V hlubinách malebné Moravy, kde se vlní zlatavá pole a ozývá se zpěv ptáků z hustých lesů, v roce 2010 v obci Hluboká nad Veličkou (fiktivní, ale typická moravská vesnice) se zrodila kapela Moravské Prameny. Jejich posláním se stalo oživit a přinést krásu tradiční české a moravské lidové hudby do 21. století. To, co je odlišuje od ostatních, je nejenom jejich nekompromisní věrnost autentickým melodiím a textům, ale i odvážná vize propojit je s moderními hudebními prvky, aniž by ztratili svou duši. Založeni vizionářem a cimbalistou, profesorem etnomuzikologie z Brna, Antonínem „Cimbálmistrem“ Dvořákem (bez vazby na slavného skladatele, pouze pro tento fiktivní příběh), Moravské Prameny si rychle získali srdce posluchačů po celé republice i za jejími hranicemi.
První demo, "Ozvy z Polí a Vinohradů", vydané v omezeném nákladu na CD-R discích, se šířilo ústně mezi nadšenci pro folklór a rychle se stalo sběratelským kouskem. Antonínův jedinečný přístup k aranžování tradičních skladeb, kde se cimbál proplétal s houslemi, klarinetem a nečekaně i jemnou perkuzí, fascinoval a zároveň překvapoval. Bylo zřejmé, že se rodí něco nového a svěžího v žánru, který byl často vnímán jako konzervativní. Kritici tehdy psali o "symfonii moravské krajiny a ducha lidové tvořivosti", což dokonale vystihovalo podstatu jejich hudby.
V roce 2012 se k Antonínovi připojila zpěvačka a houslistka Kateřina "Zpěvandulka" Svobodová, jejíž křišťálově čistý hlas a procítěná hra na housle dodaly kapele novou dimenzi. Kateřina, známá svou schopností interpretovat lidové písně s neuvěřitelnou hloubkou a emocemi, se stala tváří kapely. S jejím příchodem se zvuk Moravských Pramenů stal plnější a živější. Jejich první studiové album, "Cesta za Sluncem", vydané v roce 2014, katapultovalo kapelu z lokální scény do celostátního povědomí. Album bylo oslavováno pro svou pohlcující atmosféru, komplexní aranže a texty, které čerpaly inspiraci z moravských lidových tradic, přírody a každodenního života. Album "Cesta za Sluncem" získalo řadu ocenění a bylo jmenováno albem roku několika prestižními folklórními a hudebními magazíny. Singly jako "Voda hučí" a "Za horama, za dolama" se staly hymnami pro celou generaci fanoušků.
Během následujících let se k Moravským Pramenům přidali další členové, kteří obohatili jejich zvuk o další instrumenty a vokály. Klarinetista Jan "Veselý Duch" Novák přinesl do kapely virtuózní sóla a veselé melodie, zatímco kontrabasista Alena "Hluboká Tónka" Konečná dodala hloubku a rytmickou sílu. Posledním přírůstkem byl perkusista Petr "Rytmus Srdce" Malý, který s sebou přinesl širokou škálu tradičních i netradičních perkusních nástrojů a neuvěřitelný cit pro rytmus, čímž dodal hudbě Moravských Pramenů ještě větší dynamiku a moderní feeling.
S každým dalším albem – "Podzimní Balady" (2017), "Jarní Rosa" (2020) a nejnovějším "Zimní Pohádky" (2023) – se Moravské Prameny neustále vyvíjeli, aniž by ztratili své kořeny. Jejich texty se staly ještě poetičtějšími a hlubšími, prozkoumávající témata jako je koloběh přírody, lidská sounáležitost, radost a žal. Živé vystoupení Moravských Pramenů jsou známá svou intenzivní atmosférou a vizuálními efekty, které přenášejí publikum do světa moravských zvyků a tradic. Často používají tradiční kroje z různých moravských regionů, světelné show imitující východ slunce nad vinohrady a projekce prastarých folklórních vzorů. Kapela se objevila na největších folklórních a world music festivalech po celém světě, od Colours of Ostrava po Womad Festival, a vždy zanechala nesmazatelný dojem. Jejich fanouškovská základna se rozrostla do globálních rozměrů a kapela je považována za jednu z nejvlivnějších v žánru moderní lidové hudby.
Navzdory rostoucí popularitě si Moravské Prameny udrželi svou integritu a zůstali věrni svým uměleckým vizím. Členové kapely stále tráví mnoho času v moravských vesnicích, studují lidové tradice a sbírají zapomenuté písně. Antonín "Cimbálmistr" Dvořák často navštěvuje starší pamětníky, aby se učil nové melodie a příběhy. Kateřina "Zpěvandulka" Svobodová se věnuje studiu hlasových technik a dialektů, aby mohla autenticky interpretovat lidové písně z různých regionů. Jan "Veselý Duch" Novák se inspiruje tradičními lidovými tanci a rytmy, které pak přetváří do virtuózních klarinetových partů. Alena "Hluboká Tónka" Konečná se zabývá etnomuzikologií a její basové linky často odrážejí hloubku a komplexnost moravských lidových melodií. Petr "Rytmus Srdce" Malý cestuje po světě, aby se učil nové perkusní techniky a zvuky, které pak integruje do zvuku kapely.
