V hlubinách norské fjordové krajiny, kde se prastaré mýty snoubí s chladným větrem a nekonečnou temnotou polárních nocí, se zrodila hudební entita, která měla navždy změnit tvář progresivního symfonického metalu – kapela Ethernity's End. Jejich příběh není jen o hudbě, ale o snaze zachytit neuchopitelnou krásu a brutalitu severské přírody, vtělenou do tónů a slov, které rezonují s duší posluchače. Vše začalo v roce 2008, kdy se osamělý skladatel a vizionář, Ørjan Frost (později známý jako Ørjan 'Frostwind' Pedersen), vrátil z dlouhé pouti po Skandinávii. Inspirován starými ságami, keltskými runami a melancholickou krásou polární záře, začal tvořit první akordy, které se brzy staly základním kamenem pro to, co je dnes považováno za jeden z nejkomplexnějších a nejambicióznějších hudebních projektů své doby.
Ørjan, původem z malé rybářské vesnice poblíž Stavangeru, prožil dětství obklopený vyprávěním o trollech, vikinzích a starých bozích. Tato mystická atmosféra se mu hluboce vryla pod kůži a ovlivnila jeho tvůrčí proces. Jeho první demá, nahrávaná v improvizovaném studiu v opuštěné dřevěnici, přilákala pozornost místního hudebního producenta, Ingrid Storm. Ingrid, známá svou nekompromisní vizí a talentem pro objevování skrytých klenotů, okamžitě rozpoznala potenciál Ørjanových melodií. Společně začali hledat ty správné duše, které by dokázaly přenést Ørjanovu vizi z osamělé mysli do živoucího organismu. Hledání bylo dlouhé a náročné. Mnozí talentovaní hudebníci se ozvali, ale jen málokdo sdílel stejnou hloubku citu a oddanosti k hudbě, která přesahovala pouhé technické dovednosti.
První z nich byla sopranistka Elara Vinter. Její hlas, čistý jako pramenitá voda a mocný jako ledovcový vodopád, dodal Ørjanovým melodiím éterický rozměr. Elara, absolventka konzervatoře v Oslu, přinesla do kapely klasické vzdělání a hluboké porozumění pro vokální harmonie. Její schopnost přecházet z operního zpěvu k metalovým tónům byla ohromující a stala se jedním z charakteristických prvků zvuku Ethernity's End. Další byl bubeník, Fenrisulf 'Fenris' Ragnarsson. Fenris, původem ze Švédska, byl známý svou precizností a rychlostí, ale především svým instinktivním citem pro rytmus. Jeho bicí nebyly jen podpora, ale samostatná entita, která udávala směr a dynamiku každé skladby. Byl to právě Fenris, kdo trval na experimentování s polyrytmy a neobvyklými takty, což výrazně obohatilo progresivní stránku kapely.
Na baskytaru se přidal islandský hudebník, Skúli 'Thunderjaw' Magnússon. Skúli, tichý a rozvážný, ale zároveň s neuvěřitelnou energií, přinesl do kapely hluboké a rezonující basové linky, které působily jako zemětřesení. Jeho technika hraní a schopnost propojit basové melodie s kytarovými riffy byly legendární. Posledním členem, který doplnil sestavu, byl kytarista a klávesista, Aðalsteinn 'Shadowweaver' Björnsson z Dánska. Aðalsteinn, mistr jak v riffování, tak v orchestrálních aranžmá, se stal hlavním architektonem komplexních symfonických vrstev kapely. Jeho schopnost prolínat tvrdé kytarové pasáže s éterickými klávesovými plochami byla klíčová pro vytvoření jedinečného zvuku Ethernity's End. S touto pěticí, Ørjan konečně cítil, že jeho vize se stává skutečností.
První studiové album, 'Echoes of the Fjord', vydané v roce 2011, bylo zjevením. Kritici ho okamžitě označili za mistrovské dílo. Album bylo plné epických skladeb, které se pohybovaly od klidných, akustických pasáží po zuřivé, orchestrálně podpořené metalové útoky. Texty, plné mystiky a filosofických úvah o životě, smrti a nekonečnu, rezonovaly s posluchači po celém světě. 'Echoes of the Fjord' se rychle stalo kultovním albem a katapultovalo Ethernity's End mezi elitu progresivního metalu. Následovala dlouhá a vyčerpávající turné, která kapelu zavedla do nejvzdálenějších koutů světa. Hráli na nejprestižnějších festivalech, od Wacken Open Air po Hellfest, a všude zanechávali nesmazatelnou stopu.
Jejich živá vystoupení byla stejně impozantní jako jejich studiové nahrávky. Každý koncert byl pečlivě choreografován a vizuálně doprovázen velkolepými projekcemi a světelnými efekty, které přenášely diváky do světa severských legend. Elara Vinter, s její majestátní přítomností a okouzlujícím hlasem, byla centrem pozornosti. Ørjan 'Frostwind' Pedersen, ačkoli skromný a zdrženlivý, vyzařoval neuvěřitelnou energii a charisma. Fenris a Skúli tvořili nezdolnou rytmickou sekci, zatímco Aðalsteinn, stojící v pozadí, tkal složité kytarové a klávesové pavučiny.
