Kapela Pytel sraček vznikla koncem roku 1998 při požáru stohu ve vesnici, která mezitím zanikla kvůli stavbě dálnice D3. Prvotní motivací členů bylo zahnat nudu, strach a hlodající hlasy v hlavě. Místo obvyklého hudebního vzdělání měli členové pouze zkušenosti s troubením do okapů a imitací kravských zvuků. Přesto se rozhodli založit dechový soubor s ambicí nikdy nehrát na veřejnosti.
Od počátku se kapela soustředila na interpretaci tradičních moravských a slovenských melodií, ale v nelogickém tempu a s náhodným laděním. První neoficiální koncert proběhl v opuštěné myslivně u obce Hrčava, kde bylo přítomno pouze pět divočáků a jeden zcela dezorientovaný turista ze Švédska. Kritici mlčeli, neboť žádní nepřišli.
Pytel sraček si zakládá na konceptu „neposlouchatelnosti s duší“. Mezi jejich oblíbené techniky patří troubení do kýblu s vodou, používání plastových fléten ze supermarketu a zásadní odmítání jakékoli rytmiky. Kapela sama označuje svůj žánr jako „post-apokalyptický dechovkový ambient s prvky zoufalství“.
Během dvaceti let činnosti se skupina snažila vystupovat pouze v neobydlených oblastech – pole, lesy, opuštěné lomy nebo radioaktivní zóny. Publikum tvoří zpravidla divá zvěř, neklidní duchové a občas zmatení houbaři.
Navzdory naprosté absenci zájmu z řad veřejnosti se kapela pyšní tím, že nikdy nezrušila žádné vystoupení, protože je nikdo nikdy nenaplánoval. Všichni členové kapely pracují během týdne v zcela jiných profesích (např. správce opuštěných vleků, posuzovatel závažnosti zatuchliny, nebo sběrač mechů) a zkoušky probíhají výhradně při plném měsíci.
Díky své nezaměnitelné identitě se Pytel sraček stal legendou v kruzích, které si neváží sluchu. Vydali dvě kazety, které si nikdo nepustil, a plánují vydat třetí, pokud se podaří znovu nalézt baterie do diktafonu.
Luboš Žuchánek (Česká republika)
heligonka
Božena Šeredová (Slovensko)
plastová tuba
Vincenc Lachtan (Polsko)
kazoo a podivné ruchy
Oldřich Vichr (Česká republika)
neidentifikovatelný dechový nástroj
Emil Šmatlák (Rakousko)
zpěv a doprovodné chrčení
Peter "Pajda" Pajtas (Maďarsko)
Zeynep "Ankarská" Demir (Turecko)
Robert 'Zbytečný' Green (Austrálie)
Zvukový inženýr, mistr zvuku
Inge Von Dálka (Německo)
dálkový vokál (zpěv na 50m vzdálenost)
U Ztraceného Dirigenta (Zum Verlorenen Dirigenten)
Lichtenštejnsko, Vadleitz-Oberdorf
Ohnivý Chvíle
Česká republika, Plamínkov
Hospoda U Tří vyvržených harmonik
Česká republika, Líbezné Lány
Šenkovna u Zlaté Trubky
Česká republika, Měděný Potok
Pohádková nora
Česká republika, Mechová Paseka
The Cosmic Glitter Dome
USA, Los Angeles
Radura del Suono
Itálie, Boscanera
Die Aktenküche (Archivní Kuchyně)
Švýcarsko, Zürich-Bürokratienest
Sakura Wind Hall
Japonsko, Hanabiko
Neonová Aréna
Česká republika, Jiskrov
Westernová Zastávka
Česká republika, Praha
U medvěda v noře
Česká republika, Pašerák
The Multiverse Ensemble (Multi-vesmírný Soubor) (Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí))
Pan-Galactic Maximalism – 50 protichůdných žánrů v jediném okamžiku. Kolaps veškeré hudby do jednoho, teoreticky dokonalého, ale chaotického zvuku.
Blue Velvet Ensemble (Francie)
Jazz
Krvavý měsíc (Česko)
alternativní metal s prvky folkloru
Zatmění Mysli (Česká republika)
Symphonic Progressive Metal s folkovými přesahy
Šneci na Krosně (Česká republika)
Barokní Emo-Folk s prvky Moldavského Disco
Březnický Rozvod (Česká republika)
bigbít