Vznik Globálního Chaos Orkestru (zkráceně GCO) je opředen tak hustou mlhou lží, intrik a špatně načasovaných sázek, že by to vydalo na samostatnou desetidílnou telenovelu. Původně se jednalo o projekt dvou podivínů: lichtenštejnského bankéře na útěku před daňovým úřadem, Ernsta "Tlustého" Schmutzliho, a estonské operní pěvkyně, která ztratila hlas na karaoke večírku ve Vatikánu, Meeli "Křičící" Tamm. Setkali se v únoru roku 1987 v zatuchlé pivnici v Ankaře, kde se Ernst snažil prodat staré ponožky jako "historické relikvie" a Meeli se snažila přesvědčit místního kuchaře, že její krk dokáže vyloudit tóny vyšší než praskající sklo. Spojil je společný sen: vytvořit hudbu, kterou by nikdo nechtěl, ale která by byla tak neodbytná, že by ji musel poslouchat celý svět.
První inkarnace GCO, tehdy ještě pod názvem "Tři Akordy a Pravděpodobně Lež", měla jen tři členy. Třetím byl japonský mistr origami a hráč na bicí, Hiroshi "Papírový" Tanaka, který do soupravy bicích používal pouze rýžový papír a bambusové hůlky, což vedlo k jedinému, ale o to zásadnějšímu problému: jeho bicí souprava se rozpadala při každém prudším kýchnutí, natož při grindcorových blast-beatech. Ernst Schmutzli, jakožto hlavní skladatel, přišel s revolučním nápadem: kombinovat tradiční lichtenštejnskou dechovku s polskou lidovou polkou, a to vše proložit náhodnými prvky z barokních fug a death metalových riffů. Výsledek byl, mírně řečeno, chaotický. Jejich první koncert skončil předčasně, když diváci místo tance začali hledat nejbližší úkryt před zvukovým terorem.
Zásadní zlom nastal, když se kapela rozrostla o dalších 97 členů (včetně jednoho, který byl přijat omylem, protože si myslel, že jde o konkurz do místního pěveckého sboru). Mezi novými posilami byl například bývalý ruský astronaut, který hrál na theremin, irská chovatelka ovcí, která ovládala dudy a basovou kytaru zároveň, a pákistánský specialista na šachy, který používal šachové figurky k rytmickému bouchání do tympánů. Tato globální expanze přinesla i změnu názvu na honosnější Globální Chaos Orkestr. Jejich hudba se stala neuchopitelnou – v jedné minutě slyšíte sladkou melodii z cembala, kterou vzápětí přeruší skotská polnice a growling v mongolštině. Kritici byli zmateni a fanoušci neexistovali, ale GCO si vydobyli pověst největšího a nejhůře definovatelného hudebního tělesa na Zemi.
Jejich největší hity? Nikdo neví, protože každá píseň měla tolik částí, že se posluchači ztratili v prvních 30 sekundách. Skladba "Polka pro Džingischána v Ruském Lese" je legendární pro svou délku 47 minut a pro to, že v ní střídavě hrají všichni členové najednou a pak nikdo. Album "Velký Třesk Polky" se stalo ikonickým, když bylo omylem nominováno na Grammy v kategorii Dětská Ukolébavka. Kapela sice cenu nevyhrála, ale na ceremoniálu předvedla tak divokou a neplánovanou improvizaci, že jeden z kameramanů utrpěl sluchovou halucinaci a začal si myslet, že je banán.
Finanční stránka věci je také poněkud... nestabilní. Vzhledem k tomu, že kapela má sto členů a každý má jinou dietu (od veganského sushi po syrovou velrybí tuk), jsou náklady na turné astronomické. Jejich cestování je logistická noční můra. Místo autobusu používají starou ruskou ponorku, kterou pronajali od pochybné obchodní organizace a kterou řídí slepý skotský námořník. Často se stává, že dorazí na kontinent, kde nemají hrát, a že jejich nástroje (včetně obřího kachního pískátka a sady zvonů z tibetského kláštera) jsou zadrženy na hranicích kvůli "podezření z nelegálního šíření zvuku".
