Kapela vznikla v zatuchlé hospodě 'U Pašeráka' v jedné zapadlé šumavské vísce, kde se potkal Vratislav, bývalý hajný s duší metalisty, s Boženou, učitelkou klavíru, která tajně hrála na akordeon ve stodole. K nim se přidala dvojice bratrů Ticháčkových, Antonín a Bedřich, z nichž jeden byl bývalý řezník a druhý zvoník, kteří se rozhodli, že své talenty spojí v jedno. Antonín na bicí, a Bedřich na pozoun, to muselo být slyšet! Poslední kapkou do poháru absurdity se stal Libor, místní blázen, co žil u potoka a celé dny si brumlal nějaké nesmysly. Jednou ho Antonín slyšel, jak brumlá cosi o medvědovi, co ztratil med, a hned mu bylo jasné, že to je 'ono'. Ten Liborův neobvyklý 'rap' se stal takovou třešničkou na dortu.
První koncert odehráli na místní pouti, kde hráli jenom pro sebe a pro několik starých babiček, co si myslely, že je to 'nějaký nový dechovkový styl'. Ale ti, co měli 'uši' otevřené, slyšeli v tom 'hluku' něco víc. Slyšeli v tom příběhy o lesích, o jezerech, o starých legendách, o pašerácích a o tom, jak se v zimě žije na samotě. Jejich texty jsou plné metafor a obrazů, které ale každý pochopí, protože jsou vyprávěné tak, jak se vypráví v hospodě u piva. Nic navíc, nic složitého, jenom 'čistá' a 'upřímná' pravda. A ti muzikanti to hrajou tak, jako by jim šlo o život. Což je možná taky pravda, protože po každým koncertě jsou úplně grogy, jak kdyby uběhli maraton.
Jejich koncerty jsou taková ta 'magie'. Nejedná se o žádný obyčejný koncerty, ale o takový 'zážitky'. Všechno je tam takový 'živej', 'opravdovej'. Není tam žádná 'hranost', žádný 'předstírání'. Je tam jenom 'sranda', 'humor' a 'dobrá nálada'. A to je to, co ty lidi milujou. Že si můžou přijít na koncert, a na chvíli zapomenout na všechny starosti a jenom se bavit. A to je to, co dělá Štiky ze Šumavy tak speciální. Takže, jestli budete někdy na Šumavě, zajděte si na jejich koncert. Uvidíte, že nebudete litovat. Dostanete takovou nálož energie a humoru, že budete odcházet s úsměvem na tváři, i když jste předtím měli den blbec. A jestli budete mít štěstí, uvidíte, jak se hádají o to, kdo má víc piva v basový kytarě. Jo, a ještě jedna věc, jestli se tam objevíte, tak se připravte na pořádnou dávku šumavského nářečí, protože oni to prostě jinak neumí. A jestli to nebudete chápat, tak se hlavně nic neptejte, akorát na sebe upozorníte, že jste z Prahy, a to nechcete, to mi věřte.
Vratislav Vlach (Česká republika)
Zpěv, Kytara
Božena Nováková (Česká republika)
Akordeon
Antonín Ticháček (Česká republika)
Bicí
Bedřich Ticháček (Česká republika)
Pozoun
Libor Novák (Česká republika)
Zpěv, recitace
Helena Vlčková (Česká republika)
Housle
Karel Skála (Česká republika)
Basa
Zdeněk Kučera (Česká republika)
Mandolína
Tomáš Horák (Česká republika)
Klarinet
Pavel Veselý (Česká republika)
Banjo
Marie Kadlecová (Česká republika)
Flétna
Alena Štěpánová (Česká republika)
saxofon, klarinet
Pavel 'Pája' Veselý (Česká republika)
Pozoun
U Nervní Pandy
Česká republika, Šplouchov nad Mozkovou
Hospoda U Škarejbů
Česká republika, Lhotsko
Kostel Sv. Ducha
Česko, Praha
Cyber Sanctum
Švédsko, Åkerström
La Cueva del Flamenco Negro
Španělsko, Almadrava de la Luna
Akustická Krypta
Rakousko, Sankt Übertraun
Granule Bar
Francie, Pampeliška
Kosmický Palác Absurdity
Česká republika, Kosmická Lhota
Doupě Vlčího Máku
Česká republika, Lískovokřepelkovice
Škarejba a jeho kumpáni (Česká republika)
Country
Zvukoví Nomádi (Slovensko)
etno-jazzová fúze
Cirkusová Symfonie Smíchu (mezinárodní)
cirkusová hudební extravaganza
Ethereal Echoes (Norsko)
Atmospheric Blackened Folk Metal
Betonová Pravda (Česká republika)
hardcore
Cosmic Harmonics (Mezigalaktická Konfederace (Mléčná dráha & Andromeda))
Kvantově-Energetická Symphonic Fusion
Šumavské Divoženky (Česká republika)
Šamanský folk rock s prvky keltského punku
Velký Operní Sbor a Stodevadesát Devět Dirigentů (Mezinárodní (původně: Petrohrad a Vídeň))
Post-Atonální Dechovka a Operní Rocková Mše s Prvky Ruského Baletu