Vznik **Grande Fanfáry Bláznivého Průvodu** je zahalen do vůně popkornu, staré slámy a hluboké, existenciální krize jejich zakladatele, **Profesora Zorana "Klaun" Petroviče**. Původně měl být soubor jen malým doprovodem pro jeho neúspěšné kouzelnické číslo, ale po nehodě s nafukovacími balóny plnými helia a dud, se soubor neplánovaně rozrostl na nekontrolovatelnou masu 150 hudebníků, artistů, zvířecích krotitelů a nezařazených bytostí, které jen neustále jí. Profesor Petrovič trvá na tom, že 150 členů je naprosté minimum pro správné cirkusové crescendo.
Jejich hudba je jako pád z trapézy: nečekaná, divoká a obvykle končí zraněním, ale je to zatraceně zábavné. Spojují žestě, perkuse z kuchyňského nádobí, pilu na dřevo a zpěv v nesrozumitelném mixu všech jazyků, které soubor během svých neustálých přesunů posbíral. Jejich hity jako "Slon v Porcelánu" nebo "Valčík pro Ztraceného Jednorožce" jsou známé tím, že posluchačům způsobují neúmyslné tiky a nutkání skákat do studené vody. Kritici je milují, protože je nemohou zařadit. Jeden napsal: "Je to jako poslouchat, jak se sto padesát rozzuřených cirkusáků hádá o poslední párek v rohlíku. A ta energie!"
Koncerty Fanfáry jsou legendární katastrofy. Kvůli obřímu počtu členů se často stává, že se polovina souboru ztratí v zákulisí nebo je zatčena za hromadné krmení velbloudů v nedovolené zóně. Na pódiu vládne chaos: trombónisté se perou s bubeníky, tanečníci žonglují s hořícími kuřaty a Profesor Petrovič se snaží dirigovat pomocí obřího biče, který používá spíše k odhánění nespokojených akrobatů. Celý soubor cestuje v jednom jediném, magicky rozšířeném karavanu, který je uvnitř větší než Wembley stadion a je plný tajných chodeb, kde se údajně skrývají všichni ti chybějící umělci.
Filozofie souboru je jednoduchá: "Čím více hluku, tím méně lidí se ptá na naše víza!" Ačkoliv se jedná o naprostý chaos, je v něm divoká krása, která oslovuje všechny, kteří v sobě skrývají alespoň špetku šílenství. Jejich další ambicí je nahrát album ve stavu beztíže, kde by 150 hudebníků hrálo na netradiční nástroje, jako jsou balónky plněné pískem a rozbité hodiny. Jsou živým důkazem toho, že hudba nemusí dávat smysl, stačí, když bolí uši a nutí k tanci.
Profesor Zoran "Klaun" Petrovič (Srbsko)
Vedoucí souboru, Dirigent (pomocí biče), Akordeon (s volnými basy), Náhodné zvuky z megafonu
Bohumil "Silák" Kovařík (Česko)
Tuba (hlavní bas), Zpěv (o utrpení a pivu), Zvedání bubeníka během sóla
Zuzana "Hadí žena" Smítková (Slovensko)
Klarinet (divoké, improvizované melodie), Píšťalka (v nouzových situacích), Akrobatické tance
Hans-Jürgen "Šroub" Müller (Německo)
Trombón (precizní, hlasité tóny), Trubka (vojenská fanfára), Opravy karavanu
Donatella "Ohnivá" Baldi (Itálie)
Mandolína (rychlé, vášnivé riffy), Housle (cikánský styl), Ohnivá show
Mustafa "Dromedár" Kemal (Turecko)
Davul (obří turecký buben), Zurna (turecká píšťala), Chůze po laně
Irina "Ruská zima" Volkov (Rusko)
Balalajka (extrémě rychlé tóny), Zpěv (melancholické balady o cirkusu), Hod nožem
Ling "Bambus" Wei (Čína)
Erhu (dvoustrunná housle), Xiao (bambusová flétna), Žonglování s draky
Ebenezer "Kladivo" Smith (USA)
Banjo (bláznivě rychlé bluegrass riffy), Zpěv (o prérii a cirkusu), Kování podkov během hry
Raúl "Sombrero" Diaz (Mexiko)
Trumpeta (Mariachi styl), Vihuela, Mariachi zpěv (o lásce a klaunech), Jízda na koni
Amara "Kočka" Singh (Indie)
Sitar, Tabla, Zpěv (Raga a Bollywood), Hadí tanec
Seamus "Chlupáč" O'Malley (Irsko)
Bodhrán, Tin Whistle, Zpěv (irské balady o opilosti), Žonglování s keltskými kříži
Olga "Medvěd" Sokolov (Ukrajina)
Cimbál, Housle (divoké, cikánský styl), Zpěv (o stepi a vodce), Krotitelka medvědů (nepovinné)
Javier "Pirát" Pérez (Španělsko)
Flamenco kytara, Kastaněty, Zpěv (flamenco, hluboké a vášnivé), Šerm
Fatima "Káva" Hassan (Etiopie)
Krar (lyra), Masinko (jednostrunné housle), Zpěv (o kávě a cestování), Příprava kávy
Petr Havel (Česká republika)
klarinet
Nguyen "Rýžový" Van (Vietnam)
Dan Bau (monochord), rýžové pole (jako perkusní nástroj)
Amira Khalil (Maroko)
bendir
Marek Beneš (Česká republika)
kontrabas
Bc. Pavel "Palička" Rytíř (Česká republika)
Bicí (se sedmi metronomy), Rytmická disekce
Fatoumata Traoré (Mali)
balafon
Helga "Pivní" Schneider (Německo)
Baryton saxofon (hraje jen v mollových tónech), zpěv (o pivu)
Boris 'Bonga' Čechov (Česká republika)
Zvukotemné Doubraví
Norsko, Skjøvtrud
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
Cyber Sanctum
Švédsko, Åkerström
Westernová Zastávka
Česká republika, Praha
Granule Bar
Brazílie, Pampeliška
Lianový Palác
Česko, Kuřetín
Podzemní zahrada
Česká republika, Kladno
Cirkusový Sál U Smíchu
Česká republika, Šaškovice
Ocelový Hrob
Česká republika, Dolní Prdelice
Opuštěný Kvantový Fond – 'The Short Circuit'
USA, New York (Wall Street)
Velká Potulná Manéž U Zrezivělého Hřebu
Nomádský (Pravidelně se objevuje na louce u Liptovského Mikuláše), Cirkusopolis (fiktivní, mění se s každým přesunem)
Kernel Jam
Česká republika, Bytovice
Koně & Komsomol (Komsomol koní)
Kazachstán, Novyj-Kolchozgrad
Barokní Peklo U Čerta
Rakousko, Teufelsdorf
Vrabčí Tanec (Česká republika)
Eklektický Skřipcok-Balkan s Prvky Norské Meditativní Hudby
Pražský Ranč (Česká republika)
Country
Katedra Teorie Ušních Kapek (Spojené království)
Akademický Post-Punk s Vlivy Shakespearovského Drama
Pryskyřičné Vlasy (Česká republika)
Český bigbít / Hard Rock s prvky psychedelie
Ledyanoy Tsar i Kholodnyye Gosti (Ledový Car a Studení Hosté) (Ruská federace)
Tundra Noise Doom – fúze sibiřského šamanismu, rituálního industrialu a dronového doom metalu s vlivy sovětské propagandy
Kdyžtak zahrajem znovu (Česká republika)
agro-folk rock se sklony k popové improvizaci