V odlehlém, ale neuvěřitelně kreativním koutě Vysočiny, přesněji v obci **Dolní Mrkolíny nad Blatou**, kde se čas neměří na minuty, ale na délku polky, se v roce 2017 zrodil hudební fenomén, který měl navždy změnit chápání hudby. Nebyl to orchestr, kapela ani sbor, ale něco mnohem, mnohem víc: **Úletové Hudební Komando „Pět Pětka“**. Jeho zakladatel, excentrický vizionář a sběratel kuriozit **Alois 'Alí' Skočdopole**, si dal za cíl spojit nespojitelné – tradiční českou dechovku, chytlavé popové melodie, drtivý metal, free jazzové improvizace, a to vše zabalit do šansónového pláště s občasným akordeonem. 'Proč jen jeden žánr, když můžeme mít všechny?' prohlásil Alí, a tak se zrodila Pět Pětka.
První zkoušky byly spíše chaotickou terapií než hudebním procesem. Muzikanti, každý z úplně jiného soudku, se snažili sladit své nástroje a ještě podivnější hudební vize. Sám Alí trval na tom, že 'pravá harmonie se rodí z řízeného rozkladu'. Repertoár se tvořil za pochodu, často na základě snů členů, náhodných zvuků z vesnice nebo v důsledku špatně připojeného zesilovače. Jejich první veřejné vystoupení, na místních dožínkách, vyvolalo smíšené reakce. Starší generace tančila na polky s metalovými kytarovými sóly, zatímco teenageři si podupávali do jazzových pasáží protkaných dechovkou. 'To je úlet!' křičeli jedni, 'To je genius!' šeptali druzí. A tak se zrodila legenda.
Po divokém úspěchu (a občasném nedorozumění) na dožínkách si Úletové Hudební Komando „Pět Pětka“ uvědomilo, že jejich hudba má potenciál oslovit i širší publikum. Jejich debutové album, geniálně pojmenované „**Když polka potká robota**“, bylo nahráno v místní stodole s improvizovaným studiem, kde jako zvuková izolace sloužily balíky sena. Album se šířilo po internetu rychlostí blesku a brzy se stalo kultovním. Skladba „Valčík pro Křivoústého Dráčka“ se stala nečekaným hitem na několika exotických rádiových stanicích v Japonsku, kde si lidé mysleli, že se jedná o novou formu meditativního folku.
Následovala série koncertů, které byly spíše happeningy než vystoupeními. Zahráli na undergroundových festivalech v Berlíně, v malých jazzových klubech v New Orleans (kde jejich akordeonisté vyvolali lehký zmatek) a dokonce i na mezinárodním festivalu dudácké hudby ve Skotsku, kde jejich „dudácký metal“ vyvolal živé diskuse. V Londýně na jednom z koncertů dokonce přerušili skladbu, aby si dali pauzu na oběd – řízek a bramborový salát, samozřejmě – přímo na pódiu, což média označila za „revoluční performance art“. Jejich živá vystoupení jsou vždy nepředvídatelná, plná improvizace, vtipu a samozřejmě, úletu. Nejde jen o hudbu; jde o zážitek, o setkání s něčím, co se vymyká všem škatulkám.
Zlatá Harmonie se stala jedním z nejrespektovanějších a nejmilovanějších dechových kapel v České republice i v Evropě. Jejich hudba je soundtrackem k nesčetným rodinným oslavám, svatbám a obecním slavnostem. Jsou důkazem, že dechová hudba má své nezastupitelné místo v české kultuře a že dokáže oslovit lidi bez ohledu na věk nebo hudební preference. Jejich příběh je ságou o vášni, vytrvalosti a lásce k hudbě, která přetrvává po generace. A s každým novým tónem, který zahrají, pokračují v psaní své vlastní hudební historie, která rezonuje s každým, kdo se odváží naslouchat zvukům Zlaté Harmonie. Jsou to skuteční ambasadoři české kultury a jejich odkaz bude žít dál v srdcích těch, kteří si oblíbili jejich melodie a texty. Jejich hudba je balzámem pro duši, připomínkou krásy jednoduchého života a síly společného veselí. Nejenže dokázali udržet tradiční dechovku živou, ale dali jí nový směr, novou energii a nové posluchače, kteří si uvědomují, že dechovka není přežitek, ale živoucí a inspirativní žánr. Jejich melodie se vryly do paměti a jejich koncerty se staly legendou.
Co dál čeká Zlatou Harmonii? To ví jen osud. Ale jedno je jisté: jejich hudba bude i nadále znít po česko-moravské krajině i za jejími hranicemi, a jejich odkaz bude inspirovat další generace muzikantů, aby následovali své sny a šířili radost prostřednictvím hudby. Jsou hrdým symbolem české dechovky, symbolem radosti, optimismu a národní hrdosti. A tak, zatímco se svět neustále mění, Zlatá Harmonie dál hraje, jejich melodie se nesou po vesnicích a městech, jako věčný zpěv starobylých časů.
Každé album Pět Pětky je novým experimentem. Album „**Symfonie pro Šroubovák a Saxofon**“ (2019) obsahovalo skládky prokládané zvuky ze starých fabrik a polními nahrávkami vesnických kachen, zatímco „**Šansón z Marsu**“ (2022) se ponořilo do sci-fi tematiky s využitím thereminu a neidentifikovatelných kosmických zvuků. Žádný nápad není pro Pět Pětku příliš šílený. Jejich texty, psané většinou samotným Alíkem, jsou plné absurdního humoru, sociální kritiky a občas i hlubokých filozofických úvah, které se skrývají za zjevným nesmyslem. Zpěváci, **Blažena 'Blues' Bromová** a **Otakar 'Opilec' Opráskaný**, s jejich protichůdnými, ale dokonale doplňujícími se vokály, dokážou z každé písně udělat nezapomenutelné divadlo. Kytarista **Ctibor 'Citrón' Cihlář**, s jeho 'kvákadlovou kytarou', dokáže zahrát vše od metalových riffů po jazzové akordy, zatímco rytmická sekce, vedená bubeníkem **Zdeňkem 'Zvonec' Zvonečkem**, tvoří neuvěřitelně komplexní, ale vždy taneční základ.
