Představ si, že se sejdou čtyři Italové. Jeden s vytahaným svetrem, druhý s kytarou a kovbojským kloboukem, třetí s basou a čtvrtý, co má bicí a vypadá jako místní mafián. A teď si představ, že nehrají typickou italskou hudbu, ale hudbu, která kombinuje spaghetti westernové melodie, tvrdý metal a dechovku, která se občas nečekaně objeví uprostřed rychlého riffu. Tak se zrodil Špagetový Western. Kapela vznikla v roce 2010 v Neapoli, v zakouřené pizzerii, kde se scházeli muzikanti po večerech a vymýšleli různé ptákoviny. Až jednou, když měli za sebou několik panáků a jeden z nich začal zpívat Ennio Morriconeho, přičemž druhý k tomu hrál tvrdé riffy, se zrodil nápad: Proč to nespojit? A tak se to stalo. Jejich první koncert se konal na pláži, kde je omylem zařadili do programu mezi dechovku a kouzelníka. Lidé byli zmatení, hasiči chtěli volat městskou policii, ale po několika panácích slivovice se z toho stala legendární party.
Jejich hudba, syrová, energická a neotesaná, dokázala rozhýbat i ty nejzavilejší tancechtivé babičky. Jejich hit 'Pivo teče do kanálu, ale já ho piju' se stal neoficiální hymnou nejenom hasičů, ale i všech místních pijáků piva. Přezdívku Špindíra získal Lojza, když si po koncertě všiml, že má na triku asi pět různých fleků od jídla, pití a motorového oleje, a hrdě prohlásil, že je to jeho bojová uniforma. Ostatní členové se automaticky stali Ušpiniteli, protože se snažili udržet krok s jeho uměleckým nepořádkem.
Jejich texty jsou většinou o životních zklamáních, problémech s exekutory, nevěrných partnerkách a o tom, jak je těžké se dostat na pivo, když zrovna nejsou žádné peníze. Nechybí ani silné dechovkové pasáže, které se občas nečekaně objeví uprostřed punkového nářezu a jsou doprovázeny sólem na starý, notně orezlý trombon, který si kdysi Lojza koupil za bednu piva. Přestože kapela nikdy neměla ambice na slávu, podařilo se jim získat kultovní status. Jezdí po malých klubech, putykách a festivalech po celé republice a všude je vítají s otevřenou náručí. Všichni vědí, že na koncertě Špindíry a Ušpinitelů se nikdy nenudí. Buď se zpívá, tančí, nebo se řeší, proč je bubeník na pódiu bosý. Jejich nejnovější album 'Zelený špekáček' se stalo hitem na vesnických zábavách, kde se pouští opakovaně, dokud se lidé neodvalí domů. Je to prostě poctivá muzika od srdce, bez příkras a plná humoru, který je občas hodně černý. A ačkoli je kapela z Prahy, má kořeny hluboko v české vesnici, což je slyšet v každém tónu. Jejich koncerty jsou prostě jedna velká rodinná sešlost, kde se nikdo neostýchá si říct o panáka slivovice nebo zazpívat refrén 'Pivo teče do kanálu' nahlas s nimi.
A co budou dělat dál? To nikdo neví, ani oni sami. Pravděpodobně si dají další pivo a uvidí, co se stane. A to je na tom to nejlepší. Žádné plány, žádná přetvářka, jen čistá radost z muziky. A samozřejmě nějaké to ušpinění.
Mario 'Colt' Rossi (Itálie)
Zpěv, kytara, mandolína
Enzo 'Špageta' Bianchi (Itálie)
Basová kytara, občasný doprovodný zpěv
Giuseppe 'Pistole' Esposito (Itálie)
Bicí, paličky, vše co se dá utlouct
Fritz "Hodinkový" Zeller (Švýcarsko)
Perkuse (používá švýcarské hodinky), přesné tleskání
The Timor-Leste Terror (Východní Timor)
Vokály (Tradiční-Punk), Kytara (s efekty)
Tepelný okruh
Estonsko, Kärtseldorf
Hudební Doupě Podkvíz
Česká republika, Vřesohlaví u Razdítova
Country Saloon Třeboň
Česko, Třeboň
The Yurt on the Peak (Jurta na Vrcholu)
Švýcarsko, Alpendorf zum Yak
Ocelový Hrob
Česká republika, Dolní Prdelice
Moravské Prameny (Česká republika)
Tradiční česká a moravská lidová hudba s moderními prvky
Neonové samuraje (Japonsko)
Cyberpunk Rock
Zkoušejte Být Zdvořilí Při Forenzním Auditu (Kanada)
Zdvořilostní Post-Noise / Arctic-Doom
Kořeny betonové džungle (Česká republika)
Industriální drone metal s ambientními prvky
Globální Orchestr Lidových Kořenů (Mezinárodní)
world fusion - propojení tradičních hudebních stylů z celého světa
Stetoskop Swingers (Česko)
Lékařský jazz