Moravská Růže vznikla v roce 2003 ve vesnici Bílé Pole na Hodonínsku, když se skupina přátel rozhodla oživit téměř zapomenuté lidové písně svých předků. Kapela se od samého začátku zaměřila na autentické uchování moravských folklorních tradici, přičemž její členové nosí původní lidové kroje z různých regionů Moravy a používají historické hudební nástroje.
Zakladatelkou souboru je Helena Svobodová, která od dětství sbírala lidové písně od starých obyvatel okolních vesnic. Její babička Anna Svobodová byla známou zpěvačkou lidových písní v regionu a předala vnučce nejen repertoár, ale i lásku k moravskému folkloru. Helena postupně shromáždila přes 200 původních lidových písní, z nichž mnohé nebyly nikdy oficiálně zaznamenány.
Moravská Růže se odlišuje od mnoha moderních folklorních souborů svým důrazem na historickou přesnost. Všechny kroje, které členové používají, jsou buď původní historické kusy z 19. a začátku 20. století, nebo věrné repliky vytvořené podle dobových vzorů. Kapela spolupracuje s etnografickými musee v Brně, Uherském Hradišti a Strážnici, odkud čerpá inspiraci a konzultuje historickou správnost svých kostýmů a repertoáru.
Hudební nástroje používané kapelou zahrnují cimbál, kontrabas, klarinet, housle, violu a fujaru. Všechny nástroje jsou buď historické originály, nebo repliky vytvořené tradičními řemeslníky. Cimbál, který je srdcem moravské lidové hudby, pochází z dílny slavného cimbálového mistra Josefa Matějky z Uherského Hradiště a má více než sto let.
Kapela se specializuje na písně z různých moravských regionů - od Horňácka přes Slovácko až po Hanou a Valašsko. Každý region má své charakteristické melodie, rytmy a textové motivy. Moravská Růže dokáže věrně reprodukovat tyto regionální odlišnosti a často během jednoho koncertu prezentuje hudební tradice z několika různých koutů Moravy.
Mezi nejoblíbenější skladby v jejich repertoáru patří 'Červený šáteček', 'Hore, hore po horách', 'Když jsem já k vám chodíval' a 'Černé oči, jděte spát'. Kapela ale nevystupuje pouze se známými písněmi - významnou část jejich repertoáru tvoří vzácné skladby, které Helena Svobodová nasbírala od posledních nositelů ústní tradice v moravských vesnicích.
Moravská Růže se postupně stala ambasadorkou moravského folkloru v zahraničí. Vystupovala na folklorních festivalech v celé Evropě, včetně prestižního festivalu v Edinburghu, kde získala cenu za nejautentičtější prezentaci lidové tradice. Kapela pravidelně vystupuje na českých zastupitelských úřadech po celém světě a prezentuje českou kulturu při státních návštěvách.
V roce 2018 byla Moravská Růže pozvána k vystoupení na Světovém folklorním festivalu v japonském Tokiu, kde jejich autentické pojetí moravské hudby vzbudilo obrovský zájem. Japonské publikum bylo fascinováno nejen hudbou, ale i nádhernými kroji a příběhy, které písně vypráví. Tento úspěch otevřel kapele dveře k pravidelným turné po Asii.
Jednou z klíčových aktivit Moravské Růže je práce s dětmi a mladými lidmi. Kapela založila vlastní folklorní školu v Bílém Poli, kde vyučuje tradiční moravské tance, písně a hru na lidové nástroje. Každoročně pořádá letní tábory, kde děti z celé republiky mohou poznat moravský folklor zblízka.
Helena Svobodová také napsala několik knih o moravských lidových písních a jejich historickém kontextu. Její publikace 'Zpěvy moravských polí' se stala standardním dílem pro studenty etnomuzikologie na českých univerzitách. Kapela aktivně spolupracuje s Masarykovou univerzitou v Brně na dokumentaci a digitalizaci moravského hudebního dědictví.
