Kapela Návštěva ZOO vznikla z naprostého nepochopení při plánování školního výletu. Místo do zoologické zahrady v Plzni se skupina hudebníků z maloměstského souboru Divoký Kontrabás ocitla omylem na pódiu při křtinách mláděte lamy. Publikum, složené výhradně ze zvířat a dvou znuděných ošetřovatelů, nadšeně bečelo, pískalo a jedno prase dokonce rozvibrovalo celý alt. Hudebníci pochopili, že našli své pravé posluchače – a vznikla tak kapela hrající výhradně pro zvířata.
Styl kapely je těžko zařaditelný, odborníci jej označují jako „cirkusový punk pro lamy s nádechem valčíku“, ale sami členové ho prostě nazývají „zoo-groove“. Jejich koncerty se konají v klecích, výbězích a někdy i pod vodou. Například koncert pro tuleně v Námořním světě v Ostravě se zapsal do dějin jako první bublající jam session bez kyslíku.
Návštěva ZOO nevyhledává lidské publikum. Jejich hlavními fanoušky jsou orangutani, emu, srnečci a jeden mimořádně talentovaný kozlík jménem Rumburak, který se naučil tleskat kopýtkem. Skupina se nebojí žádného prostředí – hrála v pavilonu hadů, mezi krokodýly i při kávě v opičárně. Nejednou byl koncert přerušen útěkem papouška nebo vášnivým zamilováním se lemura do baskytaristy.
Repertoár zahrnuje skladby jako „Banány pro Bonita“, „Noční kvičení“ nebo „Symfonie pro surikaty“. Texty jsou zpravidla beze slov, zato se hojně využívá řeči těla, pískání, kvičení, a v jednom případě i výdechu zebří nosní dírky. Hudební nástroje často bývají upraveny – klávesy jsou z banánových slupek, bicí z recyklovaných koryt a klarinet byl jednou nahrazen hlemýždí ulitou s dírou.
Kapela tvrdí, že hlavním cílem není pobavit, ale vzdělávat. Například skladba „Mezi křídly a šupinami“ má upozornit na předsudky mezi dravci a želvami. Skladba „Píseň pro zanedbané morče“ se zase stala hymnou azylu pro domácí hlodavce.
Návštěva ZOO prostě není jen kapela – je to mezidruhový fenomén. Každý koncert je pozvánkou k návratu k přírodě, k chlupům, zobákům a radosti z kolektivního bečení. Pokud někde zaslechnete tichý tón klarinetu a zároveň se vám na záda vyškrábe opice, možná jste právě na jejich koncertě.
Štěpán „Lachtan“ Lapáček (Česká republika)
klarinet z rybích kostí
Jiřina „Kočka v rytmu“ Kocandová (Slovensko)
perkuse z kočičích misek
Mirek Špaček (Polsko)
flétna ve tvaru papouščího zobáku
Dagmar „Kravička“ Dýrová (Česká republika)
kontrabas z dojené dýně
Benjamín Chobot (Francie)
elektrozvonky pro hlodavce
Norbert Srnec (Německo)
houkačka, žirafon, šustivé listí
Táňa „Plameňák“ Hrubá (Maďarsko)
taneční vokály a křik
Jáchym Lemur (Česká republika)
skákací syntetizátor
Olga Plšíková (Rakousko)
šepoty pro hlodavce
Kevin „Hroch“ Blanka (Švýcarsko)
vodní bicí
Yara Silva (Brazílie)
cavaquinho
František Novák (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z perníku
Pekárna Live
Česká republika, Olomouc
Le Théâtre du Pardon
Francie, Petit-Vide
Neonové Ložnice
Česká republika, Horní Mlynov
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Saloon U Tří Borovic
Česká republika, Křemelná
Palác Vesmírného Šílenství
Česká republika, Chaosopolis
Zasedací Místnost ECB – 'Dlouhý Úvěrový Cyklus'
Německo, Frankfurt nad Mohanem
Coração da Selva
Brazílie, Mata Branca
Výhybka do pekel
Slovinsko, Parnična Loka
Brněnský Skank (Česká republika)
ska
Opilí Šneci (Česká republika)
hospodský punk-folk
Traktoristi z Horní Důly (Česká republika)
Zábavový country-bigbít
Ztracený Signál (Česká republika)
alternativní elektronika
Zahradní Trpaslíci (Finsko)
Pohádkový death metal
Zmrzlé Jiskry (Slovensko)
Alternativní elektronika s prvky folklóru