Kapela Éterická Klenba vznikla na přelomu zimy a jara roku 2011 v hlubokém lesním údolí poblíž slovinské vesničky Trnovec nad Sovo. Zakládající členové se zde sešli na improvizovaném retreatu zaměřeném na ticho, dech a zvukové vlny. To, co začalo jako série meditativních seancí s tibetskými mísami, se brzy proměnilo v hluboký hudební dialog, který překračoval jazyk, styl a tradici.
Název Éterická Klenba odkazuje nejen na zvukovou architekturu jejich hudby, ale i na duchovní prostor, který kapela vytváří během svých vystoupení. Jejich hudba není určena k poslechu v běžném slova smyslu – je spíše portálem k introspekci, bránou k jinému vnímání času a prostoru.
Styl, kterým se Éterická Klenba prezentuje, je obtížně zařaditelný. Nejčastěji bývá označován jako ambientní neoklasika, ale najdeme v něm i stopy avantgardního jazzu, japonské gagaku, minimalistického techna či dokonce inspirace zvuky přírody – od křehkého bublání potůčku po hluk padajícího sněhu. Většina jejich skladeb vzniká formou kolektivní improvizace a je záměrně ponechána v nedokončeném, syrovém stavu, který má odrážet neuchopitelnost lidského vědomí.
Členové kapely mají různorodé zázemí – od klasického klavíru přes elektroakustické inženýrství až po lesní terapii. Právě tato rozmanitost se odráží v jejich komplexních kompozicích, kde vedle strunných nástrojů zaznívá i modulární syntezátor či archaické dudy nalezené na bleším trhu v Tbilisi.
Vystoupení Éterické Klenby se nikdy neopakují. Každý koncert je vnímán jako jedinečný rituál, jehož průběh je ovlivňován nejen náladou kapely, ale i energií publika, rozložením židlí nebo teplotou vzduchu. Mnoho vystoupení se koná pod širým nebem nebo v netradičních prostorech jako jsou opuštěné továrny, kláštery nebo jeskyně. Publiku je často doporučeno lehnout si, zavřít oči a nevnímat hudbu, ale nechat se jí prostoupit.
Kapela také spolupracuje s výtvarníky, tanečníky i terapeuty. Například projekt „Zvukové mandaly těla“, který byl prezentován na bienále ve Vilniusu, spojoval hudbu s kontaktní improvizací a neurologickým biofeedbackem. Výsledkem bylo vystoupení, v němž samotné emoce diváků měnily zvukovou krajinu koncertu.
Éterická Klenba není jen hudební projekt. Je to komunita, filozofie a výzva k pomalosti. V rychlém světě přináší jejich tvorba něco neocenitelného – ticho mezi tóny, dech mezi slovy, přítomnost v každém okamžiku.
Lana Vrbanič (Chorvatsko)
zpěv, tibetské mísy, theremin
Gregor Šebalj (Slovinsko)
modulární syntezátor, terénní nahrávky
Mihailo Tomić (Srbsko)
kontrabas, šamanský buben
Tereza Malenčová (Česko)
violoncello, vokální vrstvy
Emmanuel de Fontenoy (Francie)
krystalofon, zvonkohra, ambientní textury
Růžena Špekrová (Česká republika)
foukací harmonika, zpěv a výroba špekáčků
Amadou Diop (Senegal)
Savannový buben
Lena "Dubová" Schröder (Německo)
Arjun Malhotra (Indie)
tabla
The Syrian Siren II (Sýrie)
Arabský Pop, Taneční závoje
Quinn "Kvóta" Quigley (Kanada)
Metronom II (Hra s Nadiou, Tichý Chaos)
Anya Makarova (Rusko)
Kosmická Balaika (Cosmic Balalaika)
Granule Bar
Rakousko, Pampeliška
Hudební aréna Luminaria
Česká republika, Dolní Skalice
Folklórní Dvůr "U Zelené Révy"
Česká republika, Vinná Lhota
U Zkyslého Korbele
Česká republika, Kvasnice nad Srvátkou
Alpenglocken Saal
Rakousko, Felsenbruck
Jaskyňa Ozven
Slovensko, Temnoslava
U Poslední Fáze
Česká republika, Výbojov
Plážový Ventilek
Portugalsko, Areia do Sono
Fiesta Celtica XXL
Česká republika, Dublinovice
Zvukoví Nomádi (Slovensko)
etno-jazzová fúze
Ferencovo Florenc (Česká republika)
undergroundový šraml, česko-maďarský folk-punk
Globální Guláš (Mezinárodní (registrováno na neutrálních vodách v kontejneru plném hummusu))
Etnofuturistický Chaos-Fúze
Opilí Šneci (Česká republika)
hospodský punk-folk
Zvukosvět (Mezinárodní)
Experimentální světová fúze
Zlatá Harmonie (Česká republika)
Tradiční česká dechovka
Bratrstvo Temného Chóru (Itálie)
renesanční black metal
Náš Záměr Byl Jiný (Česká republika)
alternativní optimism-core s prvky tragikomického šansonu
Křupající Kobylky (Česko)
elektro-swing s holografickými piruetami