Lopatky z Plechu. Už jen ten název zní jako nelegální kombinace v menu hospody, která má nejlepší léta za sebou a jejímuž inventáři by prospěla deratizace. Ale nenechte se mýlit! Tahle kapela, složená z pěti rázovitých žen, je zjevením na české hudební scéně. Kde jiní hledají múzy v kavárnách a galeriích, ony je našly mezi svářečkami, v kuchyních a na jeřábech. Jejich styl, který ony samy nazývají "Country-Industrial", je stejně neotřelý jako jejich životní příběhy. Představte si klasické banjo, které se setká s burácejícím zvukem hydrauliky, housle, které se přou s cinkáním nádobí, a do toho všeho chraplavý, ale upřímný zpěv, který voní po fritovacím oleji a ozonu ze svařování.
Všechno to začalo v jedné smíchovské montovně. Jeřábnice Věra, kuchařka Drahoslava a svářečka Marika se potkaly na pravidelné polední pauze. Místo drbů o šéfovi se začaly bavit o hudbě. Věra, kdysi tajně snila o kariéře bluegrassové zpěvačky, Drahoslava si brnkala na kytaru při čekání, než se dovaří segedín, a Marika? Ta měla ve své skříňce schované housle, na které hrála, aby si vyčistila hlavu po náročném dni stráveném v jiskrách a kouři. Jejich první zkouška proběhla v Marčině garáži, kde se zvuk motorových pil a brusky nenápadně mísil s tóny „Folsom Prison Blues“. Ostatně, jejich sousedé si prý nejdřív mysleli, že se u nich koná nějaký podivný rituál, a volali na městskou policii, že slyší „podivné kvílení a drnčení, co zní jako by někdo mlátil do starých popelnic“. To se ale změnilo, když se k nim přidala Mirka, další svářečka, s neuvěřitelným smyslem pro rytmus, která si vyrobila bicí soupravu z prázdných barely a starých plechů. A pak ještě Vlasta, kuchařka s láskou k base a hlubokým hlasem. Tím se sestava „Lopatky z Plechu“ definitivně zkompletovala.
První koncert se odehrál na místní pouti, kde původně měly hrát dechovka. Když ale na pódium vyšly tyhle dámy v montérkách a se zablácenými botami, publikum si nejdřív myslelo, že jde o nějaký happening. Ale jakmile spustily, vzduch zhoustl a po chvíli i ti největší škarohlídi pokyvovali hlavou do rytmu. Jejich texty jsou kapitola sama pro sebe. Nejsou to žádné banální milostné balady. Zpívají o úmorných směnách, o spáleném guláši, o ranní rvačce o poslední rohlík v kantýně, o tom, jak se vám na jeřábu třese celý svět, ale vy musíte zůstat chladnokrevná. Píseň „Vypálený guláš“ se stala neoficiální hymnou všech nespokojených zaměstnanců v gastronomii a „Smíchovský blues“ je prý povinnou poslechovou pomůckou pro každého nováčka v oboru strojírenství. Jedna z jejich největších pecek, „Řezník z Karlína“, vypráví příběh řezníka, který si namísto milostného dopisu poslal svému milé kus prorostlého bůčku, který ona obratem upekla se zelím a knedlíky. Celá píseň je vtipná, dojemná a hlavně – upřímná. A upřímnost je to, co je na nich tak přitažlivé.
