Skupina **Špagety s Razítkem** vznikla z čirého zoufalství a hladu. Dva zakládající členové – neapolský kuchař a německý úředník – se potkali ve frontě na razítko, které mělo potvrdit, že jejich společná objednávka pizzy splňuje normy EU pro velikost a obsah rajčat. Čekání trvalo 14 hodin a během té doby se zrodil hudební žánr, který nikdo nepotřeboval, ale všichni ho tajně milují: Kulinářský Post-Punk.
Jejich hudba je unikátní fúze. Představte si drsný, minimalistický rytmus, který je generován klepáním razítek a perforačními stroji, překrytý melodií, jež zní jako zoufalý nářek nad nedovařenými těstovinami, hranou na elektrickou mandolínu. Jejich debutové album, "Kolik Kopií Potřebuje Jedna Lasagne?", vystřelilo na první místo v hitparádách zemí s nejvyšší mírou administrativní zátěže (překvapivě vedlo Lichtenštejnsko). Kritici byli opět zmatení. "Nikdy jsem si nemyslel, že by mě mohla dojmout píseň o formuláři A38. Je to geniální a zároveň mě to nutí třídit poštu," napsal jeden recenzent. Album obsahuje hity jako "Sonáta pro Špatně Vyplněný Formulář", kde kytarové riffy napodobují zvuk trhání papíru vzteky, a epickou baladu "DPH a Bolognese", která je celá zpívaná v byrokratickém žargonu, ale s emocionálním podtónem, jako by se jednalo o ztracenou lásku.
Vůdčí osobností kapely je **Don Parmesan**, který své dny tráví vařením pro italskou ambasádu a noci ničením administrativních formulářů na pódiu. Jeho filosofie: "Jídlo a byrokracie jsou dvě strany téže mince. Obojí je pomalé, často se zkazí a na konci vám zbude jen pocit těžkosti." Druhý mozek kapely, **Herr Paragraph**, je puristický německý úředník na volné noze, který trvá na tom, že každá píseň musí mít jasnou, třístupňovou strukturu a musí být notována v souladu s pravidly z roku 1958. Jejich neustálé hádky o to, zda má být rytmus spíše latinský a spontánní (Don Parmesan) nebo striktně metronomický (Herr Paragraph), jsou základem jejich energického a rozhádaného zvuku.
Turné kapely je logistická katastrofa. Vzhledem k jejich tematickému zaměření se snaží hrát pouze v budovách vládních úřadů nebo ve velkých jídelnách. Většina jejich koncertů je neplánovaná. Například v Polsku zahráli improvizovaný koncert na úřadě práce, když čekali na povolení k vjezdu pro svou baskytaru vyrobenou z hromady daňových přiznání. Celníci byli natolik paralyzováni absurdností situace a hlasitostí jejich "Elektronické Symfonie Kontroly", že jim povolili vjezd, jen aby už utichli. V New Yorku se jejich koncert ve známé restauraci změnil v divokou kulinářskou show, když Don Parmesan začal házet lasagnemi po publiku, které se ho snažilo přesvědčit, že jeho administrativní texty jsou "příliš abstraktní". Kapela tvrdí, že interakce s jídlem a papírem je pro jejich umění klíčová. Během jejich koncertů se proto často stává, že diváci odejdou buď s pocitem sytosti, nebo s nechtěně vyplněným formulářem.
Nejnovější projekt kapely je nahrát "Koncert pro 400 Razítek a Jeden Perfektní Boloňský Ragú", který bude trvat 8 hodin a bude vyžadovat účast 150 fiktivních umělců, z nichž každý bude muset podepsat vlastní smlouvu o používání vidličky. Kapela nehledá slávu, ale spíše dokonalý recept a bezchybný daňový odpis. Jsou hlasem všech, kteří kdy bojovali se složitostí života, a snaží se dokázat, že i v tom největším chaosu byrokracie se dá najít rytmus, a že i to nejtěžší razítko se dá použít jako bicí nástroj. Jejich odkaz zní: "Ať žije jídlo, ať žije formulář!"
