Kapela "Rubber Boot Rebellion" (RBR) vznikla v roce 2012 v sychravém, vlhkém suterénu hokejového stadionu ve Winnipegu, kde se odehrávala neoficiální soutěž v jedení poutine (tradiční kanadské jídlo – hranolky, sýr a omáčka). Založil ji zpěvák a kytarista Doug "The Lumberjack" McKenzie, který se do té doby živil jako profesionální sběrač javorového sirupu a příležitostný hráč na foukací harmoniku. Během soutěže Doug omylem upustil svou kytaru do obří hromady poutine, což vytvořilo zvuk, který se stal základem jejich prvního hitu "Omáčka na mém riffu".
Jejich hudební styl, který oni sami nazývají "Maple Syrup Grunge", je neuvěřitelná směs drsného post-grunge, punkové energie, country melancholie a neustálých odkazů na hokej a přežívání v divočině. Představte si Nirvanu, která se setkala s Johnny Cashem, a celá ta sešlost se odehrává v rybářské chatě v Ontariu. Texty RBR jsou často o existenciálních krizích v supermarketu, o složitém vztahu s ledním medvědem a o neustálém hledání dokonalého puku. Jejich písně jsou plné humoru, ale zároveň i hluboké, drsné kanadské upřímnosti.
První EP kapely, nazvané "Hokejová helma mé duše", se nahrávalo v autokempu na břehu jezera a bylo mixováno v mobilním karavanu. Zvukař, který byl ve skutečnosti jen rybář, který se náhodou vyskytoval poblíž, přidal do mixu autentické zvuky komárů a hokejového komentátora, což kapele dodalo neopakovatelný "severský sound". Album se stalo okamžitým undergroundovým hitem, zejména mezi řidiči sněžných skútrů a lidmi, kteří se živí kácením stromů.
Největší skandál RBR zažili, když byli pozváni hrát na festival do Toronta. Namísto velkolepé show se ale na pódium dostavili se svými rybářskými pruty a místo hraní se pokoušeli ulovit místní basu (rybu), kterou tajně vypustili do bazénu před pódiem. Tvrdili, že se jedná o "metaforický lov na úspěch", což diváci ocenili, ale pořadatelé z toho měli infarkt. Kapela si navíc s sebou na pódium neustále vozí maskota – obří plyšovou sovu, která má na hlavě kanadskou vlajku a kterou používají jako perkuse.
Turné po Evropě bylo pro RBR zmatením a řetězcem komických nehod. V Paříži si spletli Eiffelovu věž s obří vysílací anténou a snažili se na ni vylézt, aby tam "pověsili nový kanadský banner". V Praze se pokusili prodat "pravý javorový sirup" (což byla ve skutečnosti jen obarvená voda s cukrem) jako vzácný "elixír kanadských bohů", což vedlo k menší diplomatické roztržce. Kytarista Serge je navíc známý tím, že neustále nosí brusle, a na pódiu se snaží jezdit, což vede k pádům, které jsou součástí choreografie.
RBR jsou dnes považováni za ikony kanadského punku. Jejich hudba je soundtrackem k životu všech Kanaďanů, kteří bojují s mrazem, byrokracií a neustálým nutkáním omlouvat se. Jejich heslo? "Omlouváme se, že jsme tak dobří!" Jsou zkrátka drsní, legrační a v gumových holínkách, které nikdy nevyzouvají. V roce 2023 se RBR pokusili nahrát svůj první videoklip pod vodou v zamrzlém jezeře, což se jim nepovedlo. Zpěvák Doug dostal omrzliny a kytarista Serge přišel o oblíbený puk, ale zato vznikla geniální píseň "Symfonie pod ledem", která se skládá převážně ze zvuků praskajícího ledu a Dougova kašlání.
Jejich poslední album, "Grizzly na poutine", bylo nahráno v národní rezervaci a je známo tím, že na něm skutečně hrají i losi a medvědi (samozřejmě nechtěně). Zvukař, který byl k tomu přinucen kapelou, použil speciální mikrofony, které snímají zvuky trávicího traktu losa a přidal je do basové linky. Tento "živočišný bas" se stal hitem a kapela je nyní v kontaktu s Kanadskou zoologickou společností, která zvažuje zařazení losího říhání jako hudební nástroj. RBR jsou arogantní a skromní zároveň, a právě proto je Kanada miluje. Jsou skutečným ztělesněním kanadského ducha, který je stejně drsný jako roztomilý.
Doug "The Lumberjack" McKenzie (Kanada)
Hlavní vokály, Akustická kytara (rozbitá), Foukačka (neustále špinavá)
Serge "The Puck" Dubois (Kanada)
Elektrická Kytara (hrá na ni hokejkou), Hokejové Chorály (nesrozumitelné)
Patrice "Poutine" LeBlanc (Kanada)
Baskytara (7-strunná, hraje se sýrem), Opravář Sněžných Skútrů
Brenda "B-Dazzle" Smith (USA (ale má kanadské kořeny))
Bicí (vyrobené z bubnů na sirup), Zvonkohra (zubní), Doprovodné Vokály
Gaston "The Ghost" Tremblay (Kanada (Quebec))
Banjo (5-strunné, hraje se rukavicí), Syntetizátor (jen jeden zvuk – houkání vlka), Smutné Balady (šepotem)
Maurice "Moe" Nadeau (Kanada)
Housle (smyčec z bobřích chlupů), Kanadský Step (Tap Dance v holínkách), Taneční Choreografie (chaotická)
Petr 'Texas' Vacek (Česko)
elektrická kytara, steel kytara, doprovodný zpěv
Fiona "Fax" Gallagher (Irsko)
Adéla Perkusiánová (ČR)
bicí
Jaroslav 'Krtek' Dvořák (Česká republika)
Trubka, harmonika
Diego Fernandez (Argentina)
bandoneon
Grizzly Grinder (Švédsko)
Kytara (7-strunná), Growl
'Doktor' Beau Carter (USA)
Banjo, mandolína, občasné housle
Depot Skladiště
Česko, Mýtnice
Hospoda U Škarejbů
Česká republika, Lhotsko
Kulturní stodola Na Pomezí
Česká republika, Nové Lhotice
Das Leuchtenwerk
Rakousko, Eichenstadt
Skalní Brloh
Česká republika, Třešnovice nad Skálou
Akademický Salon Magna Veritas
,
Cirkusové Hudební Stavení
mezinárodní, Clownville
Na Skanzenu
Česká republika, Nové Pasečany
Pohádková nora
Česká republika, Mechová Paseka
Lesní Srub
Česká republika, Hvozdec
Prérijní Vlci (Česká republika)
Česká country, folk-rock s bluegrassovými prvky
Rezavý Orchestr (Česko)
industriální folk-metal s mechanickými harmoniemi
Dudácké Turbo Velryby (Česká republika)
Chodský Cyber-Folk
Sequins & Sass (USA)
extravagantní travesti show s popem, disco a kabaretním performance art
Ultimátní Hypermega Orchestr Kosmického Šílenství (Česká republika)
extrémní orchestrální spektákl kombinující symfonii, kabaret, cirkus a sci-fi
Kultura v Pohybu (Česká republika)
pop-rock s přestávkami na tombolu