Vznik Globálního Chaos Orkestru (zkráceně GCO) je opředen tak hustou mlhou lží, intrik a špatně načasovaných sázek, že by to vydalo na samostatnou desetidílnou telenovelu. Původně se jednalo o projekt dvou podivínů: lichtenštejnského bankéře na útěku před daňovým úřadem, Ernsta "Tlustého" Schmutzliho, a estonské operní pěvkyně, která ztratila hlas na karaoke večírku ve Vatikánu, Meeli "Křičící" Tamm. Setkali se v únoru roku 1987 v zatuchlé pivnici v Ankaře, kde se Ernst snažil prodat staré ponožky jako "historické relikvie" a Meeli se snažila přesvědčit místního kuchaře, že její krk dokáže vyloudit tóny vyšší než praskající sklo. Spojil je společný sen: vytvořit hudbu, kterou by nikdo nechtěl, ale která by byla tak neodbytná, že by ji musel poslouchat celý svět.
První inkarnace GCO, tehdy ještě pod názvem "Tři Akordy a Pravděpodobně Lež", měla jen tři členy. Třetím byl japonský mistr origami a hráč na bicí, Hiroshi "Papírový" Tanaka, který do soupravy bicích používal pouze rýžový papír a bambusové hůlky, což vedlo k jedinému, ale o to zásadnějšímu problému: jeho bicí souprava se rozpadala při každém prudším kýchnutí, natož při grindcorových blast-beatech. Ernst Schmutzli, jakožto hlavní skladatel, přišel s revolučním nápadem: kombinovat tradiční lichtenštejnskou dechovku s polskou lidovou polkou, a to vše proložit náhodnými prvky z barokních fug a death metalových riffů. Výsledek byl, mírně řečeno, chaotický. Jejich první koncert skončil předčasně, když diváci místo tance začali hledat nejbližší úkryt před zvukovým terorem.
Zásadní zlom nastal, když se kapela rozrostla o dalších 97 členů (včetně jednoho, který byl přijat omylem, protože si myslel, že jde o konkurz do místního pěveckého sboru). Mezi novými posilami byl například bývalý ruský astronaut, který hrál na theremin, irská chovatelka ovcí, která ovládala dudy a basovou kytaru zároveň, a pákistánský specialista na šachy, který používal šachové figurky k rytmickému bouchání do tympánů. Tato globální expanze přinesla i změnu názvu na honosnější Globální Chaos Orkestr. Jejich hudba se stala neuchopitelnou – v jedné minutě slyšíte sladkou melodii z cembala, kterou vzápětí přeruší skotská polnice a growling v mongolštině. Kritici byli zmateni a fanoušci neexistovali, ale GCO si vydobyli pověst největšího a nejhůře definovatelného hudebního tělesa na Zemi.
Jejich největší hity? Nikdo neví, protože každá píseň měla tolik částí, že se posluchači ztratili v prvních 30 sekundách. Skladba "Polka pro Džingischána v Ruském Lese" je legendární pro svou délku 47 minut a pro to, že v ní střídavě hrají všichni členové najednou a pak nikdo. Album "Velký Třesk Polky" se stalo ikonickým, když bylo omylem nominováno na Grammy v kategorii Dětská Ukolébavka. Kapela sice cenu nevyhrála, ale na ceremoniálu předvedla tak divokou a neplánovanou improvizaci, že jeden z kameramanů utrpěl sluchovou halucinaci a začal si myslet, že je banán.
Finanční stránka věci je také poněkud... nestabilní. Vzhledem k tomu, že kapela má sto členů a každý má jinou dietu (od veganského sushi po syrovou velrybí tuk), jsou náklady na turné astronomické. Jejich cestování je logistická noční můra. Místo autobusu používají starou ruskou ponorku, kterou pronajali od pochybné obchodní organizace a kterou řídí slepý skotský námořník. Často se stává, že dorazí na kontinent, kde nemají hrát, a že jejich nástroje (včetně obřího kachního pískátka a sady zvonů z tibetského kláštera) jsou zadrženy na hranicích kvůli "podezření z nelegálního šíření zvuku".
