Hlavní hnací silou je Gospodič (vyslovuje se Gospodič, i když je to žena) Ema 'Exkrement' Králičová, bývalá specialistka na kompostování a recyklaci organického odpadu, která se stala virtuózkou na nástroje, které sama nazývá 'Exkrementofony'. Jde o trubkové nástroje a bicí, do kterých se před každým koncertem plní čerstvě sesbíraný organický materiál z místních farem. Ema tvrdí, že 'zvuk čerstvého hnusu je hlubší a má lepší sustain' a že zápach, který se při hře uvolňuje, je 'čtvrtou dimenzí hudebního zážitku'.
Jejich debutové album, *Balada o Zaneseném Septiku*, bylo nahráno v betonové míchačce a vydáno pouze na vinylu vyrobeném ze slisovaného listí a hnoje. Kritici byli rozděleni: někteří ho označili za 'nejodpornější zvuk, který kdy člověk slyšel', zatímco jiní chválili 'upřímnost a nekompromisní smrad'. Album se prodávalo překvapivě dobře, hlavně mezi studenty uměleckých škol a ekologickými aktivisty, kteří album považovali za 'skutečný manifest proti konzumu'.
Druhým pilířem je Zastupitel Urban 'Trubka' Hrabal, bývalý místní politik, který byl vyhozen z rady za to, že na zasedání hrál na svou 'Trubku Zastupitele' (což je ve skutečnosti upravený, zrezivělý saxofon, do kterého Urban fouká vzduch z plic, jež jsou poškozené roky kouření cigaret a frustrací z komunální politiky). Urbanův vokální styl je směsicí operního tenoru a zoufalého křiku, který zní jako 'muž, který právě zjistil, že ztratil klíče od služebního auta'. Jeho texty jsou neuvěřitelně detailní popisy nudy z úředního života a jsou plné odkazů na neexistující stavební předpisy a nesmyslné směrnice. Urbanova Trubka je údajně tak nasáklá nikotinem, že její zvuk má sám o sobě žlutý odstín.
A nakonec tu je Magister (vyslovuje se Magister, i když má jen dokončenou základní školu) Janko 'Kreten' Býkovec. Janko, sám sebe nazývá 'Kretenem', protože říká, že je 'jediný čestný titul, který si v dnešním světě zaslouží'. Janko hraje na 'Válec Zlatokopa', což je obří, ručně vyrobený perkusionistický nástroj, který se skládá z pneumatiky z traktoru, starých kuchyňských spotřebičů a hromady hřebíků. Jeho rytmus je nepravidelný a často úplně vypadává ze synkopy. Janko tvrdí, že 'rytmická chyba je záměrná, protože symbolizuje chyby v životě, které vedou k neúspěchu'. Janko má na starosti i vizuální stránku kapely – během koncertů se válí v sudech s blátem a snaží se chytit krysy, které prý 'zlepšují atmosféru'.
Koncerty TZVZ jsou legendární. Nejsou to koncerty, jsou to 'rituály Znechucení'. Publikum musí podepsat prohlášení, že nebude žalovat kapelu za 'možné zdravotní problémy' způsobené zápachem a hlukem. Kapela často hraje v opuštěných kanalizačních šachtách nebo na smetištích, aby dosáhla 'dokonalého souladu s prostředím'. Nejznámější incident se stal na festivalu v Srbsku, kde TZVZ způsobili evakuaci, protože zápach z jejich nástrojů byl tak silný, že si lidé mysleli, že uniká toxický plyn. Kapela to označila za 'největší úspěch v naší kariéře'.
TZVZ jsou kritiky (ti, kteří se k nim odváží přiblížit) považováni za 'poslední baštu nefalšované, nekomerční špíny'. Jejich vliv na undergroundovou scénu je obrovský, i když většina kapel, které je následují, se potýká s nedostatkem sponzorů, hlavně kvůli 'hygienickým problémům'. Kapela striktně odmítá jakékoli pokusy o 'vyčištění zvuku' a jejich smlouva s nahrávací společností (která je prý napsána na toaletním papíře) obsahuje klauzuli, že 'vždy musí být zachována minimální úroveň smradu a hluku, aby nedošlo k ohrožení umělecké integrity'.
