V odlehlé, ale technologicky vyspělé oblasti Německa, kde se recyklují i ty nejzapadlejší věci, se zrodila kapela, která se vymyká všem pravidlům. 'Hliníková Husa' se původně jmenovala 'Partička z recyklačního dvora', protože se její členové scházeli na místním sběrném dvoře, kde se pokoušeli vyrobit z recyklovaných materiálů hudební nástroje. A podařilo se jim to. Místo kytary mají starou lopatu s dráty od vysavače, bicí jsou sestaveny z plechových sudů a basu tvoří stará vana s napnutými strunami od piana. Jejich hudba je syrová, ale zároveň plná humoru a energie. Lidé, kteří se na jejich koncerty dostanou, říkají, že je to jako kdyby se v dílně sešlo několik šílenců a rozhodli se udělat ze šrotu umění. A tak se to stalo.
Jejich první koncert se konal na festivalu recyklovaných výrobků a byl to obrovský úspěch. Lidé tleskali, protože to nebylo jen o hudbě, ale o celém konceptu. Zpěvák kapely, Hanz 'Husak' Müller, má hlas, který dokáže znít jako kdyby zpíval do staré plechovky, ale zároveň je v něm cítit neuvěřitelná energie a nadšení. Jeho texty jsou většinou o tom, co se stane s odpadem, jak je důležité recyklovat a jak se zbytečné věci mohou stát užitečnými. Jejich hit 'Plastová láhev' se stal neoficiální hymnou recyklace a je slyšet na všech akcích, kde se sbírají PET lahve. Ačkoli je kapela z Německa, jejich styl je univerzální a dokáže oslovit lidi z celého světa. Koncerty jsou vždy plné překvapení, protože nikdy nevíte, co se stane. Jednou jim bubeník spadl do sudu, podruhé zpěvák zapomněl text a tak improvizoval. Ale vždycky to bylo zábavné.
Hliníková Husa se snaží svými koncerty poukázat na důležitost ekologie a udržitelného rozvoje. Nejedná se o žádné moralizování, ale o zábavu, která má hlubší smysl. Kapela je oblíbená nejen u fanoušků, ale i u různých ekologických organizací, se kterými často spolupracují. Jejich nejnovější album 'Zelená energie' je plné energických písní, které vás nutí přemýšlet o tom, co kupujete, a kam to pak vyhodíte. Mimo kapelu se všichni členové stále věnují 'umění recyklace' a vytvářejí sochy a obrazy z odpadu, které se pak prodávají na charitativních aukcích. Jsou to prostě kluci, kteří se našli v tom, co dělají, a dělají to s láskou a humorem. A ačkoli je jejich hudba tvrdá, je v ní cítit láska k planetě. A to je to nejdůležitější.
Hanz 'Husak' Müller (Německo)
Zpěv, kytara (lopata s dráty)
Gerhard 'Gejbl' Schmidt (Německo)
Basová kytara (vana se strunami), perkusy
Klaus 'Krákora' Zimmermann (Německo)
Bicí (plechové sudy), paličky
Sora Watanabe (Japonsko)
trombon
Jan Bláha (Česká republika)
housle
MUDr. Eva Legatum (Česká republika)
renesanční flétna s jemnými zlatými zdobením
Barry 'Boomerang' Jones (Austrálie)
Akustická Kytara, Domorodé Vokály, Bumerangové Efekty
U Topícího se měsíce
Česko, Starý Přívoz
Katedrála Stínů
Finsko, Varjo
Velká Potulná Manéž U Zrezivělého Hřebu
Nomádský (Pravidelně se objevuje na louce u Liptovského Mikuláše), Cirkusopolis (fiktivní, mění se s každým přesunem)
Ocelový Hrob
Česká republika, Dolní Prdelice
Síň Světových Harmonií
Švýcarsko, Bergtalheim
Ohnivá Paseka
Česká republika, Hvozdnice nad Rokytnou
U Ztraceného Švestky
Česko, Podskalí nad Ohří
Tramvajové Kvarteto (Česká republika)
moderní jazz
Šprýmaři na strunách XXL (Česká republika / Slovensko)
bláznivá směs lidovek, popu a reggae pro smích a tanec
Balónový Bigband (Francie)
vznášející se swing s termickými přechody
Hejno Revival (Česká republika)
bizarní folk-punková psychedelie
Temné chorusy (Finsko)
Gothic metal