Kapela si získala ohromnou popularitu, ale ne u mainstreamových médií. Většina rozhlasových stanic je odmítá hrát, s tím, že jejich hudba je „příliš specifická“ a texty „příliš… no, prostě příliš pracující“. Ale to jim nevadí. Hrají si pro ty, co je chtějí slyšet. Jejich největším snem je prý nahrát album, které se bude jmenovat „Kantýnové balady“, a obal má být vyveden v designu modré kostkované utěrky. Jejich koncerty se konají spíše v zapadlých klubech, na motorkářských srazech, nebo dokonce na firemních večírcích velkých průmyslových podniků. A ať už hrají kdekoli, lidé se baví. Je to prostě nefalšovaná hudba pro nefalšované lidi. Nikdo netvrdí, že je to umění pro každého, ale jedno je jisté: v jejich podání má i ta nejšpinavější práce svou vlastní, jedinečnou melodii. Je to hudba, která se nehraje, ale která se žije. A to je, sakra, rozdíl. Před pár týdny se prý pokoušely nahrát videoklip k písni „Vylitá káva“, ale podle svědků to skončilo fiaskem. Kamera se prý zasekávala od mastných otisků prstů, a když se pokoušely o složitější choreografii s lopatkami a plechy, jedna z nich se omylem praštila po hlavě, a tak se celý klip změnil v dokument o tom, jak se omdlévající zpěvačku snaží oživit pomocí horkého čaje z termosky. Nakonec se rozhodly, že místo drahých videoklipů budou prostě jen živě vystupovat a nechají hudbu mluvit za sebe. A to je pro všechny jenom dobře. Protože Lopatky z Plechu je třeba zažít na vlastní kůži, ne jenom vidět na displeji. A když už se vám to poštěstí, nezapomeňte si s sebou vzít kus pořádného salámu, protože po jejich koncertu budete mít zaručeně hlad. A touhu po životě, který sice není dokonalý, ale rozhodně je upřímný a plný humoru.
Věra Novotná (Česko)
Zpěv, banjo, jeřábnice
Drahoslava Horáková (Česko)
Kytara, zpěv, kuchařka
Marika Procházková (Česko)
Housle, svářečka
Mirka Svobodová (Česko)
Bicí (plechy a barely), svářečka
Vlasta Kudláčková (Česko)
Basa, zpěv, kuchařka
Anna 'Sekačka' Veselá (Česká republika)
Kytara
Václav Malý (Česká republika)
Trombonista, hraje jen na trombon z roury
Silvia "El Ritmo" Cruz (Kolumbie)
Bicí (Salsa-set se zvonky z hovězí kosti), Rytmické Zmatky, Míchačka nápojů
Jarmil 'Tlama' Špaček (Česká republika)
Tuba, doprovodný zpěv
Marek Vondrák (Česká republika)
harmonika
Michal Dvořák (Česká republika)
Bubeník, bubnuje jen na bubny z plechovek
Hladové Ucho
Německo, Schnupfenwald
Aetherium Sanctum
Island, Fjallabyggð (fiktivní osada)
Opuštěná Zasedací Hala OSN - 'Komora Konsensu'
Švýcarsko, Ženeva
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
Underground Tomb
Česká republika, Černohrad
The Quantum Collider (Kvantový Srážeč)
Neutrální zóna (Antarktida), Pod ledovcem 'Zero Point'
Ječírna Pod Stropem
Česká republika, Vyjekovice
Kulturní doupě 'Na Kravinci'
Česká republika, Šnorchlov
The Cosmic Glitter Dome
USA, Los Angeles
O Barril de Sardinhas Zangadas
Portugalsko, Ribeira Torta da Cerveja
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
Doupě Vlčího Máku
Česká republika, Lískovokřepelkovice
Kasino-Parlamentní Hvězdná Síň
Švýcarsko, Bergtalheim
Jazzový Loft
Česká republika, Praha
The Velvet Abyss (Sametová Propast)
Švédsko, Glitterborg (Třpytkové Město)
Dechová Smršť z Horní Loučky (Česká republika)
dechovka
As Almas Errantes (Portugalsko)
Atmospheric Folk Black Metal
Sambiliongova Avie (Slovensko)
psychedelický folk, karavan-blues, středoevropský rock
Purpuroví Piaristé a Kanonáda Konventu (České země (Svatá říše římská))
Barokní Emo-Rock s Gregoriánským Popem a Prvky 30-leté Války
Český Jazzový Klub (Česká republika)
jazz
Stříbrný Kompas (Česká republika)
alternativní folk-rock s prvky elektroniky
Les Ombres Éternelles (Francie)
Melodic Black Metal
Algoritmus Nulového Růstu a Kreditní Kolaps (Německo)
Kvantový Financial-Doom Metal