Nedávno kapela dokončila nahrávání svého druhého alba, *Anatomie Žumpy*, kde použili zvuky rozkládající se zeleniny, zvuk praskající roury a chórus zoufalých slimáků (které Janko nahrával tři týdny v lese). Album má vyjít na 'křehkém vinylu', který se prý rozpadne po prvním přehrání, což je 'pocta prchavé kráse nepořádku'. Jsou to absolutní anti-hrdinové hudební scény, kteří dokazují, že k vytvoření zajímavé hudby není potřeba nic víc než jen nechuť k čistotě a hromada odpadu. A k tomu spousta humoru – protože co jiného zbývá, když hrajete na hromadu hnoje?
Gospodič Ema "Exkrement" Králičová (Slovinsko)
Exkrementofony (dechové a bicí), Zpěv (technika 'Septik-Grlot'), Hlavní kompostér
Zastupitel Urban "Trubka" Hrabal (Slovinsko)
Trubka Zastupitele (zrezivělý saxofon), Křik/Zoufalý tenor, Texty (úřední frustrace)
Magister Janko "Kreten" Býkovec (Chorvatsko)
Válec Zlatokopa (bicí/perkuse z odpadu), Vizuální chaos, Křehký tanec
Dr. Helena "Hermafrodit" Plíhalová (Ph.D. v Hydrologii) (Slovensko)
Hra na vodní roury (Hydrofon), Zvuky koroze, Recitace o povodních
Václav "Vrták" Smítal (Česká republika)
Elektrická vrtačka (perkuse), Flexa (kytarové sólo), Zvuk stavebního chaosu
Sestra Faustýna "Špína" Nováková (Polsko)
Smuteční zpěv (žalostné vokály), Metronom z rozbitých hodin
Paní Zdeňka "Fosfor" Cihlářová (Maďarsko)
Nástroje z rozbitých zářivek (Fluorefón), Tichá rezonance, Světelná show
Gennadij "Gazda" Petrovič (Ukrajina)
Tuba z kanystru (Kanystrtuba), Zvuky zvířat z farmy, Nízkofrekvenční dunění
'Jednooký Jack' Callahan (USA)
Zpěv, ošlehaná akustická kytara, příběhy ze života
Hans "Tyrolský" Gruber (Rakousko)
Ahmed Khalid (Maroko)
bendir
Radek Kučera (Česká republika)
foukací harmonika
Rychlík 'Rychy' Zápal (Česká republika)
Frontman, pódiový akrobat, hlavní konzument
Umělec62 J (Země62)
kytara
Irene "ICO" Ibbotson (UK)
Syntetizátor IV (Algoritmické tóny, Zvuky chyb), Initial Coin Offering
Ondřej Veselý (Česká republika)
foukací harmonika
Podzemní zahrada
Česká republika, Kladno
El Templo del Ruido y el Chile
Mexiko, San Pimiento de los Gigantes
Granule Bar
Island, Pampeliška
Laboratoř "U Neúspěšného Experimentu"
Spojené království, St. Giles-on-Cam (Fiktivní čtvrť Cambridge)
Granule Bar
Kanada, Pampeliška
Temná Kavárna
Česká republika, Temná Lhota
Eldborg
Island, Hrímþorp
Hospoda U Tří vyvržených harmonik
Česká republika, Líbezné Lány
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Granule Bar
Irsko, Pampeliška
Škarejba a jeho kumpáni (Česká republika)
Country
Píšťala z Krysí Díry (Slovensko)
Industriální Blues-Hop se Zvuky Vlhkého Sklepa
Tatranskí Bačovia z Prdele (Česko-Slovensko)
Folk-Punk s prvkami Techno-Polky
Abyss Devourer (Česká republika)
Technický a brutal death metal
Vlk Samotář (Česko)
alternativní rock s prvky post-punku a melancholické lyriky
Šalina smrti (Česko)
Progresivní folk-metal
Smrtící Kladivo (Česká republika)
Dělnický Deathcore
Debil Revival (Česko)
hyperabsurdní retromongoloidní turbo-folk s prvky rozpadlé dechovky a dětských říkanek
Okeánská bouře (Řecko)
Progressive folk rock
Šmoulí Revoluce (Česko)
punk-pop s příchutí dětských písniček