Kapela "Los Blasteros de la Montaña" (LBM) spatřila světlo světa v roce 2005 v hlubokých, vlhkých a notně zkorumpovaných Andách Venezuely. Vznik se datuje do poněkud nešťastné události, kdy se dechový orchestr "Bojovníci Rytmu" srazil během slavnostního průvodu s konvojem fanoušků brutal death metalu, kteří zrovna převáželi obří basový zesilovač v nákupním vozíku. Následná rvačka o to, kdo má lepší tempo, skončila smírem a uvědoměním, že zvuk dechovky a blast beatů (rychlých bicích) se vlastně překvapivě doplňuje. Tryskárny z Hor byly na světě.
Jejich hudební styl je tak divoký, že způsobuje zmatek i u hudebních teoretiků. Kombinují tradiční venezuelan brass (pozouny, trumpety) s neuvěřitelně rychlým, drtivým death metalem. Představte si, že se orchestrální marše snaží hrát přes metalovou stěnu zvuku, a do toho zpěvák s hrdelním growlem recituje recept na arepu. Oni sami to nazývají "Venezuelan Brass Death" a tvrdí, že jde o "zvuk rozkládající se tropické diktatury s dechovým doprovodem". Jejich texty se často zabývají složitými tématy, jako jsou "Věčná hádka o poslední mango", "Jak přežít s nefunkční klimatizací" a "Gutturální zpěv o inflaci".
První album LBM, "Trumpeta Apokalypsy", bylo nahráno v opuštěné policejní stanici, která měla ideální akustiku pro zachycení hrůzy. Zvukař, místní kuchař, který si nevěděl rady s ekvalizérem, zmixoval všechny nástroje dohromady, a výsledek zněl, jako by se dvanáct lidí hádalo v plechovce od sardinek, zatímco jim hoří pozoun. Kritika to okamžitě označila za "geniální projev hudebního nihilismu" a album se stalo kultovním hitem v Jižní Americe. Prodalo se v neuvěřitelném množství, zejména proto, že se prodávalo za cenu jednoho avokáda.
Koncerty Tryskáren jsou legendární. Během vystoupení se kapela neustále střídá v rolích: pozounista si uprostřed blast beatu nasadí mariachi sombrero a zahraje krátkou salsu, načež se zpěvák vrátí a začne growlovat o kráse And. Nejslavnější show se odehrála v Kolumbii, kde pozounista Ricardo "El Caos" si myslel, že kapela hraje cover verzi Macareny, a celou píseň se snažil hrát taneční rytmus, zatímco zbytek kapely hrál nejbrutálnější death metalový riff, jaký kdy napsali. Publikum to považovalo za vrchol avantgardy.
Jednou se LBM pokusili o světové turné. V Německu byli odmítnuti v klubech, protože organizátoři si mysleli, že "Venezuelan Brass Death" je jen nepochopený žánr dechovky. V Japonsku pak způsobili menší paniku, když během jednoho riffu pozounista omylem rozbil okno a zvuky sirén byly publikem vnímány jako součást hudby. Zpěvák "El Grito" je navíc neustále v opojení, protože věří, že pouze v hrdelním growlu je možné najít "pravdu vesmíru", což se mu daří hlavně po vypití místní pálenky.
V roce 2021 kapelu zasáhla menší krize, když se jejich hlavní pozounista Ricardo rozhodl, že se stane profesionálním hráčem na cuatro (malá čtyřstrunná kytara, tradiční nástroj Llanos). Pokusil se zakomponovat jemné, lyrické melodie do brutal death metalu, což skončilo epickým sporem s bubeníkem o to, jestli je důležitější rytmus nebo melodie. Spor vyřešil až zásah místní policie, která je zatkla za "příliš hlasité projevy hudební disharmonie". Tato událost inspirovala jejich další epické dílo, operu "Cuatro a Smrt", která má padesát devět částí a trvá šest hodin.
Dnes LBM připravují své nejnovější album, "Bolero pro rozpadající se pozoun", kde se snaží zkombinovat melancholické bolero s grindcorovými vložkami. Kapela je považována za symbol odporu, humoru a hudebního anarchismu. Jsou neustále na útěku před pořádkovými silami, protože jejich hudba je tak hlasitá, že ruší ptáky, a také proto, že se neustále snaží prodat své CD za nesmyslně vysoké ceny, které jsou v rozporu se zákony ekonomiky. Jsou prostě Tryskárny z Hor, hlasitý, chaotický a neuvěřitelně zábavný výkřik z Venezuely.
