Stíny Věčnosti jsou kapela, která se pohybuje na pomezí progresivního rocku a dark jazzu, a to s neobvyklým důrazem na melancholii a hloubku textů. Kapela vznikla v roce 2020 v malém městečku Temná Lhota, když skupina hudebníků z různých koutů republiky zjistila, že sdílejí vášeň pro vážné a dramatické melodie, ale zároveň se nenechají svázat přísnou seriózností – občas je totiž potřeba humorný prvek, aby publikum nezapomnělo, že i ve vážnosti může být život absurdní.
Hlavní téma jejich tvorby je čas, smrt a hledání smyslu, ale kapela se nebojí přidat i nečekané humorné zvraty. Například skladba "Poslední pohřeb s klaunem" začíná temnou jazzovou baladou, ale v refrénu se objeví absurdní zvuk klauna, který připomíná, že i ve smutku je místo pro úsměv. Takové momenty dodávají hudbě neočekávanou hravost a činí každý koncert jedinečným zážitkem.
Stíny Věčnosti jsou také známé svou propracovanou instrumentací – kombinují kytary, baskytaru, klávesy, smyčcové nástroje a dechovou sekci s neobvyklými nástroji jako theremin nebo vibrafon. Každý člen kapely přináší do skladeb vlastní osobitý styl, a právě tato rozmanitost přispívá k neustálému napětí mezi vážností a jemnou absurdní humornou linií.
Koncerty kapely mají často scénické prvky – tmavé světlo, mlhu a minimalistické vizuální efekty, ale někdy se mezi temnými obrazy objeví nečekaný klaunský nos nebo přehnaně dramatický tanec, který publikum vytrhne z melancholie a připomene, že život není jen vážná záležitost. Kapela si zakládá na tom, aby každý koncert vyvolal silné emoce, ale zároveň ukázal, že i vážnost může být okořeněna jemným humorem.
Repertoár zahrnuje skladby jako "Stíny hodin", "Balada o ztraceném pštrosovi" nebo "Pohřební pochod s úsměvem", kde se smutek prolíná s absurdními situacemi. Fanoušci oceňují schopnost kapely zpracovat hluboké témata bez moralizování a s nadhledem, což je činí jedinečnými na progresivní scéně. Stíny Věčnosti dokazují, že i vážná hudba může obsahovat jemný humor a že paradoxní kombinace melancholie a absurdit je často nejpůsobivější.
Viktor Temný (ČR)
zpěv, kytara
Simona Noční (ČR)
klávesy, syntezátor
Radek Hluboký (ČR)
baskytara
Eliška Mlžná (ČR)
smyčce
Tomáš Pštros (ČR)
bicí
Anna Klaunová (ČR)
saxofon, flétna
Martin Theremin (ČR)
theremin
Lucie Hrobová (ČR)
perkuse
Petr Mlha (ČR)
trumpeta
Barbora Smíchovská (ČR)
vokály
Ondřej Záhada (ČR)
elektrická kytara
Lenka Tajemná (ČR)
harfa
Jaroslav Humorista (ČR)
perkuse, vibrafon
Monika Záhadná (ČR)
fagot
Roman Smíšek (ČR)
klavír, elektronika
Ivana Noční (ČR)
alt saxofon
Ahmed Farouk (Egypt)
darbuka
Ondřej Novák (Česká republika)
Baskytarista, hraje jen na baskytaru z perníku
Lenka Malá (Česká republika)
klávesy
Zoe Schmidt (Německo)
Kytarista, hraje jen na kytaru z hlíny
Akademický Salon Magna Veritas
,
U Ztraceného Švestky
Česko, Podskalí nad Ohří
Saloon Podkovy
Česká republika, Říčníkov
Recyklační Ráj
Německo, Schrottlingen
Klub Zvukového Chaosu
Mezinárodní, Sonorville
Hljóðhellir
Island, Frostfjall
Zmrzlé Jiskry (Slovensko)
Alternativní elektronika s prvky folklóru
Notáři Chaosu a Devizových Rezerv (Lichtenštejnsko)
Barokní Emo-Metal s Prvky Krypto-Folku
Eskadrona Zelených Jelenů a Kosmická Polka (Norsko)
Severský Folk-Space-Rock s Církevním Popem a Diskotékovými Synth Vsuvkami
The Granny Grindhouse (Babiččiny Mlýnice) (Mobilní autodílna, Detroit (světové turné))
Geriatric Greaser Garage Rock – Divoká fúze rock’n’rollu 50. let, garage rocku a punkových postojů. Nejdůležitější jsou kožené bundy, nezdravě vysoké podpatky a nekompromisní ignorování ortopedických rad. Cílem je děsit vnoučata.
Martin Hejnak & Zkratovaní Poutníci (Česká republika)
Bizarní folk s vysokonapěťovým rušením a existenciálním jiskřením