Přes veškerý chaos, rozpadající se nástroje a interní spory (které se většinou týkají toho, kdo snědl poslední chléb z Lichtenštejnska), GCO pokračuje ve své misi. Jejich hudba je manifestem proti normám, logice a dobrému vkusu. Ernst Schmutzli, nyní s pověstí podivína, který nosí cylindr z losího paroží, prohlašuje: "Naším cílem je ukázat, že v hudbě je možné všechno. Dokonce i to, co není." A Meeli Tamm, která se naučila zpívat hrdelním zpěvem, aby zakryla svou ztracenou operní techniku, dodává: "A hlavně, že je možné, aby sto lidí hrálo najednou a nikdo nevěděl proč." Jejich budoucnost? Pravděpodobně další mezinárodní incident, který vyústí v novou píseň. A možná, jen možná, další nominace na Grammy pro dětskou ukolébavku.
Ernst "Tlustý" Schmutzli (Lichtenštejnsko)
Vedoucí kapely, akordeon, baskytara, občasné hrdelní vokály
Meeli "Křičící" Tamm (Estonsko)
Hlavní vokály (hrdelní zpěv a koloraturní soprán), bicí, tamburína na noze
Hiroshi "Papírový" Tanaka (Japonsko)
Rýžový papír na bambusové hůlky (alias Bicí), zvukové efekty (kašlání, kýchnutí)
Sergej "Kosmický" Volkov (Rusko)
Aisling "Ovčí" O'Connell (Irsko)
Ramesh "Šachový" Khan (Pákistán)
Astrid "Polární" Svensson (Norsko)
Jacques "Pískací" Dubois (Francie)
Javier "Sombréro" Gonzales (Mexiko)
Zeynep "Ankarská" Demir (Turecko)
Kwame "Rytmus" Nkrumah (Ghana)
Chiara "Barokní" Rossi (Itálie)
Lars "Fjord" Jensen (Dánsko)
Sanjeev "Jóga" Patel (Indie)
Chen "Velký" Wei (Čína)
Olga "Babička" Petrova (Ukrajina)
Abdul "Pouštní" Al-Saud (Saúdská Arábie)
Pavel "Dřevěný" Novák (Česko)
María "Taneční" Rodriguez (Španělsko)
Geoffrey "Profesor" Finch (Spojené království)
Petr Havel (Česká republika)
klarinet
Veronika Horáková (Česká republika)
Kytaristka, hraje jen na kytaru z hlíny
Berta "Brambora" Bohne (Rakousko)
Pavel Kučera (Česká republika)
Bubeník, bubnuje jen na bubny z popelnic
Tatiana Sokolovová (Rusko)
klávesy, vokály
Jan Hruška (Česká republika)
housle
Tereza Kučerová (Česká republika)
Klávesistka, hraje jen na klávesy z hlíny
Kulturní přístřešek Pod Lískou
Česká republika, Dolní Zalezlín
Divadlo Harmonie
Česká republika, Praha
Kulturní stodola Na Pomezí
Česká republika, Nové Lhotice
Bar u Padajícího Pierogu
Polsko, Zgniła Gruszka
Hostinec U Jedlové
Česká republika, Hlubinné
Elektrische Ferne (Rakousko)
ambientní techno / post-industrial
Teorie Tří Akordů (Česká republika)
Progresivní Art Rock s Barokními Vsuvkami
Orchestr Kontejnerového Zpoždění a Ztraceného Manuálu (Čína)
Logistický Industrial-Techno-Noise / Ekonomický Minimalismus
Galáxia do Coco (Brazílie)
kosmická samba-funk s prvky psychedelického bossa nova
Globální Ozvěny (Mezinárodní)
Eklektická Fúze Světových Hudebních Tradic