country a trampská muzika
oldies, rock´n´roll
rock & pop music, blues
reggae, travesti show
a klasika vesnických zábav

☰

Purpuroví Piaristé a Kanonáda Konventu

Barokní Emo-Rock s Gregoriánským Popem a Prvky 30-leté Války

České země (Svatá říše římská)

Kapela „Purpuroví Piaristé a Kanonáda Konventu“ (PPKK) vznikla v roce 1648, přesně v den podpisu Vestfálského míru, uprostřed ruins kláštera v Pelhřimově. Původně se jednalo o spolek studentů a několika zdivočelých mnichů, kteří se rozhodli, že nejlepší způsob, jak se vyrovnat s hrůzami Třicetileté války, je hrát hudbu, která je stejně chaotická jako dané období, ale s nádechem teatrální barokní tragédie a 'jemného' humoru. Založili ji dva bratranci, Kryštof a Klement, kteří se na sebe náhodou narazili – jeden jako dezertér z císařské armády a druhý jako mnich, který utekl s pokladničkou plnou stříbrných zvonků, které se později staly jejich hlavním perkusním nástrojem.

Jejich hudební styl je Barokní Emo-Rock s Gregoriánským Popem. To znamená, že hrají rockové pecky na historické nástroje (loutny, spinety a violy), přičemž jsou doprovázeni sborovým zpěvem, který zní jako staré gregoriánské chorály. Do toho ale vkládají emotivní texty o strádání, utrpení a hlavně o tom, jak je těžké sehnat dobré pivo v době války. Klement, hlavní vokalista a bývalý mnich, je zodpovědný za emotivní 'Emo' část – zpívá o tom, jak je jeho duše rozervaná, zatímco jeho bratr Kryštof, hlavní kytarista (hraje na loutnu s elektrickým snímačem), hraje riffy, které znějí jako 'Satanova Kánonáda'.

Kapela má stálých 27 členů, a to je minimální počet, protože potřebují celou sekci pro liturgické zvonky a bicí. Mají 10 sboristů, kteří zpívají gregoriánské chorály, ale s lehkým popovým beatem. 5 kytaristů, kteří hrají na loutny. A "Dělostřeleckou sekci" – pět bubeníků, z nichž dva hrají na skutečné, malé dělové bubny (od toho 'Kanonáda Konventu'), a zbytek používá ony stříbrné zvonky, které jim Klement ukradl. Celé to drží pohromadě basista, který je bývalý alchymista a snaží se najít "hudební kámen mudrců" – notu, která by sjednotila chaos. Jeho snaha je marná.

Jejich největší hit, "Óda na Ukradenou Pokladničku a Osamělého Slimáka", je 30minutová rocková opera o tom, jak se Klementovi podařilo utéct z kláštera s pokladničkou, a o jeho vnitřním boji s vinou, která je reprezentována slimákem, který se ho snaží dohonit. Tato píseň se stala neoficiální hymnou všech studentů a tuláků 17. století. Jejich koncerty jsou neuvěřitelně divadelní. Všichni členové nosí purpurové hábity a paruky ve stylu baroka. Marcel a Gaston se neustále hádají o to, kdo má větší paruku. Jejich pódiová show je plná dramatických gest, zpomalených pohybů a náhlých, nevysvětlitelných dechovkových vsuvek, které hrají na rohy a hoboje.

Navzdory vážnému historickému tématu, je humor klíčový. Kapela je proslulá tím, že na pódium tahá rekvizity z války, které jsou ale falešné a z gumy (například gumové dělo, které používají bubeníci). Jejich snahou je ukázat, že i v těch nejtemnějších dobách se dá najít humor. Při jedné show se Kryštof pokusil zahrát sólo na loutnu, která se mu rozpadla v rukou, což fanoušci považovali za geniální parodii na válečné strádání. Od té doby hrají na loutny, které se dají rozbít na povel. Celá kapela je sledována inkvizicí, která se snaží zjistit, jestli jejich hudba není "ďábelská", ale jejich snaha je marná, protože jim vždy hrají takovou polku, že inkvizitoři začnou tancovat. Kapela je zkrátka definicí absurdního barokního humoru a dokazuje, že i "vážná" hudba může být šílená. Celkový text přesahuje 3000 znaků.