Kapela Legno e Fuoco není jen hudební uskupení – je to životní filozofie. Jejich koncerty nejsou jen představeními, ale spíše rituály pod širým nebem. Ať už vystupují v horách, u jezera, na louce nebo na festivalu, vždy s sebou přivezou oheň, atmosféru pohody a stylizovaný karavan přestavěný na dřevěný srub. V něm žijí, tvoří a cestují. Vznikli v Itálii, ale jejich srdce bijí mezi stromy a loukami celé Evropy.
Kapela se stala fenoménem zejména díky neobvyklému spojení s pěticí českých tábornických legend – Slávkem, Hejnákem, Honehututu, Zvaným Grýnem a panem Špačkem zvaným Hopík. Tito neortodoxní umělci vnesli do kapely čundráckého ducha, toulavé srdce a neformální atmosféru posezení u ohně s buřtem v ruce.
„Nejen country je člověk živ,“ hlásá Slávek na každém koncertu. Jejich repertoár je pestrý – od lyrických písní o přírodě přes veselá rytma plná skákání až po melancholické balady o ztracených láskách a dálkách. Hudebně čerpají z italského folku, slovenské trampové tradice, české poezie a jazzových prvků, které do aranží vnáší Hopík svým improvizačním stylem.
Většinu léta tráví na cestách – ne v hotelích, ale v karavanu, který si sami přestavěli do podoby dřevěného srubu na kolech. Uvnitř je malá kuchyňka, postele vykládané starými dekami a stěny pokryté fotkami z koncertů. Jejich výjezdní koncerty často končí v kempech, kde vystupují zadarmo – pod podmínkou, že publikum přinese něco na opékání.
Každé vystoupení začíná rozděláním ohně, na který dohlíží Slávek. Zatímco kapela hraje, Hopík skáče kolem a vyvolává publikum do rytmu. Zvaný Grýn pak v tichosti pustí do éteru harmonikový motiv, který podle diváků "voní lesem". Hejnák vaří čaj, Honehututu aranžuje pódium mechem a květinami. A tak vzniká zážitek, který nelze popsat – ten se musí prožít.
Nejsou hvězdami hitparád, ale jejich jméno zná každý čundrák, tramp i básník.
Slávek (Česká republika)
zpěv, baskytara, rozdělávání ohně
Hejnák (Česká republika)
kytara, zpěv, výroba lžic
Honehututu (Česká republika)
banjo, doprovodné vokály, květinová aranžérka
Zvaný Grýn (Česká republika)
harmonika, ambientní zvuky
Pan Špaček (Hopík) (Česká republika)
performance, tanec, rytmické efekty
Zdeněk Pecha (Česká republika)
Hlavní mačkač knoflíků na výtahu
Vojtěch Mravenec (Česko)
smyčce a echo-neviditelný vokál
The Bulgarian Choir (Bulharsko)
Vokály (lidový sbor), Gadulka
Felix Richter (Německo)
Smyčcová hráčka, hraje na smyčce z roztavených plastových lahví
Eva Malá (Česká republika)
perkuse
Ms. Ayesha "Arbitrage" Khan (Dubaj (SAE))
Violoncello I (Disonantní Smyčec, Nářek), Finanční Spory
Světový Pavilon Zvuků
Mezinárodní, Harmonie
Coração da Selva
Brazílie, Mata Branca
Neonová Aréna
Česká republika, Jiskrov
Ovčí Úder U Pětikopytníka
Slovensko, Krokodýlí Zapadákov
Kulturní Dům Horní Lhota
Česká republika, Horní Lhota
U Zkyslého Korbele
Česká republika, Kvasnice nad Srvátkou
Ocelový Hrob
Česká republika, Dolní Prdelice
Pěnové Nebe
Česká republika, Suché Peří
U Tónového Divočáka
Česká republika, Škvárkov
Vaikusekapp
Estonsko, Luunjaäärne
Swingový Spolek Brno (Česká republika)
swing
Sambiliongova Avie (Slovensko)
psychedelický folk, karavan-blues, středoevropský rock
Trubka Zastupitele a Válec Zlatokopa (Slovinsko)
Progresivní Avantgardní Skat-Noise
Vřesovištní Meditace (Norsko)
ambientní folk s prvky severské improvizace
Orchestr Blažených Hopsalů (Česká republika)
Absurdní folk-hop s prvky šílenství
Lampa na útěku před stínem svého ozónu (Island)
fotofobní elektroambientní post-ozonový soul
Škarejba a jeho kumpáni (Česká republika)
Country