V temných zákoutích hudebního světa, kde se šourají a poflakují žánry s podivnými názvy jako „nu-jazzcore s prvky moravského dechovce“, se zrodil projekt, který zahanbil i ty nejotrlejší hudební kritiky. Jmenoval se Galactic Goulash a byl to čistý chaos v notách. Kapela, která by si troufla smíchat skotské dudy, turecké bicí a japonské citery s maďarským folklórem, musela být buď geniální, nebo naprosto šílená. A v jejich případě to bylo obojí, s důrazem na to druhé.
Všechno to začalo, když se excentrický maďarský kontrabasista Bence "Béla" Pál potkal na transsibiřské magistrále s ruskou virtuózní houslistkou Anastázií "Ana" Petrovovou. Bence, který zrovna pojídal lečo a snažil se naladit svou basu v drncajícím vagónu, se pokusil započít konverzaci. Anastázie, která právě nacvičovala Paganiniho Capriccio na housle a stěžovala si, že je vagon "příliš tichý", ho ignorovala. Věci se změnily, až když Bence nešťastnou náhodou vylil lečo na její housle. V následném hádce, která trvala 27 hodin a byla plná maďarských kleteb a ruských hrozeb, se zrodil nápad. Oba zjistili, že jejich hudební vize se shodují v jednom bodě: nesnáší tradiční hudbu. A tak se rozhodli vytvořit hudbu, která je tak nepochopitelná, že ji nikdo nebude moct nenávidět.
Kapela se rychle rozrostla o další podivné postavičky. Kazašský kytarista Talgat "Tig" Nazarbajev se připojil po té, co byl vyhozen z kazašské filharmonie za to, že hrál elektrickou kytarou na Beethovenově symfonii. Jeho specialitou bylo hrát na kytaru smyčcem, zatímco tančil na jedné noze. To byl jen začátek. Další přibyli, jako třeba jamajský bubeník Ras Tafari, který trval na tom, že všechny bicí party musí hrát výhradně na bambusové sudy, a francouzská zpěvačka Colette Dubois, která v sobě mísila operní vokály s hrdelním zpěvem, který se naučila na cestách po Sibiři. Každý člen přinesl do kapely něco jedinečného a naprosto šíleného. Galactic Goulash se stal synonymem pro hudební anarchii.
Jejich první koncert, který se konal v opuštěném skladišti na předměstí Reykjavíku, byl událostí, která se zapsala do hudební historie. Počasí se samozřejmě spiklo proti nim, protože v době jejich největší slávy se spustila sněhová bouře, která nuceně změnila jejich playlist. Na pódium vtrhl Bence a oznámil, že musí improvizovat, protože jim zamrzly struny na base a houslích. To vedlo k hodinovému sezení, během kterého hráli na zamrzlé basové struny paličkami a Anastázie drtila housle mezi prsty, což vedlo k jedinému možnému hudebnímu stylu – Progressive Icecore. Publikum bylo zpočátku zmatené, ale po pár minutách začali tleskat. Přesvědčil je Tig, který při sóle na kytaru nešťastnou náhodou strhl reflektor, a ten spadl přímo na jeho hlavu. Jeho následující sóla na kytaru byla natolik hysterická, že všichni diváci si mysleli, že je to součást show. A oni to nechali být.
Jejich turné po Evropě se stalo legendou. Ne kvůli jejich hudbě, ale kvůli jejich neustálým problémům. V Londýně jim ukradli dodávku, ve které měli veškeré své nástroje a osobní věci, a zbyly jim jen kostýmy, které zrovna měli na sobě. Koncert odehráli jen za pomoci místních dobrovolníků a náhodných nástrojů, které našli ve sběrně. V Paříži je zatkli za to, že se pokusili prodat své vlastní alba jako "umělecká díla" v muzeu. Album se prodávalo za 500 euro, a to pod názvem „L'art de l'absurdité“. V Miláně se Bence nešťastnou náhodou zamotal do elektrických kabelů a po celou dobu koncertu vydávalo jeho tělo podivné zvuky, které se staly hitem a nakonec byly zařazeny do jejich dalšího alba. Galactic Goulash se stal fenoménem, o kterém nikdo nevěděl, co si má myslet. Kritici se jich buď báli, nebo je opěvovali jako "poslední naději hudebního světa", ale nikdo jim nerozuměl. Jejich texty, které byly směsicí tureckých písní, francouzské poezie a kazašských vtipů, byly naprosto nesrozumitelné, ale o to víc se lidem líbily. Jejich hudební experimenty byly natolik neuvěřitelné, že se staly kultem. Vymysleli si vlastní notový zápis, který se skládal z obrázků jídla a zvířat, a dokonce i jejich nahrávací studio bylo přeměněno na muzeum, kde si lidé mohli prohlédnout jejich zdevastované nástroje a divné kostýmy. Žádná jiná kapela neudělala pro hudební chaos více, než Galactic Goulash. A za to si zaslouží... no, aspoň zmínku. Nebo spíš varování.
Bence "Béla" Pál (Maďarsko)
Kontrabas, zpěv, lečo-virtuóz
Anastázie "Ana" Petrovová (Rusko)
Housle, theremin, hrdelní zpěv
Talgat "Tig" Nazarbajev (Kazachstán)
Elektrická kytara, sitar, loutna
Colette Dubois (Francie)
Zpěv, perkuse, harmonika
Ras Tafari (Jamajka)
Bicí, perkuse, zpěv
Hiroši "Hito" Tanaka (Japonsko)
Citera, flétna, koto
Luiza 'Meloun' Rodrigues (Brazílie)
Syntezátory
Dr. Ahmed Khalid (Maroko)
bendir
Metal Sanctuary
Česká republika, Vranovice nad Smrtí
Singularita Zvuku
Zborcený Časoprostor (u centra galaxie Andromeda), Centrum Galaxie (fiktivní, mezigalaktické setkávací místo)
Kulturní doupě 'Na Kravinci'
Česká republika, Šnorchlov
La Fonte Arcaica
Itálie, Monteluce Vecchia
Klub Smíchovka
Česká republika, Hrnčířovice
Vaikusekapp
Estonsko, Luunjaäärne
Orbital Disaster Lounge
Mezinárodní orbitální prostor, Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí)
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
U Černého Mostu
Česká republika, Praha
Sambiliongova Avie (Slovensko)
psychedelický folk, karavan-blues, středoevropský rock
Zvířecí orchestr z Veselej Lhoty (Česká republika)
dětský folk s prvky pohádkové fantazie
Pytel sraček (Česká republika)
experimentální venkovská dechovka
Notáři Chaosu a Devizových Rezerv (Lichtenštejnsko)
Barokní Emo-Metal s Prvky Krypto-Folku
Globální Parlamentární Jackpot Orchestra (Mezinárodní)
fúze jazz, samby, elektroniky, klasiky a loterijních rytmů
Multiversální Symfonie (Česká republika)
Experimentalní orchestrální fusion
Pharma-Law & Wellness Global Orchestra (Globální)
epická symfonie zdraví, práva a finanční absurdity
Úřad pro Zmatek a Neexistující Potvrzení (Irsko)
Byrokratický Doom Folk / Administrativní Noise
Štiky ze Šumavy (Česká republika)
Eklektický venkovský folk-metal