Kapela je také známá svou aktivní účastí v ochraně kulturního dědictví a šíření povědomí o kráse a rozmanitosti české a moravské lidové kultury. Často pořádají charitativní koncerty, jejichž výtěžek putuje na podporu folklórních souborů a projektů zaměřených na zachování lidových tradic. V jednom rozhovoru Antonín prohlásil: "Naše hudba je naším mostem mezi minulostí a přítomností. Chceme, aby lidé slyšeli ozvěny starých časů, cítili radost z tance a vnímali hloubku příběhů našich předků. Je naší povinností chránit a předávat dál to, co nám bylo svěřeno." Jejich fanoušci je vnímají nejen jako hudebníky, ale i jako strážce českého a moravského dědictví a identity. Moravské Prameny se stali více než jen kapelou; jsou kulturním fenoménem, který spojuje hudbu, historii a lidovou tradici v jedinečný a pohlcující zážitek.
Budoucnost Moravských Pramenů se zdá být stejně jasná jako letní slunce nad moravskými vinohrady. Spekuluje se o chystaném turné po Severní Americe a nahrávání nového alba, které by mělo prozkoumat ještě experimentálnější zvuky a spolupráci s folkovými umělci z jiných zemí. S jejich neustálým hledáním inovací, nekompromisním postojem a hlubokým spojením s kořeny české a moravské kultury zůstávají Moravské Prameny jednou z nejvíce fascinujících a vlivných kapel na současné world music scéně. Jejich odkaz se bude ozývat v polích a vesnicích ještě dlouho poté, co se poslední tón utiší, jako věčná ozvěna krásy a síly české a moravské lidové hudby.
Vliv Moravských Pramenů na českou i mezinárodní world music scénu je nepopiratelný. Inspirovali nespočet mladých hudebníků k prozkoumávání kořenů české a moravské lidové hudby a k jejímu propojování s moderními žánry. Jejich inovativní přístup, kdy se nebojí experimentovat s netradičními nástroji a aranžemi, otevřel dveře novým směrům v žánru. Mnozí je považují za průkopníky moderního folku, který v sobě nese jak autentičnost a hloubku, tak i svěžest a dynamiku.
Kromě hudebního vlivu, Moravské Prameny také přispěli k popularizaci české a moravské kultury. Jejich texty, plné odkazů na lidové zvyky, řemesla, krajinu a každodenní život, vzbudily zájem o bohaté dědictví České republiky. Fanoušci z celého světa se učí o českých a moravských tradicích a historii skrze jejich hudbu. Kapela se stala ambasadorem české kultury, propagující její krásu a rozmanitost po celém světě. Jejich koncerty jsou často doprovázeny vizuálními prvky inspirovanými tradičními kroji, lidovými tanci a malebnou moravskou krajinou, což dodává zážitku další rozměr.
Moravské Prameny jsou také známí svou angažovaností v sociálních a kulturních otázkách. Jejich písně často obsahují poselství o důležitosti komunity, respektu k předkům a zachování tradičních hodnot. Jsou hlasem pro venkovské tradice a životní styl, který je v dnešní době ohrožen globalizací a urbanizací. Antonín "Cimbálmistr" Dvořák je vášnivým zastáncem kulturní diverzity a často se účastní přednášek a diskuzí o významu folklóru v moderní společnosti. Jeho texty nejsou jen uměleckým vyjádřením, ale také výzvou k akci a k uvědomění si vlastních kořenů.
Dále je třeba zmínit jejich přístup k fanouškům. Moravské Prameny si vždy vážili svých posluchačů a udržují s nimi silné pouto. Často pořádají setkání s fanoušky po koncertech, odpovídají na otázky na sociálních sítích a aktivně se zapojují do komunity. Tato otevřenost a autentičnost je jedním z důvodů, proč si získali tak loajální základnu fanoušků. Jejich vztah k fanouškům je více než jen profesionální; je to spíše rodina. Mnozí fanoušci se dokonce dobrovolně podílí na propagaci kapely, vytváří umění inspirované jejich hudbou a organizují fanouškovské srazy.
V neposlední řadě, Moravské Prameny se stali symbolem pro ty, kteří hledají hlubší smysl v hudbě. Jejich tvorba přesahuje pouhou zábavu; je to cesta do světa lidové moudrosti, přírody a sounáležitosti. Jejich hudba je soundtrackem k lidskému hledání identity, krásy a spojení s něčím větším než jsme my sami. Moravské Prameny nejsou jen kapelou, jsou zážitkem, filozofií a odkazem, který bude rezonovat po generace.
