V análech české hudební historie existují jména, která září jako hvězdy na noční obloze. Pak jsou tu jména, která spíše připomínají zapomenutou skvrnu od borůvkového knedlíku na ubrusu dějin. A přesně do té druhé kategorie s hrdostí a lehkým odérem zkyslého mléka patří Kefíroví Rytíři z Kyselova. Jejich příběh je tak neuvěřitelný, že by mu neuvěřil ani baron Prášil po třech dnech na pivních slavnostech. Vše začalo v malebné, avšak fiktivní vesničce Kyselov, uhnízděné v ještě fiktivnějším údolí Šťovíkového potoka. Zde, v roce 1992, se setkala parta nadšenců, jejichž jediným společným jmenovatelem byla láska ke středověké hudbě a intolerance laktózy, což je u kapely s takovým názvem přinejmenším ironické.
Zakladatelem a nezpochybnitelným, i když často zpochybňovaným, vůdcem byl Břetislav „Břéťa“ Kyška, potomek prastarého rodu, který údajně vynalezl jogurt omylem, když zapomněl mléko na slunci vedle hromady sena. Břéťa, vyzbrojen devítistrunnou loutnou vyrobenou z pařezu a strunami z kočičích střev (dar od sousedky, která neměla ráda kočky), toužil oživit ducha starých časů. K sobě přibral místního podivína a samozvaného šamana, Ctirada Chrochtala, který tvrdil, že umí komunikovat se zvířaty, což v praxi znamenalo, že dokázal imitovat zvuky zvířat tak přesvědčivě, až mu sousedovic koza jednou málem sežrala vousy. Jeho „šamanské chrochtání“ se stalo poznávacím znamením kapely a zároveň důvodem, proč často hráli v prázdných sálech, neboť posluchači se domnívali, že se v sále koná zabijačka.
První zkoušky probíhaly ve staré stodole, která pamatovala ještě Jana Žižku, jak si tam údajně schovával zásoby ovsa pro svého koně. Akustika byla příšerná, ale kapela to brala jako výzvu. K Břéťovi a Ctiradovi se brzy přidala exotická posila, islandská pěvkyně Björk Gudmundsdóttir (žádná spojitost se slavnou jmenovkyní, tato Björk byla proslulá spíše svým receptem na fermentovaného žraloka než zpěvem), která do kapely vnesla severskou mystiku a zálibu ve zpěvu o trollech a skřítcích, což se s českým folklórem bilo asi jako pěst na oko. Přesto její ječivý soprán, který dokázal rozbít sklenice i nervy nejotrlejších posluchačů, dodal kapele nezaměnitelný zvukový rozměr. Sestavu doplnil maďarský virtuóz na cimbál, Béla Trubička, který na svůj nástroj hrál zásadně jen paličkami vyrobenými z uzených klobás, a polský bubeník a perkusista Ignacy Bęben, jehož rytmické cítění bylo tak jedinečné, že často hrál v úplně jiném taktu než zbytek kapely, což nazýval „polyrhythmickým avantgardismem“.
Jejich první album, nazvané „Kyselé mléko a sladké písně“, bylo nahráno za jednu bouřlivou noc a údajně obsahovalo autentické zvuky hromů a deště, protože střecha stodoly nebyla úplně vodotěsná. Album se stalo kultovním hitem v okruhu asi patnácti lidí, z nichž většina byli příbuzní členů kapely. Přesto se Kefíroví Rytíři nevzdali. Jejich koncerty byly legendární. Nikdy jste nevěděli, co očekávat. Jednou Břéťa přišel na pódium v brnění vyrobeném z PET lahví, jindy Ctirad během svého šamanského rituálu omylem zapálil pódium. Björk zase proslula tím, že házela do publika kusy sušených ryb, což bylo gesto přátelství, které ale málokdo pochopil. Vrcholem jejich kariéry bylo vystoupení na festivalu „Středověké ozvěny“ v německém městě Fiktivburg, kde byli omylem uvedeni jako maďarský sbor a jejich vystoupení způsobilo mezinárodní diplomatický incident, když se maďarský velvyslanec ohradil proti tomu, že jeho národ je spojován s „tak organizovaným chaosem“.
Kapela si za léta své existence prošla mnoha personálními změnami. Přišli a odešli hráči na šalmaj, niněru, gemshorn a dokonce i na historický nástroj zvaný „kozí dudy“, což byly skutečné dudy vyrobené z celého kozla (naštěstí vycpaného). Jejich hudba se vyvíjela, absorbovala prvky mongolského hrdelního zpěvu, irských tanečních rytmů a dokonce i náznaky techna, když se jejich bubeník pokusil připojit svůj buben na starý syntezátor. Dnes, po více než třiceti letech na scéně, jsou Kefíroví Rytíři z Kyselova stále aktivní. Možná už nemají tu mladickou energii a jejich kosti vrzají víc než Břéťova loutna, ale jejich odhodlání šířit radost a zmatek skrze svou jedinečnou hudbu je silnější než kdy dřív. Jsou živoucím důkazem, že k tomu, abyste dělali hudbu, nepotřebujete talent, slávu ani peníze. Stačí jen dostatek kefíru a absence soudnosti.
Břetislav 'Břéťa' Kyška (Česká republika)
Loutna, zpěv, umělecký vedoucí a hlavní dodavatel kefíru
Ctirad Chrochtal (Česká republika)
Šamanské chrochtání, perkuse z kostí, flétna z bezové větvičky
Björk Gudmundsdóttir (Island)
Zpěv, fidula, příběhy o elfech
Béla Trubička (Maďarsko)
Cimbál, zpěv (pouze když je opilý a zpívá čardáš)
Ignacy Bęben (Polsko)
Bicí, perkuse, výroba hluku
Gudrun 'Guddy' Kozomlat (Norsko)
Kravský roh, Tagelharpa (vikingská lyra), hrdelní zpěv
Radek Hoblík (Česká republika)
zpěv, kytara z recyklovaného stolu
Iveta Čvachtová (Česká republika)
zpěv, kazoo a nadšení
Chiara "Barokní" Rossi (Itálie)
Cembalo, flétna, znalost barokní kontrapunkce
U Ztraceného Dirigenta (Zum Verlorenen Dirigenten)
Lichtenštejnsko, Vadleitz-Oberdorf
Hostinec U Vláčku
Česká republika, Hradec Králové
Tichý Tůt
Česká republika, Zádumčice
Akustická Krypta
Rakousko, Sankt Übertraun
The Muscle Dome
Rakousko, Kraftstadt
Na Kometě
Česká republika, Hantec-Brumlov
Rybářská Bašta 'U Tří Lip'
Česká republika, Rybníček (fiktivní)
Galactic Bank & Finance Hall
Švýcarsko, Loanopolis
Fiesta Celtica XXL
Česká republika, Dublinovice
Čekárna 'U Vyplněného Formuláře'
Irsko, Dublin
Velká Mravencová Sluj
Austrálie, Krokodýlí Záchytka
Industriální Chrám
Česká republika, Černohrad
Malá Stanice
Česká republika, Pardubice
Stanice propan-butanu U Bubliny
Česká republika, Suchý Vzduch
Dětský Šraml Zkázy (Česká republika)
senilní folk-punk s prvky školní besídky
Panel Flow (Česká republika)
hip hop
Algoritmus Nulového Růstu a Kreditní Kolaps (Německo)
Kvantový Financial-Doom Metal
Štrůdl od Hraběnky (Česká republika)
Staropražský šraml / Chanson
Éterická Klenba (Slovinsko)
ambientní neoklasika s prvky experimentálního jazzu