Kapela Elektrické Brambory Vzpřímené vznikla omylem v roce 2009 během mléčné bouře nad Porýním, kdy se čtyři lidé schovali pod kovovou cisternu a objevili, že syrové brambory mohou sloužit jako zesilovače zvuku. První skladba, nazvaná „Šustění okurek v prázdném chrámu“, byla zachycena na pásku omotaném kolem zavařovací sklenice. Vzápětí vznikl celý hudební směr – **astro-noisový agrobeat**, který kombinuje praskání solárních panelů, dojení syntetických koz a jódlující kvílení nad ztracenými traktory.
Jejich živá vystoupení jsou neskutečně nečitelná – někdo hraje na štrúdl, jiný bouchá do polštáře naplněného mletým anýzem a jeden člen pouze stojí u mikrofonu a šeptá jména žampionů. V roce 2013 se stali slavnými v jedné zapomenuté stanici metra, kde nehráli vůbec nic, ale jen syčeli na kolemjdoucí. Jejich album „Když se kozí koleno otočí vlevo“ se prodávalo výhradně v automatech na párky a dostalo negativní recenzi v časopise, který neexistuje.
Elektrické Brambory Vzpřímené tvrdí, že nehrají pro lidi, ale pro vzdálené mlhoviny, které vibrace jejich písní zachytí až za 400 let. Na jevišti se objevují oblečení v pytlích na listí, každý koncert zahajují házením houbového salátu do ventilátoru a končí kolektivním výkřikem „ŠLEM!“. Jejich zpěvačka Šmejdra používá jako mikrofon karamelový puding a nikdo jí nerozumí – ale to je záměr. V roce 2022 byli nominováni na cenu Nejslabší zvuk Evropy, ale ceremonie se rozpadla během vystoupení, když se pod pódium propadla plastová velryba plná želatinových bublin. Jejich fanoušci se nazývají „Brambůrci“ a každý musí složit přísahu nad plesnivým rohlíkem. Tohle není kapela. To je stav mysli, který páchne česnekem a zní jako zlomený mikrovlnný tanec.
Šmejdra von Džbán (Německo)
křik do mikroskopu, pudingový mikrofon
Reinhard Truhlík (Německo)
elektro-seno, polní syntetizátor
Karel Vonkajší Dlaždič (Slovensko)
kopání do kýblu, zpěv spodních tónů
Frida Hlemýžďová (Švédsko)
škrabání skla, rezonance v hrudním košíku
Antoine Dubois (Francie)
Kytara, Skladatel
Pan Wei "Warehouse" Hong (Čína)
Metronom II (Hra s Metronomy, Tichý Chaos), Skladový Chaos
Petra Holá (Česká republika)
akordeon
Liam O'Connor (Irsko)
dudy
Martin Polák (Česká republika)
bicí
František 'Frankie' Kovář (Česká republika)
Klarinet, saxofon, občasné zpěvy
Country Saloon Třeboň
Česko, Třeboň
Kasino-Hudební Parlamentní Síň
Švýcarsko, Bergtalheim
The Glitter Palace
USA, Los Angeles
Recyklační Ráj
Německo, Schrottlingen
Kulturní středisko Bývalé Sokolovny
Česká republika, Dolní Zádrhel
Starlight Haven
Francie, Lumière
Alpenglocken Saal
Rakousko, Felsenbruck
Katedrála Stínů
Finsko, Varjo
U Zběsilé Trenýrky
Česká republika, Pupčíkov
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Industriální Chrám
Česká republika, Černohrad
Syntetická Bouře (Globální korporace (s daňovým sídlem v ČR))
Hyper-Pop-Punk s chemickou příchutí a marketingovým třeskem
The Granny Grindhouse (Babiččiny Mlýnice) (Mobilní autodílna, Detroit (světové turné))
Geriatric Greaser Garage Rock – Divoká fúze rock’n’rollu 50. let, garage rocku a punkových postojů. Nejdůležitější jsou kožené bundy, nezdravě vysoké podpatky a nekompromisní ignorování ortopedických rad. Cílem je děsit vnoučata.
Legno e Fuoco (Itálie)
folk-rock s prvky etna a akustického blues
Zubní Pastafarián (Švédsko)
Hygienický Nu-Metal
Les Ombres Éternelles (Francie)
Melodic Black Metal
Orchestr Blažených Hopsalů (Česká republika)
Absurdní folk-hop s prvky šílenství
Sanctus Decibel (Francie)
gregoriánský grindcore
Kořeny betonové džungle (Česká republika)
Industriální drone metal s ambientními prvky
Hliníková Husa (Německo)
Industriální folk s prvky recyklace