Kapela Návštěva ZOO vznikla z naprostého nepochopení při plánování školního výletu. Místo do zoologické zahrady v Plzni se skupina hudebníků z maloměstského souboru Divoký Kontrabás ocitla omylem na pódiu při křtinách mláděte lamy. Publikum, složené výhradně ze zvířat a dvou znuděných ošetřovatelů, nadšeně bečelo, pískalo a jedno prase dokonce rozvibrovalo celý alt. Hudebníci pochopili, že našli své pravé posluchače – a vznikla tak kapela hrající výhradně pro zvířata.
Styl kapely je těžko zařaditelný, odborníci jej označují jako „cirkusový punk pro lamy s nádechem valčíku“, ale sami členové ho prostě nazývají „zoo-groove“. Jejich koncerty se konají v klecích, výbězích a někdy i pod vodou. Například koncert pro tuleně v Námořním světě v Ostravě se zapsal do dějin jako první bublající jam session bez kyslíku.
Návštěva ZOO nevyhledává lidské publikum. Jejich hlavními fanoušky jsou orangutani, emu, srnečci a jeden mimořádně talentovaný kozlík jménem Rumburak, který se naučil tleskat kopýtkem. Skupina se nebojí žádného prostředí – hrála v pavilonu hadů, mezi krokodýly i při kávě v opičárně. Nejednou byl koncert přerušen útěkem papouška nebo vášnivým zamilováním se lemura do baskytaristy.
Repertoár zahrnuje skladby jako „Banány pro Bonita“, „Noční kvičení“ nebo „Symfonie pro surikaty“. Texty jsou zpravidla beze slov, zato se hojně využívá řeči těla, pískání, kvičení, a v jednom případě i výdechu zebří nosní dírky. Hudební nástroje často bývají upraveny – klávesy jsou z banánových slupek, bicí z recyklovaných koryt a klarinet byl jednou nahrazen hlemýždí ulitou s dírou.
Kapela tvrdí, že hlavním cílem není pobavit, ale vzdělávat. Například skladba „Mezi křídly a šupinami“ má upozornit na předsudky mezi dravci a želvami. Skladba „Píseň pro zanedbané morče“ se zase stala hymnou azylu pro domácí hlodavce.
Návštěva ZOO prostě není jen kapela – je to mezidruhový fenomén. Každý koncert je pozvánkou k návratu k přírodě, k chlupům, zobákům a radosti z kolektivního bečení. Pokud někde zaslechnete tichý tón klarinetu a zároveň se vám na záda vyškrábe opice, možná jste právě na jejich koncertě.
Štěpán „Lachtan“ Lapáček (Česká republika)
klarinet z rybích kostí
Jiřina „Kočka v rytmu“ Kocandová (Slovensko)
perkuse z kočičích misek
Mirek Špaček (Polsko)
flétna ve tvaru papouščího zobáku
Dagmar „Kravička“ Dýrová (Česká republika)
kontrabas z dojené dýně
Benjamín Chobot (Francie)
elektrozvonky pro hlodavce
Norbert Srnec (Německo)
houkačka, žirafon, šustivé listí
Táňa „Plameňák“ Hrubá (Maďarsko)
taneční vokály a křik
Jáchym Lemur (Česká republika)
skákací syntetizátor
Olga Plšíková (Rakousko)
šepoty pro hlodavce
Kevin „Hroch“ Blanka (Švýcarsko)
vodní bicí
Herrina Horn-Bläst (Německo)
Trombon (Rytmické riffy), Make-up Artist
Ondřej Novák (Česká republika)
Baskytarista, hraje jen na baskytaru z perníku
Leo Panorama (Švýcarsko)
kontrabas
Ivana Noční (ČR)
alt saxofon
Rune "Thunderhoof" Eriksen (Norsko)
Bicí
Kernel Jam
Česká republika, Bytovice
Psychoakustický Ústav Pro Totální Hudební Zkázu
Česko, Debilov
Kulturní přístřešek Pod Lískou
Česká republika, Dolní Zalezlín
Barokní Peklo U Čerta
Rakousko, Teufelsdorf
Recyklační Ráj
Německo, Schrottlingen
Konzerthaus des Titanen
Německo, Metropolburg
Akademický Salon Magna Veritas
,
U Ztraceného Švestky
Česko, Podskalí nad Ohří
Křupající Kobylky (Česko)
elektro-swing s holografickými piruetami
Šalina Boys (Česká republika)
Brněnské Pogo-Punk s dechovkou a rapem
The Sovereign Chaos (Suverénní Chaos) (Mezinárodní vody)
Global Opera-Symphonic Pop-Metal – fúze Východu a Západu, klasické opery, moderního popu a nejtěžšího symfonického metalu. Zvuk globálního summitu, který se vymkl kontrole.
Fazole v Kapse (Česká republika)
trampské absurdní country s příměsí kouře a guláše
The Centenarian Choir (Sbor Stoletých) (Vatikán (Skrytý podzemní bunkr))
Geriatric Gregorian Gospel Trap – Fúze gregoriánských chorálů, operních árií a pomalého Trap beatu. Hudba plná moudrosti, kašle a nečekaných vysokých tónů.