Největší kuriozitou je fakt, že si s sebou na každé turné vozí starou, nefunkční ledničku, kterou používají jako skříň pro kostýmy a zároveň jako občasné perkuse. Bubeník Fernando je přesvědčen, že zvuk, který vydá lednička při otevření dveří, je nejlepší "sample" pro jeho blast beaty. Ostatní členové jsou sice skeptičtí, ale respektují to, protože bez ledničky prý nehrají. Takto vznikl i jejich nečekaný hit "Melodie rozbité ledničky", který se stal populárním i na pohřbech a svatbách, protože jeho tóny prý dokážou rozveselit i ty největší pesimisty. LBM jsou skutečným hudebním tornádem, které nerespektuje žánry, zákony fyziky ani notové zápisy.
Ramón "El Grito" Blanco (Venezuela)
Hlavní Growly (gutturální), Zpěv (šanson), Vydávání Zvuků Zvířat
Ricardo "El Caos" Salazar (Venezuela)
Pozoun (s rozbitou klapkou), Tanec (amatérská salsa), Náhodné Zvuky
Fernando "Fuego" Hernández (Kolumbie)
Bicí (blast beaty, congas), Pyro (samozhášecí), Rytmická Schizofrenie
Sofía "La Guitarra" Pérez (Venezuela)
Elektrická Kytara (hrá na ni s mačetou), Krátké Metalové Riffy, Rychlá Sóla
Esteban "El Bajo" Ruiz (Ekvádor)
Baskytara (silná, dunivá), Břišní Tance, Logistika Nápojů
Héctor "La Voz" Vargas (Venezuela)
Trubka (zlatá, lesklá), Vokály (operetní), Konferování
Petra Vránová (Česká republika)
housle, doprovodné vokály
Karel Klarinet (Česká republika)
klarinet
Elias "Zemědělský" Svensson (Švédsko)
Radek Havel (Česká republika)
bicí
Isabelle Leclerc (Kanada)
Housle (Québecois)
Michal Dvořák (Česká republika)
Bubeník, bubnuje jen na bubny z plechovek
Ondřej Novák (Česká republika)
Baskytarista, hraje jen na baskytaru z perníku
Granule Bar
Francie, Pampeliška
El Gabinete de Curiosidades
Španělsko, Cielovista
Vozovna Jazz Club
Česká republika, Praha
Radura del Suono
Itálie, Boscanera
Echo Sphere
Česká republika, Dolní Šeplavy
Underground Tomb
Česká republika, Černohrad
Hostinec U Jedlové
Česká republika, Hlubinné
U Ztraceného Dirigenta (Zum Verlorenen Dirigenten)
Lichtenštejnsko, Vadleitz-Oberdorf
Šenkovna u Zlaté Trubky
Česká republika, Měděný Potok
Skalní Brloh
Česká republika, Třešnovice nad Skálou
Zadýchaný Okap
Česká republika, Dolní Podpíčov
Smíškovna XXL
Česká republika, Veselovice
Granule Bar
Švédsko, Pampeliška
Pivní Dýmka
Česká republika, Lískovokřepelkovice
Saloon Podkova
Česká republika, Starý Kamenolom
Doc. Dr. a Metaldech (Rakousko)
akademická metaldechovka
Zpoždění Express (Česká republika)
rychlý rock s pomalými nástupy
The Iglu-Emu Conflict (Austrálie/Grónsko)
Arktický Outback Doom-Jazz
Os Gatos Malucos (Portugalsko)
Fado-Punk-Ska s prvky opery
Martin Hejnak & Zkratovaní Poutníci (Česká republika)
Bizarní folk s vysokonapěťovým rušením a existenciálním jiskřením
Kangaroo Glitter Massacre (Klokaní Třpytivý Masakr) (Austrálie)
Desert Glam Rave – fúze australského hard rocku, disco z 80. let a divadelního glam metalu s vlivy domorodých rituálů a zvuků buše
Štrůdl od Hraběnky (Česká republika)
Staropražský šraml / Chanson
Koktavé Klobásy (Česká republika)
country reggae