Jejich hudba je paradoxem: je neuvěřitelně tichá (aby náhodou nepoškodili bubínky, nebo nevyvolali tachykardii), ale přitom emocionálně devastující. Hrají na nástroje, které jsou buď akusticky tlumené, nebo dokonce nefunkční, a většina zvuků je tvořena šepotem, tichým kašláním a zvuky, které byste slyšeli v tiché, prázdné nemocniční chodbě. Jejich 'hit' 'EKG Blues' je složen výhradně z nepravidelných tlukotů srdce, které kapelník sám nahrával během svých 'záchvatů paniky' a následně je samploval do hluboké, pomalé basové linky.
Kapelníkem je samotný Pan Profesor Dr. Erik 'Diagnóza' Stolt, který sám sebe označuje za 'nejvíce nemocného dirigenta na světě', ačkoliv jeho jedinou skutečnou nemocí je nekontrolovatelná potřeba nosit gumové rukavice. Stolt diriguje orchestr pomocí sady rentgenových snímků, na kterých ukazuje 'ideální strukturu skladby' – která je vždy nejasná a má neobvyklé stíny. Profesor Stolt je autorem všech textů, které jsou ve skutečnosti přepsané, a často chybné, diagnózy z internetových fór. Zpěváci, kteří jsou vždy oblečeni v teplých dekách a šálách, a to i v létě, recitují tyto texty s patřičnou 'žalostnou intonací'.
Orchestr je rozdělen na sekce podle orgánových systémů, kterými jsou členové údajně postiženi. **Sekce Gastrointestinálních Tíživostí** hraje na tlumené violoncello a hluboké basové bubny, které zní jako 'plyny v trávicím traktu'. **Sekce Kardiologických Katastrof** obsluhuje smyčce a dřevěné dechové nástroje, které jsou naladěny tak, aby zněly 'mírně mimo rytmus', což má simulovat arytmii. A nejbizarnější je **Sekce Neurologických Nejasností**, která používá thereminy a elektronické pípání (ze starých monitorů životních funkcí), aby vytvořila 'zvuky úzkosti a závratě'.
Jejich druhý a nejprodávanější singl, 'Čekárna č. 7', trvá neuvěřitelných 45 minut a je většinou ticho, přerušované jen tichým otáčením stránek, zvuky pletení a náhodným, velmi tichým zakašláním. Vydavatelství se zpočátku bránilo, protože si myslelo, že je nahrávka prázdná, ale kapela trvala na tom, že 'ticho je to nejdůležitější, protože představuje tu osamělou hodinu před vizitou u specialisty, kdy vás napadají ty nejhorší scénáře'. Album se stalo kultovní záležitostí mezi skutečnými hypochondry, kteří si ho pouštějí jako 'uklidňující prostředek' při sebemenším píchnutí.
Koncerty OTH jsou jedinečné. Odehrávají se vždy v dokonale sterilním a velmi chladném prostředí (často v opuštěných márnicích nebo v suterénech nemocnic, aby měli 'autentickou inspiraci') a publikum musí sedět v naprostém tichu. Jakékoli hlasité kašlání, kýchnutí, nebo dokonce chroupání chipsů, je přísně zakázáno. Kdokoli poruší ticho, je okamžitě odveden z koncertu, a je mu poskytnuta 'konzultace' s jedním z členů kapely, který ho 'poučí o rizicích hlukového znečištění pro křehký organismus'.
Při jednom památném koncertu v Kodani se stalo, že se v sále objevila myš. Pan Profesor Stolt okamžitě zastavil celé vystoupení, protože 'podezřelý cizí organismus mohl přenášet neznámou, smrtelnou infekci'. Po hodinové dezinfekční pauze, během které se všichni členové orchestru proměřovali teploměry, se koncert mohl obnovit. Tato událost se stala základem pro jejich další album *Akutní Myší Panika*.
Osmdesát Tichých Hypochondrů není jen hudební skupina, je to hluboký komentář k současné společnosti, která je stejně neurotická a plná strachu jako oni sami. Oni se nebojí přiznat svou křehkost a slabost, ale dělají to s takovou perfekcionistickou a tichou posedlostí, že to zní jako geniální umění. Jejich motto zní: *„Naše největší umění spočívá v tom, že nejsme schopni hrát.“* A s tímto vědomím pokračují ve své tiché, ale nebezpečně zneklidňující kariéře, která je neustále ohrožována 'chřipkovou epidemií' a 'záhadnými průvanem'.
Profesor Dr. Erik "Diagnóza" Stolt (PhD., D.Sci. H.C.) (Norsko)
Dirigent (s rentgenem), Tichý šepot, Metronom z monitoru životních funkcí
Astrid "Alergická" Bjornsdottir (Island)
Hlavní tlumené housle (Vibrato úzkosti), Vokály v pláči
Dr. Jens "Předávkování" Olsen (Dánsko)
Theremin (Zvuky závratě a úzkosti), Samplování pípání přístrojů
Gunhilda "Kýchací" Svensson (Švédsko)
Ing. Klaus "Lékařská Zpráva" Richter (Německo)
Paní Petra "Hypotéka" Svobodová (Česká republika)
Guiseppe "Křeč" Bellini (Itálie)
Minna "Migréna" Korpela (Finsko)
Milan Horák (Česká republika)
zpěv, kytara
Akira "Samurajský" Kato (Japonsko)
Gigi "Romantický" Martini (Itálie)
Mandolína (hraje jen o jídle), zpěv (o lásce)
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
Bläserhalle Silberthal
Rakousko, Silberthal
Divadlo U Prasečáka
Česká republika, Praha
Hospoda U Tří vyvržených harmonik
Česká republika, Líbezné Lány
U Ztraceného Dirigenta (Zum Verlorenen Dirigenten)
Lichtenštejnsko, Vadleitz-Oberdorf
Saloon Podkova
Česká republika, Starý Kamenolom
La Salamanca Espectral
Argentina, Polvo Eterno
Stodola U Křivé Hráze
Česká republika, Dolní Prdelice
Kulturní přístřešek Pod Lískou
Česká republika, Dolní Zalezlín
Stanice propan-butanu U Bubliny
Česká republika, Suchý Vzduch
Globální Korporace Klinického Chaosu (GKCC) (Švýcarsko (Ženeva, Soudní Terapie))
Toxický Korporátní Noise-Jazz / Litigation Metal
The Granny Grindhouse (Babiččiny Mlýnice) (Mobilní autodílna, Detroit (světové turné))
Geriatric Greaser Garage Rock – Divoká fúze rock’n’rollu 50. let, garage rocku a punkových postojů. Nejdůležitější jsou kožené bundy, nezdravě vysoké podpatky a nekompromisní ignorování ortopedických rad. Cílem je děsit vnoučata.
Účto na Latríně (Česká republika)
trampská parodie s příměsí aromatického folklóru
Hyperorchestr Vesmírného Šílenství (Česká republika)
mega-orchestrální symfonie s kabaretními a sci-fi prvky
Atleti Zpěvu a Rytmu (Česká republika)
sportovní orchestrální groove