Globální Melancholie není kapela, je to spíše geologický jev. Vznikla v roce 1972, když se dvacet hudebníků, každý z jiné země, shodou neuvěřitelných náhod a špatných navigačních schopností, ocitlo na lodi, která měla převážet spíše ananas než lidi. Loď ztroskotala kdesi u pobřeží Ostrova Záchvěvů, který neexistuje na žádné mapě. Místo toho, aby propadli beznaději, rozhodli se vytvořit hudbu, která by odrážela jejich společné utrpení, ale zároveň i radost z přežití. A tak vznikl bigbít. S tím, že každý z nich hrál na něco úplně jiného a po svém. A tak vznikl bigbít, který zněl jako když se dvacet koček pokouší vyzpívat ódu na radost, každá ve svém rodném jazyce a každá s jiným rytmem.
Prvním hitem, který si získal srdce posluchačů, byl song 'Podezřelý Řev'. Tento kousek, trvající necelých 40 minut, začíná na bicí, které znějí jako když se v garáži převrhne popelnice, pokračuje na akordeon, který se zasekává na jediné notě, a končí na dudy, které znějí spíš jako zoufalý nářek než hudební nástroj. Kritici se nemohli shodnout, jestli jde o genialitu, nebo o vtip. Převážila druhá možnost, ale to už bylo pozdě. Globální Melancholie byla na vzestupu. Jejich koncerty byly proslulé tím, že se na nich nikdy nedalo zjistit, kde přesně hrají, protože se neustále stěhovali. Zato jejich 'merch' byl na světové úrovni. Trička s potiskem 'Nevím, kde jsem, ale poslouchám Globální Melancholii' šla na dračku.
Po úspěšném albu 'Galaktický Škleb' se kapela vydala na turné, které trvalo sedm let a navštívilo každý kontinent. Tedy, to si alespoň mysleli. Ve skutečnosti se jen několikrát ztratili v bermudském trojúhelníku a jednou skončili na párty, kde hostitelé byli mimozemšťané, kteří měli naprosto jinou představu o hudbě a zábavě. Nezapomenutelný byl zážitek s kytaristou Juanem, který si myslel, že mimozemšťané mu chtějí nabídnout drogu, ale ve skutečnosti mu jen chtěli půjčit jejich galaktický inhalátor na astma. Takže když Juan začal šíleně tančit po celé místnosti, nebyl to vliv nějaké látky, ale jen akutní nedostatek kyslíku. Naštěstí se jim nakonec podařilo s mimozemšťany usmlouvat koncert, za který dostali spoustu neznámých mimozemských pochutin, které měly chuť gumových medvídků s nádechem starého koberce.
Vydání alba 'Ztracené boty a jiné příběhy' přineslo kapele celosvětovou slávu. Album bylo nahráno na opuštěné ponorce kdesi v Antarktidě. Jejich skladby byly plné zvuků, které slyšeli jen tam. Byla to směsice hlubinného tlaku, pískotu velryb a občasných zvuků, které by se daly přirovnat k řezání dřeva motorovou pilou. Byla to jejich nejúspěšnější nahrávka, ačkoli se nikdy neprodala víc než 50 kusů. Většina lidí, kteří si ji koupili, tvrdila, že je album buď zneklidňuje, nebo je donutí usnout a přitom se jim zdají podivné sny o žížalách v kabátech.
Koncert na vrcholu hory Kilimandžáro měl být posledním koncertem Globální Melancholie. Ale jak už je u nich zvykem, nic nešlo podle plánu. Během cesty si všichni mysleli, že jedou na ostrov a tak si vzali jen plavky. Nakonec z celého turné nevzniklo nic, jen několik fotek umělců, kteří se marně snažili zakrýt jejich zmrzlá těla kytarovým obalem. Kapela se pak na nějaký čas odmlčela, ale v roce 2024 se vrátila s novým albem 'Ztracení v ZOO'. Album nahrávali v opuštěné zoologické zahradě a místo bubnů použili opičí klece. I přes kritiku, která to nazvala "zvukovou genocidou", se album překvapivě stalo platinovým. Možná jen proto, že lidé si ho kupovali, aby měli podložku pod sklenici. Jejich hudba je záhadou. Jejich koncerty jsou událostí. A jejich existence je hádankou. Nikdy nikdo neví, kde Globální Melancholie zahraje příště, ale jedno je jisté: ať už to bude kdekoli, bude to jiné, šílené a naprosto nezapomenutelné. A pravděpodobně to bude znít jako něco, co byste nechtěli slyšet na své vlastní narozeninové oslavě. A to je na tom to nejkrásnější.
Juan 'El Gringo' Peréz (Mexiko)
Zpěv, kytara, hlukové efekty z motorové pily
Jolene 'Tornado' Peterson (Norsko)
Baskytara, zpěv, občasné řezání dřeva
Sanjay 'The Guru' Sharma (Indie)
Sitar, tabla, duchovní poradenství
Anastázia 'The Duchess' Petrova (Rusko)
Piano, zpěv, baletní pohyby
Mao 'The Dragon' Li (Čína)
Erhu, doprovodný zpěv, bojové umění
Vladimír "Tankový" Sokolov (Rusko)
Zvuky tanku (perkuse), zpěv (o armádě)
Sakura Inomoto (Japonsko)
koto
Marie Dvořáková (Česká republika)
Tlustá paní, co stojí u šalinkarty a ukazuje Pražákům, kde je centrum
Filip Novotný (Česká republika)
kytara
Anya 'Pulse-Dancer' Vex (Pulsarová stat Rytmia-Prime (Systém Kepler-186f))
Božena "Husa" Kropáčková (Česká republika)
Gudrun 'Guddy' Kozomlat (Norsko)
Kravský roh, Tagelharpa (vikingská lyra), hrdelní zpěv
The Korean Hottie (Jižní Korea)
K-Pop, Tanec
Rezonanční Krypta
Česká republika, Stínozem pod Krušnými horami
U Starého Kotle
Česko, Hvozdín
Chrám větrů
Řecko, Anemópolis
Orbital Disaster Lounge
Mezinárodní orbitální prostor, Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí)
Krystalový Fjord (Krystallfjorden)
Norsko, Skogshavn
Galaktický Bordel
Mléčná dráha, Kosmická Prdelice
Kulturní dům Na Voltě
Česká republika, Březnice
Lesní dutina Ȼ-47
Finsko, Spoormetsä
Šalina pod zemí
Česká republika, Hantec-Brumlov
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
Laboratoř U Starého Sklíčka
Česko, Nové Mýto nad Lípou
Burzovo-Právní Koncertní Síň
Švýcarsko, Finberg
Country Saloon "Zlomená Podkova"
Česká republika, Osada Lesní Klid
Stříbrný Kompas (Česká republika)
alternativní folk-rock s prvky elektroniky
Elektronická Šunka (Česká republika)
elektro-folk s nádechem kabaretu
Lípa Pivoňka (Česká republika)
Progresivní Klobásový Pop
Turbína z Petrželky (Slovensko)
Post-Africká Dechovka s Elementy Vesmírného Šansonu
Kastrol Cowboy & Spol. (Mezinárodní (11 zemí))
Farmářský country s world music vlivy
Syntax Error & the Debuggers (Česká republika)
technologický synth-rock
Výpadovka na Prahu (Štatl)
Drsná štatlová symfonie pro doplach