Kosmické Panorama se zrodilo na sklonku roku 2013 v malém podkrovním studiu v Plzni. Zakladatelé, grafik a programátor Tomáš Šimek a klávesista Viktor Králík, postupně přizvali baskytaristku Olgu Novotnou, bubeníka Petra Slavíčka a saxofonistku Janu Veselou. Původně šlo o drobný vedlejšák: Tomáš chtěl ke své výtvarné tvorbě doprovodnou hudbu, Viktor zase experimentovat s magnetofonovými smyčkami. Brzy ale začali zkoušet společně, vyměňovat si nápady a na povrch vypluly písně plné nostalgie, prvorepublikových odkazů i futuristických pasáží.
Jejich zvuk je syntézou osmibitových melodií, teplých analogových syntezátorů a šumivých zvukových efektů evokujících hvězdné dálky. Inspirationskami jsou jim jak atmosférické soundtracky 80. let (John Carpenter, Vangelis), tak současní mistři retro-futurismu (Perturbator, Carpenter Brut). Každá skladba přitom vypráví vlastní příběh – někdy je to intimní noční procházka neonovými uličkami imaginárního města, jindy chladná sonarová mise ve vesmíru.
Debutové EP „Výhled do éteru“ (2015) zaujalo poměrně nečekanou pozorností v tuzemských blogerských kruzích a několika internetových raditech. Následovalo první dlouhohrající album „Galaktické boulevard“ (2017), kde kapela poprvé pracovala s orchestrálními aranžemi a hostujícími vokály. V roce 2019 vydali „Aurora Drive“, konceptuální nahrávku věnovanou nočním jízdám pod polární září. Poslední album „Vesmírné zrcadlo“ (2023) rozšířilo jejich paletu o ambientní plochy, glitchové rytmy a experimentální noise pasáže.
Živé vystoupení Kosmického Panoramy jsou rovněž uměleckým performancem. Scéna je osvětlena barevnými laserovými paprsky a holografickými projekcemi 8bitových obrazců i pohybujících se galaxií. Každý koncert trvá zhruba 90 minut a skládá se ze dvou hlavních bloků oddělených vizuálním mezihrou. Na pódiu kapela nosí kostýmy inspirované retro sci-fi: průsvitné pláště, reflexní přilby a neonové doplňky, které umocňují pocit, že se publikum ocitá v jiném vesmíru.
Vedle společných nahrávek členové kapely často spolupracují s dalšími umělci. Tomáš Šimek ilustruje obaly elektronických vydavatelství, Viktor dělá syntetizátorové workshopy pro amatérské hudebníky, Olga hostuje na jazzy projektech, Petr Slavíček působí jako sessionový bubeník v indie kapele a Jana Veselá skládá hudbu ke krátkým filmům a divadelním inscenacím. Tato vzájemná propojenost posiluje jejich vlastní tvorbu i pozici na alternativní scéně.
Kapela si potrpí na autentický analogový zvuk: sbírají raritní syntezátory z 70. a 80. let, trhají je na součástky a staví vlastní moduly. Do svých aranží zároveň cílí principy udržitelnosti – při koncertech používají LED osvětlení s nízkou spotřebou, recyklují obaly a podporují lokální ekocentra. Část zisku z prodeje vinylů a kazet věnují na obnovu lesů v Krušných horách, kam se kapela pravidelně vrací na letní rezidenční setkání.
Kritici oceňují jejich schopnost skloubit nostalgii s inovací, poetiku s hutnou elektronikou. Fanoušci zase vyzdvihují autentickou atmosféru koncertů, kdy se na chvíli cítí jako cestovatelé v čase. Kapela udržuje velmi aktivní komunikaci na sociálních sítích, kde zveřejňuje jak záběry z nahrávání, tak i krátké sci-fi povídky doprovázené vlastnoručně kreslenými ilustracemi.
V nejbližších měsících se chystají vydat živé album z loňského festivalu „Retroverse“, natočit dokumentární videoklip k písni „Meteorický déšť“ a zahájit evropské turné s názvem „Beyond the Neon Horizon“, které je zavede do deseti měst od Prahy až po Barcelonu. Kapela také plánuje otevřít vlastní vinylové studio, kde budou mladým umělcům umožněny nahrávky na klasické pásky a mentoring od zkušených producentů.
Tomáš Šimek (Česká republika)
grafika, programování, elektronika
Viktor Králík (Česká republika)
klávesy, syntezátory, produkce
Olga Novotná (Česká republika)
baskytara, vokály
Petr Slavíček (Slovensko)
bicí, elektronické perkusy
Jana Veselá (Česká republika)
saxofon, klarinet, doprovodné vokály
Martin Kolář (Rakousko)
vizuální programování, live-coding
Marťan 'Goulash' Smith (Kuchař, Perkuse) (Mars (Anglická kolonie))
Barbora Černá (Česká republika)
Smyčcová hráčka, hraje na smyčce z roztavených plastových lahví
Klub Zvukového Chaosu
Mezinárodní, Sonorville
Alpenglocken Saal
Rakousko, Felsenbruck
U Klapající Hlíny
Česká republika, Zmatenín
The Sunken Chapel
Norsko, Lyshavn
Opuštěná Zasedací Hala OSN - 'Komora Konsensu'
Švýcarsko, Ženeva
Flotila Bzučících Hvězd
Česko, Mrkvičkovice
The Frozen Puck (Zamrzlý Puk)
Kanada, Moose Jaw Gulch (Losí Čelistní Rochnění)
U Poslední Fáze
Česká republika, Výbojov
Velká Potulná Manéž U Zrezivělého Hřebu
Nomádský (Pravidelně se objevuje na louce u Liptovského Mikuláše), Cirkusopolis (fiktivní, mění se s každým přesunem)
Klub U Skokana
Česká republika, Plzeň
Saloon Podkovy
Česká republika, Říčníkov
Las Cabras de Tlatelolco (Mexiko)
Mariachi-Salsa-Doom-Metal s vlivy psychedelického bolera a kozího mečení
Orchestr Kontejnerového Zpoždění a Ztraceného Manuálu (Čína)
Logistický Industrial-Techno-Noise / Ekonomický Minimalismus
Doc. Dr. a Metaldech (Rakousko)
akademická metaldechovka
Perníková Katastrofa (Polsko)
Perníkový Hardcore
Hliníková Husa (Německo)
Industriální folk s prvky recyklace
Šalina smrti (Česko)
Progresivní folk-metal