Globální Melancholie není kapela, je to spíše geologický jev. Vznikla v roce 1972, když se dvacet hudebníků, každý z jiné země, shodou neuvěřitelných náhod a špatných navigačních schopností, ocitlo na lodi, která měla převážet spíše ananas než lidi. Loď ztroskotala kdesi u pobřeží Ostrova Záchvěvů, který neexistuje na žádné mapě. Místo toho, aby propadli beznaději, rozhodli se vytvořit hudbu, která by odrážela jejich společné utrpení, ale zároveň i radost z přežití. A tak vznikl bigbít. S tím, že každý z nich hrál na něco úplně jiného a po svém. A tak vznikl bigbít, který zněl jako když se dvacet koček pokouší vyzpívat ódu na radost, každá ve svém rodném jazyce a každá s jiným rytmem.
Prvním hitem, který si získal srdce posluchačů, byl song 'Podezřelý Řev'. Tento kousek, trvající necelých 40 minut, začíná na bicí, které znějí jako když se v garáži převrhne popelnice, pokračuje na akordeon, který se zasekává na jediné notě, a končí na dudy, které znějí spíš jako zoufalý nářek než hudební nástroj. Kritici se nemohli shodnout, jestli jde o genialitu, nebo o vtip. Převážila druhá možnost, ale to už bylo pozdě. Globální Melancholie byla na vzestupu. Jejich koncerty byly proslulé tím, že se na nich nikdy nedalo zjistit, kde přesně hrají, protože se neustále stěhovali. Zato jejich 'merch' byl na světové úrovni. Trička s potiskem 'Nevím, kde jsem, ale poslouchám Globální Melancholii' šla na dračku.
Po úspěšném albu 'Galaktický Škleb' se kapela vydala na turné, které trvalo sedm let a navštívilo každý kontinent. Tedy, to si alespoň mysleli. Ve skutečnosti se jen několikrát ztratili v bermudském trojúhelníku a jednou skončili na párty, kde hostitelé byli mimozemšťané, kteří měli naprosto jinou představu o hudbě a zábavě. Nezapomenutelný byl zážitek s kytaristou Juanem, který si myslel, že mimozemšťané mu chtějí nabídnout drogu, ale ve skutečnosti mu jen chtěli půjčit jejich galaktický inhalátor na astma. Takže když Juan začal šíleně tančit po celé místnosti, nebyl to vliv nějaké látky, ale jen akutní nedostatek kyslíku. Naštěstí se jim nakonec podařilo s mimozemšťany usmlouvat koncert, za který dostali spoustu neznámých mimozemských pochutin, které měly chuť gumových medvídků s nádechem starého koberce.
Vydání alba 'Ztracené boty a jiné příběhy' přineslo kapele celosvětovou slávu. Album bylo nahráno na opuštěné ponorce kdesi v Antarktidě. Jejich skladby byly plné zvuků, které slyšeli jen tam. Byla to směsice hlubinného tlaku, pískotu velryb a občasných zvuků, které by se daly přirovnat k řezání dřeva motorovou pilou. Byla to jejich nejúspěšnější nahrávka, ačkoli se nikdy neprodala víc než 50 kusů. Většina lidí, kteří si ji koupili, tvrdila, že je album buď zneklidňuje, nebo je donutí usnout a přitom se jim zdají podivné sny o žížalách v kabátech.
Koncert na vrcholu hory Kilimandžáro měl být posledním koncertem Globální Melancholie. Ale jak už je u nich zvykem, nic nešlo podle plánu. Během cesty si všichni mysleli, že jedou na ostrov a tak si vzali jen plavky. Nakonec z celého turné nevzniklo nic, jen několik fotek umělců, kteří se marně snažili zakrýt jejich zmrzlá těla kytarovým obalem. Kapela se pak na nějaký čas odmlčela, ale v roce 2024 se vrátila s novým albem 'Ztracení v ZOO'. Album nahrávali v opuštěné zoologické zahradě a místo bubnů použili opičí klece. I přes kritiku, která to nazvala "zvukovou genocidou", se album překvapivě stalo platinovým. Možná jen proto, že lidé si ho kupovali, aby měli podložku pod sklenici. Jejich hudba je záhadou. Jejich koncerty jsou událostí. A jejich existence je hádankou. Nikdy nikdo neví, kde Globální Melancholie zahraje příště, ale jedno je jisté: ať už to bude kdekoli, bude to jiné, šílené a naprosto nezapomenutelné. A pravděpodobně to bude znít jako něco, co byste nechtěli slyšet na své vlastní narozeninové oslavě. A to je na tom to nejkrásnější.
Juan 'El Gringo' Peréz (Mexiko)
Zpěv, kytara, hlukové efekty z motorové pily
Jolene 'Tornado' Peterson (Norsko)
Baskytara, zpěv, občasné řezání dřeva
Sanjay 'The Guru' Sharma (Indie)
Sitar, tabla, duchovní poradenství
Anastázia 'The Duchess' Petrova (Rusko)
Piano, zpěv, baletní pohyby
Mao 'The Dragon' Li (Čína)
Erhu, doprovodný zpěv, bojové umění
Ms. Kara "Kvant" Smith (USA)
Děrovačka VI (Rychlé Děrování), Kvantový Záznam
Sergej "Kosmický" Volkov (Rusko)
Pedro Gonzalez (Mexiko)
vihuela
Ricardo Alves (Brazílie)
Cuíca
Lianový Palác
Česko, Kuřetín
Koza na Věži U Zmatených
Francie, Saint-Chaos-sur-Seine
Rippling Glitch
Japonsko, Džunkjú
Hladové Ucho
Německo, Schnupfenwald
Kovbojská Stodola
Česká republika, Kamenolhotí
U Tuláka
Slovensko, Hrdličovo
U Zběsilé Trenýrky
Česká republika, Pupčíkov
Barokní Peklo U Čerta
Rakousko, Teufelsdorf
Noční Rezonance
Česká republika, Stínovice
The Quantum Collider (Kvantový Srážeč)
Neutrální zóna (Antarktida), Pod ledovcem 'Zero Point'
Koncertní Síň U Dokonalého Metronomu
Česká republika, Praha
Teatro dell'Ombra (Divadlo Stínu)
Itálie, Grotta del Dramma (Jeskyně Dramatu)
Šílený Švestky (Česko)
folk-punk s prvky trampské hudby
Echa Kosmu (Mezinárodní)
Ambientní Elektronika s Akustickými Vlivy z Celého Světa
Ethereal Echoes (Norsko)
Atmospheric Blackened Folk Metal
Globální Parlamentní Symfonie (Mezinárodní)
multikulturní world-fusion s politickým satirickým podtextem
Neon Wolves (Švédsko)
Synthwave/Dark Electronic