S blížícím se koncem roku 2025 se fanoušci Moravských Pramenů po celém světě s napětím ptají na další kroky kapely. Po triumfálním turné "Zimní Pohádky", které je zavedlo do největších koncertních sálů a na nejprestižnější festivaly na třech kontinentech, se kapela stáhla do ústraní. Tato tichost vyvolala vlnu spekulací, z nichž nejčastější je ta o přípravě nového, v pořadí již šestého studiového alba.
Zdroje blízké kapele naznačují, že Antonín "Cimbálmistr" Dvořák strávil většinu posledních měsíců v izolaci v tradiční moravské chalupě v Chřibech, kde hledá inspiraci a tvoří nové hudební fragmenty. Je známo, že Antonínova tvůrčí metoda spočívá v hlubokém ponoření se do lidové tradice a meditaci, což mu umožňuje nalézt nové zvukové krajiny a lyrické koncepty. Hovoří se o tom, že nové album by mohlo být ještě experimentálnější a introspektivnější než předchozí tvorba, s větším důrazem na propojování tradičních nástrojů s elektronickými prvky. Někteří naznačují, že by se mohla objevit i spolupráce s romskými hudebníky, což by dodalo albu ještě autentičtější moravský zvuk.
Fanoušci spekulují, že by se album mohlo zaměřit na témata migrace, hledání domova a spojení s předky v moderním světě. Jedním z názvů, které se šíří internetem jako potenciální název alba, je "Vzpomínky z Cest", což by naznačovalo ponor do příběhů lidí, kteří opouštěli své domovy a hledali nový život, ale stále si nesli v srdci své kořeny. Kateřina "Zpěvandulka" Svobodová byla spatřena v Brně, kde trénuje v nahrávacím studiu s neznámými hudebníky, což jen posiluje zvěsti o novém materiálu. Její vokální projevy jsou prý stále procítěnější a rozmanitější, posouvající hranice lidového zpěvu.
Kapela si vždy zakládala na tajemství a ráda překvapuje své fanoušky. Oficiální prohlášení o novém albu se očekává nejdříve na konci roku 2025 nebo na začátku roku 2026. Nicméně, energie a nadšení, které kolují v komunitě fanoušků Moravských Pramenů, jsou hmatatelné. Každý náznak, každý šepot z kapely, je pečlivě analyzován a interpretován. Jedno je jisté: ať už bude nové album jakékoli, Moravské Prameny zaručeně dodají další mistrovské dílo, které posune hranice žánru a zanechá trvalou stopu v srdcích fanoušků po celém světě. Jejich schopnost neustále se vyvíjet a zároveň zůstat věrni své podstatě je to, co je činí skutečně jedinečnými. Očekávání jsou obrovská, a to oprávněně.
Antonín "Cimbálmistr" Dvořák (Česká republika)
Cimbál, Koncepce, Aranže, Vedoucí kapely
Kateřina "Zpěvandulka" Svobodová (Česká republika)
Zpěv, Housle
Jan "Veselý Duch" Novák (Česká republika)
Klarinet, Lidové dechové nástroje
Alena "Hluboká Tónka" Konečná (Česká republika)
Kontrabas, Akustická kytara
Petr "Rytmus Srdce" Malý (Česká republika)
Perkuse (cajon, tamburína, rumba koule, djembe, tradiční cimbálkové metličky)
Dalších 40 Umělců a AI (Různé)
Různé Nástroje a Algoritmy
Velký Sambiliong (Slovensko)
zpěv, kytara, duchovní vůdce
Lojza Řízek (Česká republika)
křiklavá harmonika
Pan Špaček zvaný Hopík (Česká republika)
Bicí, Festivalový Veterán
Mirka Skartová (Slovensko)
basová složka a šanony
Miluše Čmelíková (Česká republika)
bubínek z kýble, zpěv ala včela
Cantores Angelorum (Mezinárodní dětský pěvecký sbor)
sborový zpěv
Warpová díra U Máni
Česká republika, Děrholec
Dílna pod Štítom
Slovensko, Rachnové Krivy
Jaskyňa Ozven
Slovensko, Temnoslava
Na Skanzenu
Česká republika, Nové Pasečany
Nexus Zvuku
Neidentifikováno, Etherea
Dům Světových Melodií
Česko, Veselí nad Moravou
Éterická Klenba (Slovinsko)
ambientní neoklasika s prvky experimentálního jazzu
Hejno Revival (Česká republika)
bizarní folk-punková psychedelie
Kolektiv Nepravděpodobných Dam (Česká republika)
absurdně humorný kabaret s prvky dechovky a industrial-folku
Nahý s ohněm (Česká republika)
trampsko-erotická satira s prvky country a nechtěné nahoty
Prairie Trail (Česká republika)
Česká country s prvky bluegrassu a folku
Dyke Patrol (Nizozemsko)
queer punk s prvky elektroniky
Ethernity's End (Norsko)
Progresivní Symphonic Metal
Neonové samuraje (Japonsko)
Cyberpunk Rock
Táborový Hrůzostraš (Česko)
trampsko-folkový punk
Noční symfonie (Francie)
Synthwave