V hudebním průmyslu se kapely nerodí jen v garážích a zaplivaných zkušebnách. Některé se rodí v klimatizovaných zasedačkách, na šestnáctém patře skleněného korporátního mrakodrapu, pod nelítostným světlem projektoru zobrazujícího grafy a koláče. Přesně tak se zrodila Syntetická Bouře, nejambicióznější hudební projekt marketingového oddělení společnosti „BOOST-Xtreme“, globálního giganta na poli energetických nápojů. Vše začalo prostou, leč geniální myšlenkou cynického brand managera Kevina Hladíka: „Proč sponzorovat kapely, když si můžeme jednu vyrobit na míru? Takovou, která bude naší značkou dýchat, potit se a krvácet. Kapelu, jejíž DNA bude tvořit 150 mg kofeinu na 100 ml.“
A tak začal proces, který neměl s uměním nic společného. Místo konkurzu na hudebníky proběhl celostátní casting na „Brand Ambassadory s hudebním potenciálem“. Hledali se lidé, kteří ztělesňovali hodnoty nového drinku „BOOST-Xtreme: HYPERNOVA“. Nehledala se virtuozita, hledala se hyperaktivita. Nehledal se hlas, hledala se výdrž na pódiu a schopnost vypít osm plechovek během hodinového setu bez viditelné srdeční arytmie. Po týdnech zátěžových testů, psychologických profilací a analýz dosahu na sociálních sítích byla vybrána čtveřice dokonalých marketingových vojáků. Každý z nich byl sám o sobě malou značkou, a jejich spojením měl vzniknout nezastavitelný hudební a prodejní fenomén.
S kapelou přišla na řadu hudba. Tu nedostal na starost žádný zpocený rocker, ale tým nejlepších tvůrců reklamních znělek a popových producentů. Jejich zadání bylo jasné: vytvořit skladby s tempem minimálně 180 BPM, s refrény, které se dají skandovat, a s texty, které by mohly být rovnou natištěny na plechovku. A tak vznikly hity jako „Rozpal to na maximum!“, „Nespavost je superschopnost“, „Žíly plný voltů“ nebo balada (160 BPM) s názvem „Chuť tropickýho uragánu“. Každá nota byla propočítána, každý úder bicích A/B testován na cílové skupině 16–24 let. Nástroje byly navrženy tak, aby ladily s designem plechovek – neonově zelená kytara, bubny naplněné bublající tekutinou a baskytara ve tvaru loga „X“.
První singl „HYPERNOVA GO!“ byl vypuštěn s masivní kampaní, která stála víc než roční rozpočet menšího státu. Během 24 hodin byl všude. V televizi, na YouTube, jako podkres na TikToku, v rádiích, v podcastech. Kapela sama byla záhadou, nikdo ji neviděl naživo. Byli jen dokonalý, digitálně vyhlazený obraz. A fungovalo to. Singl trhal rekordy, protože jeho refrén byl tak agresivně chytlavý, že se vám zavrtal do mozku a nešel ven. Lidé tu píseň nemilovali, oni jí byli infikováni.
Debutový koncert se konal ve speciálně postavené „BOOST-Xtreme Zóně“. Byl to spíš marketingový event než koncert. Všude obří obrazovky, drony natáčející dav, ochutnávky nových příchutí a samotná kapela, která na pódiu předváděla spíše atletický než hudební výkon. Zpěv byl kompletně podpořen autotunem a playbackem, ale energie byla hmatatelná. Energie tisíců mladých lidí, napumpovaných cukrem a kofeinem, kteří křičeli slogany, jež jim korporace naservírovala. Syntetická Bouře byla na vrcholu. Jejich obličeje byly na plechovkách, v reklamách, na tričkách. Stali se symbolem generace, která nikdy nespí, protože si to nemůže dovolit.
Jenže život na sto padesát procent si začal vybírat svou daň. Členové kapely, smluvně vázaní k neustálé konzumaci produktu a k udržování image hyperaktivních superhrdinů, začali vykazovat známky opotřebení. Tiky v oku, třes rukou, neschopnost soustředit se na cokoli, co netrvalo déle než 15 sekund. Jejich úsměvy v rozhovorech byly čím dál křečovitější. Energie, kterou prodávali, byla umělá a oni byli její první obětí. Během živého přenosu z předávání cen se frontman kapely Rychy zhroutil přímo na pódiu, ne vyčerpáním, ale kvůli masivnímu „sugar crashi“. V ten moment se dokonalá iluze rozpadla. Syntetická Bouře, produkt stvořený k dokonalosti, ukázala svou lidskou, a tedy nedokonalou tvář. Korporace projekt okamžitě stáhla, kapela byla „dána na odpočinek“ a z trhu potichu zmizela, stejně rychle, jako se objevila. Zanechala po sobě jen pachuť umělých sladidel v ústech a chytlavý refrén, který si někteří broukají dodnes, aniž by tušili, že si broukají reklamu.
Rychlík 'Rychy' Zápal (Česká republika)
Frontman, pódiový akrobat, hlavní konzument
Giga Wattová (Česká republika)
Kytara, influencerka, unboxing
B.C.A.A. Tom (Česká republika)
Baskytara, fitness model, vizuální doplněk
Krystal Cukrová (Česká republika)
Bicí, choreografie, TikTok ambasadorka
Lukáš Dvořák (Česká republika)
zpěv / tamburína
Olga Lví (Česko)
saxofon a zpěv džungle
Anna "Soprán" Jelínková (České země)
Profesor Algernon "Pimple" Pimple (Spojené království)
Zpěv (Recitace, Šepot), Akustická kytara (Pouze akordy C a G), Dirigování
Zhang Wei (Čína)
pipa
Tserendordž 'Thunder' Batbayar (Mongolsko)
Hrdelní zpěv a vokální trýzeň
U Poslední Fáze
Česká republika, Výbojov
Finančně-Právní Galaktická Síň
Švýcarsko, Cryptoberg
Kulturní dům U tří beranů
Česká republika, Horní Bařina
Divadelní Palác Chaosu
Česká republika, Divadelní Ráj
U rybářské bašty
Česká republika, Ostrovesnice
Stříbrný Úsvit (Česká republika)
progresivní folk-rock s elektronickými prvky
Náš Záměr Byl Jiný (Česká republika)
alternativní optimism-core s prvky tragikomického šansonu
Zpívající Lopatky (Francie)
Příborový Jazz
Orchestrální Skládka (Mezinárodní)
Symfonický trash-metal-samba
Noční Hvězdy (Česká republika)
synthwave / retro elektronika
Jihočeští Outlawi (Česko)
česká country s prvky amerického outlaw country a jižanského rocku
Šramlfón & Kozí Jitrnice (Česká republika)
multižánrový kabaret-fusion
Zkoušejte Být Zdvořilí Při Forenzním Auditu (Kanada)
Zdvořilostní Post-Noise / Arctic-Doom