V odlehlých a mystických končinách Islandu, kde krajina dýchá dávnou historií a příběhy o trollech a elfech jsou stále živé, se zrodila hudební skupina, která se rozhodla spojit prastaré folkové tradice s moderní metalovou brutalitou. Sylvan Requiem. Jejich název, symbolizující pohřební píseň lesa, vystihuje jejich hudební filozofii: oslavu přírody, její pomíjivosti a síly, ale také její temnou a ničivou stránku. Kapela se formovala v roce 2033, kdy se sešel talentovaný, ale frustrovaný folkový kytarista Björn Jónsson s metalovým bubeníkem a producentem Gunnarem Magnússonem. Björn, který byl unavený z konvenčních folkových aranžmá, hledal způsob, jak vyjádřit hlubokou melancholii a majestátnost islandské krajiny. Gunnar, naopak, toužil vnést do metalu více emocionální hloubky a narativní struktury. Společně začali experimentovat ve starém rybářském domku, kde kombinovali akustické nástroje jako je islandský langspil, tradiční flétny a cimbálky s těžkými, zkreslenými kytarami a blast-beaty. Jejich první demo nahrávka, „Věčný Led“, se šířila digitálními kanály a brzy si získala pozornost jak folkových, tak metalových fanoušků.
Sylvan Requiem vydali své debutové album, „Hrafnasafn“ (Havraní Sbor), které bylo oslavováno jako mistrovské dílo. Album bylo kritikou uznáváno za svou originality, hloubku a schopnost vytvořit epickou zvukovou krajinu. Každá píseň byla jako příběh z islandských ság, vyprávějící o hrdinech, zradě, přírodních živlech a konci světa. Zvuk kapely se neustále vyvíjel – do svého folkového post-metalu začlenili prvky ambientu, drone music a dokonce i operní vokály. Jejich texty, psané ve staré norštině a angličtině, se zaměřovaly na témata jako je lidská pomíjivost, boj s přírodními živly a hledání duchovního smyslu v drsné krajině. Jejich živá vystoupení byla dechberoucí. Vizuální stránka show, kterou navrhoval sám Björn, zahrnovala projekce se záběry z islandské přírody, kouřové efekty a strohé, minimalistické scény, které odrážely majestátnost krajiny. Všichni jejich koncerty byly vyprodány a fanoušci, kteří si říkali „Lesní Děti“, je s nadšením podporovali po celém světě.
Po triumfálním turné k albu „Fornleif“ (Starodávný Vrak) se kapela na několik let stáhla do ústraní. Důvody byly nejasné, objevily se spekulace o tvůrčí krizi, zdravotních problémech Gunnara a o nutnosti hledat novou inspiraci. V tomto období se na trhu objevilo mnoho kapel, které se snažily napodobit jejich styl, ale žádná z nich nedokázala zachytit takovou autentičnost a hloubku. Po dlouhém mlčení se Sylvan Requiem nečekaně vrátili s novým singlem „Eldur og Ís“ (Oheň a Led), který naznačoval posun k introspektivnějšímu a experimentálnějšímu zvuku, ale stále si zachovával jejich typickou metalovou tvrdost a folkovou melodičnost. Jejich poslední album, „Tíminn“ (Čas), je považováno za jejich dosud nejambicióznější dílo. Je to epické, konceptuální album, které zkoumá témata nesmrtelnosti, cykličnosti přírody a postavení člověka ve vesmíru. Sylvan Requiem se stali více než jen kapelou – jsou kulturním fenoménem, symbolem odporu a kreativity v časech nejistoty. Jejich hudba je připomínkou, že i v nejtemnějších chvílích se dá najít krása a že ozvěny minulosti mohou být klíčem k budoucnosti.
Björn Jónsson (Island)
Hlavní vokály, akustická kytara, langspil
Gunnar Magnússon (Island)
Bicí, perkuze, produkce
Hanna Bergþórsdóttir (Island)
Hlavní vokály, klávesy
Árni Pálsson (Island)
Elektrická kytara
Eyþór Guðmundsson (Island)
Baskytara
Sólveig Þorsteinsdóttir (Island)
Viola, cello
Sigurður Ólafsson (Island)
Tradiční nástroje, perkuse
Helga Kristjánsdóttir (Island)
Vizuální umělkyně, světelný design
Feng 'Mrak' Zhou (Čína)
Klavír
Barnaby "Bambus" Willow (Spojené království)
Banjo (Country/folk vsuvky)
Maurice "Moe" Nadeau (Kanada)
Housle (smyčec z bobřích chlupů), Kanadský Step (Tap Dance v holínkách), Taneční Choreografie (chaotická)
Valhalla's Embrace
Norsko, Lysgard
Krásná Průrva
Slovensko, Puchľany
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Diskotéka U Polární Záře a Jelena
Norsko, Fjordpluto
Pánvička Stage
Česká republika, Ostrava
The Rust Bucket Roller Rink (Rezavá bruslařská dráha)
Detroit, USA, Mobilní autodílna
Vaikusekapp
Estonsko, Luunjaäärne
Opuštěný Kvantový Fond – 'The Short Circuit'
USA, New York (Wall Street)
Kavárna Pod Tónem
Česká republika, Praha
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Rytíři Smíchu a Nesmyslu (Česká republika)
komediální symfonický metal
Udernička Jezdecká Jednotka (UJJ) (Kazachstán)
Turbofolk s Prvky Sovětské Dechovky a Post-Punk Cabaret
Globální Ozvěny (Mezinárodní)
Eklektická Fúze Světových Hudebních Tradic
Zvířecí orchestr z Veselej Lhoty (Česká republika)
dětský folk s prvky pohádkové fantazie
Globální Chaos Orkestr - Stohlavá Hydra (Mezinárodní (původně Lichtenštejnsko))
Eklektický Polka-Grindcore-Barokní Jazz a Vše Mezi Tím
Křupaví Trpaslíci (Česko)
Funk-pop s kapkou absurdního kabaretu
Stíny Větru (Česká republika)
Melodický folk metal
Kapři v Papučích (Slovensko)
psychedelický polka-funk s vánočním podtónem
Jednooký Jack a jeho Splašené Srdce (USA)
Elektrifikované Outlaw Country s prvky Bluegrassu a hospodského Rock'n'Rollu
Japonská dechovka (Japonsko)
tradiční japonská dechová hudba s moderními prvky popu