Ačkoli Moravská Růže lpí na historické autenticitě, nenechává svou tvorbu stagnovat. V posledních letech experimentují s kombinací tradičních moravských písní s prvky z jiných slovanských kultur. Jejich album 'Slovanské kořeny' z roku 2022 obsahuje moravské písně aranžované s vlivy slovenského, polského a ukrajinského folkloru, což odráží historické kulturní spojení těchto regionů.
Kapela také využívá moderní nahrávací technologie k vytváření Hi-Fi nahrávek svých vystoupení, aniž by ztratily autentický charakter. Jejich nahrávky jsou pořizovány v akusticky dokonalých prostorách s využitím historických mikrofonních technik, které zachovávají přirozený zvuk lidových nástrojů.
V roce 2024 Moravská Růže zahájila ambiciózní projekt 'Moravské příběhy', ve kterém vytváří koncertní představení kombinující tradiční hudbu s vyprávěním regionálních legend a historických příběhů. Každé představení je věnováno jinému moravskému regionu a jeho jedinečné kulturní identitě.
Kapela také připravuje dokumentární film o svých cestách po moravských vesnicích při hledání zapomenutých písní. Film má zachytit nejen hudbu, ale i mizející svět moravského venkova a jeho posledních nositelů folklorních tradic. Projekt podporuje Český filmový fond a má být dokončen v roce 2025.
Moravská Růže představuje živoucí spojení s minulostí, které dokáže moravský folklor prezentovat novým generacím způsobem, který je současně autentický i přitažlivý. Jejich práce je neocenitelná pro zachování kulturního dědictví nejen Moravy, ale celé české kultury.
Helena Svobodová (Česká republika)
hlavní zpěv, vedení souboru, cimbál
Tomáš Novák (Česká republika)
cimbál, primáš
Anežka Dvořáková (Česká republika)
zpěv, tanec, housle
Pavel Krejčí (Česká republika)
kontrabas, zpěv
Růžena Bartošová (Česká republika)
klarinet, fujara, zpěv
Jaromír Sedlák (Česká republika)
housle, viola, zpěv
Marie Chalupová (Česká republika)
kostýmní výtvarnice, správkyně krojů
František Homola (Česká republika)
producent, manažer, zvukový technik
Atlas 'Cosmic-Drummer' Titan (Zbytek zničené planety Titan (Mléčná dráha))
Nexus 'Pattern-Weaver' Cipher (Geometrická stat Fraktal (Mimo galaktické uskupení))
Jovan Petrovic (Srbsko)
Tesla Cívka Kytara (Tesla Coil Guitar)
Idiot Idiotovič (Bělorusko)
jednoprstý akordeon, mentální basová linka
Emilia Rankl (Švýcarsko)
live visuals, projekce
Lukáš Hrubý (Česká republika)
housle, zpěv
Valhalla's Embrace
Norsko, Lysgård
Chrám větrů
Řecko, Anemópolis
Vaikusekapp
Estonsko, Luunjaäärne
U Šestého Vrabce
Česko, Vrabčín
Pohádková nora
Česká republika, Mechová Paseka
Valhalla's Hearth
Norsko, Lysgarden
Jaskyňa Ozven
Slovensko, Temnoslava
La Fonte Arcaica
Itálie, Monteluce Vecchia
U Provařenýho Ešusu
Česká republika, Křupov u Ohniště
Alpenglocken Saal
Rakousko, Felsenbruck
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
Podzemní zahrada
Česká republika, Kladno
Kulturní doupě 'Na Kravinci'
Česká republika, Šnorchlov
Zpěvy Větru (Česká republika)
folkrock s prvky world music
Globální Ozvěny (Mezinárodní)
Eklektická Fúze Světových Hudebních Tradic
Ztracený Signál (Česká republika)
alternativní elektronika
Blue Velvet Ensemble (Francie)
Jazz
Zatmění Mysli (Česká republika)
Symphonic Progressive Metal s folkovými přesahy
Noční symfonie (Francie)
Synthwave
Zatmění Mysli (Česká republika)
Symphonic Progressive Metal