat (Česká republika)
electro