Kapela Stíny Větru vznikla v roce 2015 v mlhavých lesích na okraji Brna, kde se skupina mladých hudebníků rozhodla propojit surovou energii metalu s křehkými melodiemi inspirovanými českými lidovými baladami. Název kapely byl inspirován starou pověstí o větrech, které nosí ozvěny dávných příběhů mezi horami a lesy. Jejich hudba je unikátní směsicí tvrdých kytarových riffů, houslových sól a éterických vokálů, které evokují mystiku starých časů.
První roky existence kapely byly plné experimentování. Po několika demo nahrávkách, které kolovaly mezi místními fanoušky, vydali v roce 2017 své debutové album Pátá. Album bylo přijato s nadšením nejen v Česku, ale i v zahraničí, zejména ve Skandinávii, kde si kapela rychle našla své publikum díky podobnosti s tamními folk-metalovými giganty. Kritici chválili zejména texty, které čerpají z české mytologie a přírodních motivů, ať už jde o příběhy o vodnících, bludičkách nebo dávných hrdinech.
Po úspěchu prvního alba se Stíny Větru vydaly na turné po Evropě. Koncerty v Německu, Polsku a Finsku ukázaly, že kapela dokáže přenést svou energii i na velká pódia. Jejich živá vystoupení jsou proslulá divadelními prvky – členové kapely se často oblékají do kostýmů inspirovaných středověkými legendami a na jevišti využívají ohňové efekty a mlhu, aby vytvořili dojem, že diváci vstoupili do jiného světa.
V roce 2020 vydali své druhé album Zrcadlo stínů, které bylo temnější a introspektivnější. Texty se zabývaly osudem, ztrátou a hledáním smyslu v moderním světě, což oslovilo širší publikum. Album obsahovalo i experimentální prvky, jako například použití dud a citer, které dodaly hudbě archaický nádech. Singl „Píseň pro bludičku“ se stal hitem na sociálních sítích, když se jeho videoklip, natočený v hlubokých lesích Krkonoš, stal virálním.
Stíny Větru se během své existence stali jednou z předních kapel české folk-metalové scény. Jejich hudba inspiruje mladé hudebníky, aby se vraceli ke kořenům a hledali krásu v tradičních melodiích. Kapela také aktivně podporuje ochranu přírody – část výtěžku z jejich koncertů putuje na projekty zaměřené na obnovu lesů a ochranu ohrožených druhů. V rozhovorech často zmiňují, že příroda je jejich největší múzou.
Navzdory svému úspěchu zůstávají Stíny Větru skromnou kapelou, která si váží svých fanoušků. Pravidelně pořádají setkání s posluchači po koncertech a na sociálních sítích sdílejí zákulisní příběhy ze svých cest. Jejich třetí album, které má vyjít v roce 2026, slibuje další posun – podle náznaků se bude zabývat tématem času a jeho plynulosti, s ještě větším důrazem na orchestrální aranžmá.
Stíny Větru nejsou jen kapelou – jsou fenoménem, který propojuje moderní hudbu s dávnou historií a připomíná nám, že i v dnešní uspěchané době můžeme najít kouzlo v příbězích, které nám vypráví vítr.
Eliška Vrbová (Česká republika)
Zpěv, housle
Lukáš Hradecký (Česká republika)
Kytara, doprovodné vokály
Tereza Kovářová (Česká republika)
Klávesy, dudy
Matěj Novák (Česká republika)
Bicí
Karolina Svobodová (Česká republika)
Basová kytara
Zdeněk "Kanon" Svoboda (České země)
Paní Cui "Cesta" Fen (Čína)
Tomáš Růžička (Česká republika)
kytara, doprovodné baletní skoky
Pablo "Tajemný" Rodriguez (Argentina)
Bandoneon (hraje jen tajemné melodie), šepot
Lucie Bubenice (ČR)
bicí
Granule Bar
Česká republika, Pampeliška
Valhalla's Hearth
Norsko, Lysgarden
Kotelna U Staré Šišky
Česko, Lom u Jihlavy
Le Théâtre du Pardon
Francie, Petit-Vide
Kulturní středisko Bývalé Sokolovny
Česká republika, Dolní Zádrhel
Cirkusové Hudební Stavení
mezinárodní, Clownville
Valhalla's Embrace
Norsko, Lysgård
Pluta z Komety (Česká republika)
Brněnský blues-rock se špínou a potem
Harmonie Starého Světa (Rakousko)
dechová hudba
Ethereal Echoes (Norsko)
Progresivní metal / Post-rock
Myčka v deliriu (Estonsko)
elektro-punk pro domácí spotřebiče a vířivky
Švejkův Odkaz (Česká republika)
Dechovka-metal
Éterická Klenba (Slovinsko)
ambientní neoklasika s prvky experimentálního jazzu
Blue Velvet Ensemble (Francie)
Jazz
Kladenský písňostroj (Česká republika)
autobus-country šílenství