Don Parmesan (Gennaro "Al Dente" Rossi) (Itálie)
Zpěv (tenor a recitace instrukcí), Elektrická mandolína, Sekačka na česnek (perkuse)
Herr Paragraph (Klaus-Dieter Formulart) (Německo)
Bicí (hlavní set je z perforačních strojů), Saxofon (alt, jen čisté tóny), Backing vokály (v němčině, striktně předčítané)
Chai "Šálek" Latté (Indie)
Sitar, Tabla (hrány pouze během obědové pauzy), Elektronické smyčky tvořené zvuky kávovarů
Pierre "Baguette" Dubois (Francie)
Akordeon, Zpěv (stížnosti na kvalitu sýra, šarm a revoluce), Flétna (často zlomená)
Boris "Polička" Ivanovič (Rusko)
Tuba (hraje pouze basové, hluboké tóny), Hrdelní zpěv (o mrazu a formulářích), Smeták a lopata (perkuse)
Ewa "Knedlík" Kowalski (Polsko)
Klarinet (jen rychlé a divoké tóny), Housle (cikánský styl), Zpěv (o pierogách a byrokratickém utrpení)
Ricardo "Taco" Gomez (Mexiko)
Trumpeta (hlasité a vášnivé tóny), Vihuela, Mariachi zpěv (o pálivém jídle a lásce), Avokádo (perkuse)
Saki "Sushi" Tanaka (Japonsko)
Koto (klidné a tiché tóny), Shakuhachi (bambusová flétna), Zpěv (Haiku o úřednících), Elektronické zvuky tiché kanceláře
Khadija "Harissa" Benali (Tunisko)
Oud (Arabská loutna), Zpěv (o trhu a byrokracii), Harissa a koření (perkuse)
János "Goulash" Molnár (Maďarsko)
Cimbál, Housle (cikánský styl, divoké), Zpěv (o guláši a byrokracii), Maďarská paprika (perkuse)
Sven "Köttbullar" Karlsson (Švédsko)
Basová kytara (čisté a hluboké tóny), Zpěv (o Ikei a nudné byrokracii), Skříňka na spisy (perkuse)
Eleni "Feta" Kyprianou (Řecko)
Buzuki, Píšťala (tradiční, žalostné balady), Zpěv (o olivovém oleji a dluzích), Feta sýr (perkuse)
Jorge "Café" Mendes (Brazílie)
Kytara (Bossa Nova a Samba), Perkuse (hrány pouze na kávová zrna), Zpěv (o kávě a byrokracii)
Brenda "Těsto" Smith (USA)
Elektrická kytara (Heavy Metal a Blues), Zpěv (o fast foodu a právních kličkách), Burger (perkuse)
Lars "Fisk" Hansen (Norsko)
Violoncello (Hraje pouze tóny, které zní jako led), Zpěv (o tichu a cenách lososa), Sušený losos (perkuse)
Anna Horáková (Česká republika)
flétna
Helena Švanda (Česká republika)
svandovský saxofon
Jindřich 'Mlsoun' Molák (Česká republika)
Bendžo, mandolína, doprovodné vokály
Tereza Kučerová (Česká republika)
Klávesistka, hraje jen na klávesy z hlíny
Marie Wagner (Německo)
Trombonista, hraje jen na trombon z roury
Umělec95 Q (Země95)
flétna
František Tuba (Česká republika)
tuba
Zářivý označník
Česká republika, Kladenský Kolotoč
U Ztraceného Švestky
Česko, Podskalí nad Ohří
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
Kovbojská Stodola
Česká republika, Kamenolhotí
El Gabinete de Curiosidades
Španělsko, Cielovista
Obratiště u zapomenuté tramvaje
Česká republika, Zapolní Brodiště
Orchestr Veselých Prasek (Česká republika)
humorná symfonie s nádechem kabaretu
Návštěva ZOO (Česká republika)
zvířecí kabaretní orchestr s prvky cirkusového punku
Éterické Ozvěny (Island)
Post-Rock s prvky Ambientu a Severského Folku
Lípa Tlačenka (Česká republika)
Progresivní Klobásový Pop
Hliníková Čepice (Kanada)
Paranoidní folk-pop
Podzimní Struny (Česká republika)
folk