Druhé album, 'Chronicles of the Cosmic Serpent', vydané v roce 2014, ukázalo ještě větší posun v hudebním vývoji kapely. Bylo ještě ambicióznější, s delšími skladbami a hlubším zapojením symfonického orchestru. Obsahovalo prvky inspirované keltskou a severskou mytologií, ale zároveň se dotýkalo témat kvantové fyziky a kosmického vědomí. 'Chronicles of the Cosmic Serpent' upevnilo jejich pozici jako kapely, která se nebojí experimentovat a posouvat hranice žánru. Nicméně, s rostoucí popularitou přišly i výzvy. Konstantní cestování a tlak na kreativní výkon si vybraly svou daň. Kapela se na čas stáhla do ústraní, aby si odpočinula a načerpala novou inspiraci. To vedlo k obdobím nejistoty, kdy fanoušci spekulovali o možném rozpadu.
Ale Ethernity's End se vrátili silnější než kdy předtím. V roce 2018 vydali album 'Veiled Truths, Unseen Realms', které bylo oslavou jejich návratu a zároveň důkazem jejich trvalé relevance. Album bylo syrovější a temnější než jejich předchozí díla, s většími metalovými riffy a ještě expresivnějšími vokály. Texty se ponořily do hlubin lidské psychiky a zkoumaly témata jako jsou ztráta, vykoupení a hledání smyslu v chaosu moderního světa. 'Veiled Truths, Unseen Realms' bylo nejen uměleckým triumfem, ale také komerčním úspěchem, který jim zajistil další světové turné.
Během pandemie COVID-19, kdy bylo cestování nemožné, se kapela zavřela do svých domácích studií a začala pracovat na novém materiálu. Toto období samoty a introspekce vedlo k jejich nejnovějšímu dílu, 'Astral Odyssey', které vyšlo na jaře 2023. 'Astral Odyssey' je monumentální dílo, které kombinuje všechny silné stránky Ethernity's End a posouvá je na novou úroveň. Je to konceptuální album, které vypráví příběh o vesmírné cestě a hledání dávno ztracené civilizace. Hudba je ještě složitější a orchestrálně bohatší, s použitím exotických nástrojů a sborů. Kritici album přivítali s nadšením a mnozí ho označili za vrchol jejich kariéry.
Ethernity's End se stali symbolem nekompromisního uměleckého vyjádření a důkazem, že metalová hudba může být zároveň brutální i krásná, inteligentní i emocionální. Jejich odkaz spočívá nejen v jejich hudbě, ale také v jejich schopnosti inspirovat tisíce fanoušků po celém světě k tomu, aby objevovali hlubiny vlastní fantazie a prozkoumávali neviditelné světy. Budoucnost kapely je nejistá, ale jedno je jisté – jméno Ethernity's End bude navždy zapsáno v historii progresivního symfonického metalu zlatým písmem, jako odkaz na severskou mlhu, která se snila s kovovým hromem a stvořila něco skutečně nadpozemského.
Ørjan 'Frostwind' Pedersen (Norsko)
Hlavní kytara, zpěv, klávesy, hlavní skladatel
Elara Vinter (Norsko)
Hlavní vokály (soprán)
Fenrisulf 'Fenris' Ragnarsson (Švédsko)
Bicí, perkuse
Skúli 'Thunderjaw' Magnússon (Island)
Basová kytara, doprovodné vokály
Aðalsteinn 'Shadowweaver' Björnsson (Dánsko)
Rytmická kytara, klávesy, orchestrální aranžmá
Eliška Svobodová (Česká republika)
Zpěv, Milovnice Přírody
Dr. Kenji Tanaka (Japonsko)
Synaptická Flétna (Synaptic Flute)
Lucie Šamanová (Slovensko)
zpěv, perkuse
Líza Liška (Česká republika)
dirigování a příčná flétna
Saloon Podkova
Česká republika, Starý Kamenolom
De Onderwereld
Nizozemsko, Noorderkamp
Tančírna u Kozího Bradavice
Česká republika, Kopýtkové Údolí
Le Chat Bleu
Francie, Mont-Rêve
Pavilon Kulhavé Kozy
Česká republika, Chrochtín
Ethereal Echoes (Norsko)
Progresivní symfonický metal
Imperium Symphonica (Německo)
Monumentální symfonická hudba
Jihočeští Outlawi (Česko)
česká country s prvky amerického outlaw country a jižanského rocku
Bouře Z Kamene (Česká republika)
rock
Moravanka z Hrozenkova (Česká republika)
Česká lidová hudba
Barokní Komora Virtuosů (Česká republika)
Neobarokní komorní jazz s prvky klasicismu
Westernová Stezka (Česká republika)
Česká country hudba
Moravská Věsna (Česká republika)
Česká a moravská lidová hudba
Šílený Vrabci (Česko)
alternativní folk-rock s prvky punkové energie
Černé Vlny (Česká republika)
Post-punk/Darkwave