Přes veškerý chaos, rozpadající se nástroje a interní spory (které se většinou týkají toho, kdo snědl poslední chléb z Lichtenštejnska), GCO pokračuje ve své misi. Jejich hudba je manifestem proti normám, logice a dobrému vkusu. Ernst Schmutzli, nyní s pověstí podivína, který nosí cylindr z losího paroží, prohlašuje: "Naším cílem je ukázat, že v hudbě je možné všechno. Dokonce i to, co není." A Meeli Tamm, která se naučila zpívat hrdelním zpěvem, aby zakryla svou ztracenou operní techniku, dodává: "A hlavně, že je možné, aby sto lidí hrálo najednou a nikdo nevěděl proč." Jejich budoucnost? Pravděpodobně další mezinárodní incident, který vyústí v novou píseň. A možná, jen možná, další nominace na Grammy pro dětskou ukolébavku.
Ernst "Tlustý" Schmutzli (Lichtenštejnsko)
Vedoucí kapely, akordeon, baskytara, občasné hrdelní vokály
Meeli "Křičící" Tamm (Estonsko)
Hlavní vokály (hrdelní zpěv a koloraturní soprán), bicí, tamburína na noze
Hiroshi "Papírový" Tanaka (Japonsko)
Rýžový papír na bambusové hůlky (alias Bicí), zvukové efekty (kašlání, kýchnutí)
Sergej "Kosmický" Volkov (Rusko)
Aisling "Ovčí" O'Connell (Irsko)
Ramesh "Šachový" Khan (Pákistán)
Astrid "Polární" Svensson (Norsko)
Jacques "Pískací" Dubois (Francie)
Javier "Sombréro" Gonzales (Mexiko)
Zeynep "Ankarská" Demir (Turecko)
Kwame "Rytmus" Nkrumah (Ghana)
Chiara "Barokní" Rossi (Itálie)
Lars "Fjord" Jensen (Dánsko)
Sanjeev "Jóga" Patel (Indie)
Chen "Velký" Wei (Čína)
Olga "Babička" Petrova (Ukrajina)
Abdul "Pouštní" Al-Saud (Saúdská Arábie)
Pavel "Dřevěný" Novák (Česko)
María "Taneční" Rodriguez (Španělsko)
Geoffrey "Profesor" Finch (Spojené království)
Jakub 'Kamenný Základ' Rybář (Česká republika)
Rytmická kytara
Fiona "Fax" Gallagher (Irsko)
Ivana Křiklavá (ČR)
sopránové vokály
Miss Chanson Noir (Francie)
Vokály (šanson), Akordeon
Jamal Hussein (Maroko)
bicí
Umělec100 V (Země100)
balafon
Ludmila Růžičková (Česká republika)
Kytaristka, hraje jen na kytaru z perníku
Oldřich 'Oříšek' Jelínek (Česká republika)
Tuba, bicí, perkusy
U Rozbitého Okna
Česká republika, Hnojnice
Recyklační Ráj
Německo, Schrottlingen
Koza na Věži U Zmatených
Francie, Saint-Chaos-sur-Seine
Eldborg
Island, Hrímþorp
U Nervní Pandy
Česká republika, Šplouchov nad Mozkovou
Rezavý Orchestr (Česko)
industriální folk-metal s mechanickými harmoniemi
Glitter Galaxy Extravaganza (USA)
mega travesti show s popem, disco, kabaretem, lip-sync, voguing a extravagantním performance art
Elektrische Welle (Německo)
Industrial Rock
Pražský Ranč (Česká republika)
Country
Tatranskí Bačovia z Prdele (Česko-Slovensko)
Folk-Punk s prvkami Techno-Polky
The Multiverse Ensemble (Multi-vesmírný Soubor) (Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí))
Pan-Galactic Maximalism – 50 protichůdných žánrů v jediném okamžiku. Kolaps veškeré hudby do jednoho, teoreticky dokonalého, ale chaotického zvuku.
Syndikát Bankrotu a Šance Jedna k Milionu (Spojené státy americké)
Hazardní Post-Rock / Casino-Noise s Lamentacemi Dlužníků