Všichni si představují jazzové muzikanty jako umělce s bohémským životním stylem, kteří se do rána protoulávají po klubech s doutníkem v ruce a s lahví whisky na dosah. Ale co když jsou jazzoví muzikanti chirurgové, primáři a neurologové? Přesně takoví jsou členové kapely Stetoskop Swingers. Jejich hudba je stejně precizní a složitá jako neurochirurgický zákrok, ale zároveň plná nespoutané improvizace, která je pro jazz typická. Nečekejte žádné banální melodie, ale spíše komplikované harmonie, které znějí jako složité rentgenové snímky, a sóla, která se valí jako vlny EKG křivky. Jejich styl se někdy s nadsázkou označuje jako "lékařský jazz", kde se snoubí technická dokonalost s nečekanou citovou hloubkou. Všechny jejich písně mají názvy, které odkazují na medicínu: od melancholické balady "Sedativní večer" po energickou "Adrenalinovou injekci".
Celá kapela vznikla zcela náhodou na mezinárodním lékařském kongresu v Praze. Saxofonista Martin, uznávaný kardiochirurg, si po přednášce o srdečních chlopních jen tak pro sebe brnkal na saxofon, který měl v hotelovém pokoji. Mezitím dole v hotelové kavárně se neurolog Petr, který je neuvěřitelný pianista, snažil vyrovnat s neustálým hlukem. Když uslyšel ten nenápadný, ale dokonalý tón saxofonu, vydal se za ním. Během pár minut už seděli v Martinově pokoji a hráli spolu. Byla to okamžitá hudební chemie, která se nedala popřít. Později se k nim přidal primář ortopedie Jan, který hraje na kontrabas, a zubařka Veronika, která se specializuje na bicí. Posledním členem se stala neuroložka Alžběta, jejíž hlas zní jako sametové pohlazení. Všichni pět umělců se sice potkávají v nemocničních sálech, ale jejich skutečné já se odhalí až na pódiu. Jejich zkoušky neprobíhají v nahrávacím studiu, ale v jedné z nemocničních poslucháren, kde místo kostí a svalů znějí tóny jazzových akordů. Jejich hudba je pro ně únikem z každodenního stresu, složitých operací a nekonečných nočních služeb. Je to forma terapie, kde se nemůžou stát žádné fatální chyby.
Jejich texty jsou stejně originální jako jejich hudba. Místo klasických milostných témat se zaměřují na příběhy z nemocničního prostředí. Píseň "Blues pro starou sádru" vypráví o melancholii starého pacienta, který se nemůže dočkat, až se zbaví své sádry, a píseň "Ranní vizita" je ironický pohled na každodenní rutinu lékařů. Jejich největší hit, "Pohotovostní swing", je energická skladba, která evokuje chaos a adrenalin na pohotovosti. Její melodie je tak chytlavá, že si ji prý brouká i primář chirurgie, který jinak poslouchá jenom vážnou hudbu. Navzdory své profesi a vědecké preciznosti jsou jejich koncerty překvapivě divoké. Zahrát si takový koncert je pro ně jako udělat operaci se zavázanýma očima, protože nikdy nevědí, co se stane. Nikdy neopakují stejné solo dvakrát, a každé vystoupení je jedinečné. Jejich fanoušci si už zvykli, že se občas stane, že jim uprostřed koncertu zazvoní telefon a jeden z nich odejde s tím, že se musí vrátit do nemocnice, protože má neodkladný případ. Na jejich koncerty chodí směsice lidí, od studentů medicíny až po ty, kteří mají rádi inteligentní hudbu. Nikdy se ale nepropagují jako kapela složená z lékařů. Nechtějí být kuriozitou, ale spíše uznávanými umělci. Ale jejich fanoušci to dobře vědí a občas si dělají legraci, že by si měli pořídit trička s nápisem "Hrajeme na vlastní riziko".
Jednou se jim stala kuriózní situace. Na jednom z koncertů, který se konal v malém klubu, se jednomu z diváků udělalo nevolno. Místo paniky se celá kapela okamžitě přesunula z pódia k němu, a než dorazila sanitka, provedli mu rychlé a přesné vyšetření. Po návratu na pódium pak pokračovali tam, kde skončili. Celý klub jim tleskal ve stoje. Stetoskop Swingers dokazují, že talent a vášeň pro hudbu jdou ruku v ruce s jakoukoliv profesí. Jejich hudba je balzám na duši pro ty, kteří mají rádi složité a neokoukané harmonie. Vzhledem k jejich pracovní vytíženosti hrají jenom zřídka, a tak jsou jejich koncerty vždy velkou událostí. Už se prý chystají nahrát své první album, které se bude jmenovat "Rytmus srdce". Ačkoli jim to trvá déle než jiným kapelám, protože se snaží najít termíny, které se nepřekrývají s jejich službami, jejich fanoušci jsou ochotni čekat. A to je pro umělce to největší ocenění. Dokazuje to, že jejich hudba má srdce a duši. A to je přesně to, co od správného jazzu čekáte. Ať už jste pacient nebo posluchač, jedno je jisté: v jejich péči je vám dobře. A i kdyby se vám náhodou udělalo nevolno, můžete si být jisti, že budete v dobrých rukou.
Martin Dvořák (Česko)
Saxofon, kardiochirurg
Petr Macháček (Česko)
Klavír, neurolog
Jan Krejčí (Česko)
Kontrabas, primář ortopedie
Veronika Malá (Česko)
Bicí, zubařka
Alžběta Horáčková (Česko)
Zpěv, neuroložka
Anna Kovaříková (Česko)
viola, klávesy, doprovodný zpěv
Anna 'Anča' Dvořáková (Česko)
elektrické banjo, baskytara, doprovodný zpěv
Kai Hoffmann (Rakousko)
Kytara
Élise Lefevre (Francie)
Zpěv, Texty
Tereza Kučerová (Česká republika)
Klávesistka, hraje jen na klávesy z hlíny
Kosmická Zvukárna
Island, Fjörvik
Spodek Domu Kultury bez střechy
Česká republika, Horní Šťouchalovice
Westernová Zastávka
Česká republika, Praha
U Vyhaslého Ohniště
Česko, Březový Újezd
Palác Vesmírného Šílenství
Česká republika, Chaosopolis
Výhybka do pekel
Slovinsko, Parnična Loka
Katedrála Stínů
Finsko, Varjo
Na Kometě
Česká republika, Hantec-Brumlov
Hospoda U Tří Megafonů
Česká republika, Dolní Loučky
Blue Velvet Ensemble (Francie)
Jazz
Globální Chaos Orkestr (Mezinárodní (původně Lichtenštejnsko))
Eklektický Polka-Grindcore-Barokní Jazz
Špagetový Western (Itálie)
Cowboy metal s dechovkovými prvky
Japonská dechovka (Japonsko)
tradiční japonská dechová hudba s moderními prvky popu
Swingový Spolek Brno (Česká republika)
swing