A co dál? Pět Pětka už oznámila své plány na nahrávání opery o životě brouka hovnivála, která bude mít premiéru v recyklačním centru. Jejich hudba je nekonečnou oslavou kreativity, svobody a radosti z tvoření bez hranic. Jsou důkazem, že hudba nemusí být vážná, aby byla geniální, a že i v tom největším chaosu se může skrývat dokonalá harmonie. Úletové Hudební Komando „Pět Pětka“ je a zůstane fenoménem, který nás nepřestane bavit, překvapovat a nutit tančit, i když nevíme, co se to vlastně děje. Jejich odkaz? Žít naplno, hrát naplno a nikdy se nebrat příliš vážně. A hlavně, nikdy nezapomenout na pořádnou polku, i když ji hrajete na elektrickou pilku. Jejich koncerty jsou vždy vyprodané a atmosféra je elektrizující. Lidé tancují, zpívají a baví se až do pozdních ranních hodin. Šenkovna u Zlaté Trubky se stala ikonickým místem pro českou dechovku a je považována za jedno z nejlepších míst v zemi, kde si užít autentickou dechovou hudbu v příjemném a přátelském prostředí. Je to místo, kde se rodí nové hudební legendy a kde se dechovka stává živou tradicí, která spojuje generace. Je to místo, kde se dechovka prožívá celým tělem a duší, kde se smích mísí s tóny a kde se každý cítí jako doma. Atmosféra je vždy plná radosti a společného sdílení, což dělá z každé návštěvy nezapomenutelný zážitek. To je Šenkovna u Zlaté Trubky – srdce dechovky v Měděném Potoku.
Alois 'Alí' Skočdopole (Česká republika)
Vedoucí, harmonika, dirigent s vařečkou
Blažena 'Blues' Bromová (Česká republika)
Hlavní zpěv (od polky po growl), občas trumpeta
Otakar 'Opilec' Opráskaný (Česká republika)
Hlavní zpěv (od šansónu po rap), občas kazoo
Ctibor 'Citrón' Cihlář (Česká republika)
Elektrická kvákadlová kytara, hřeben
Zdeněk 'Zvonec' Zvoneček (Česká republika)
Bubny z plechovek, zvonky, dřevěné lžíce
Růžena 'Růže' Rozkošná (Česká republika)
Tuba z vysavače, zpěv
Hynek 'Hmyz' Hrubý (Česká republika)
Saxofon z pet lahví, zvuky zvířat
Božena 'Bohyně' Boubelatá (Česká republika)
Jaroslav 'Jára' Jiskra (Česká republika)
Vendula 'Vendy' Vlčková (Česká republika)
Jindřich 'Jindra' Ježek (Česká republika)
Banjo z pánve, metalové riffy
Kristýna 'Křupka' Křivánková (Česká republika)
Klávesy (z dětského pianka), zvukové efekty
Luděk 'Lupen' Loužecký (Česká republika)
Oldřich 'Ondra' Ovocný (Česká republika)
Patrik 'Paťo' Pícha (Česká republika)
Štěpánka 'Štěpí' Šustrová (Česká republika)
Tereza 'Tery' Tichá (Česká republika)
Trojúhelník, zpěv (šeptané pasáže)
Václav 'Venca' Vonásek (Česká republika)
Klarinet z mrkve, improvizace
Zuzana 'Zuzka' Zelená (Česká republika)
Violoncello z barely, smyčcové pasáže
Franta 'Fanda' Fialka (Česká republika)
Cimbal z pračky, experimentální zvuky
Gábina 'Gábka' Gajdošová (Česká republika)
Hedvika 'Heduš' Horáková (Česká republika)
Ivan 'Ivánek' Igel (Česká republika)
Trombon z hadice, jazzová sóla
Jarmila 'Jarka' Jelínková (Česká republika)
Klára 'Kája' Krásná (Česká republika)
Miroslav 'Míra' Myška (Česká republika)
Nela 'Neli' Nováková (Česká republika)
Ondřej 'Ondra' Okurka (Česká republika)
Pavel 'Pája' Papoušek (Česká republika)
Radka 'Radunka' Rybová (Česká republika)
Stanislav 'Standa' Stromek (Česká republika)
Saxofon z roury, jazzové riffy
Vítězslav 'Víťa' Vrabec (Česká republika)
Trubka z trychtýře, dechové fanfáry
Xenie 'Xena' Xanthos (Česká republika)
Klarinet z rýče, exotické melodie
Yvona 'Yvi' Ypsilonová (Česká republika)
Violoncello z barely, smyčcové improvizace
Zdeněk 'Zdeňka' Žížala (Česká republika)
Bicí z plastových lahví, hip-hopové beaty
Anežka 'Áňa' Andělíčková (Česká republika)
Klávesy z dětského vláčku, zvuky hraček
Bohuslav 'Bóža' Brouček (Česká republika)
Kytara z krabice od bot, country-rock
Cyril 'Cíla' Cvrček (Česká republika)
Bas klarinet z PET lahve, basové improvizace
Dalibor 'Dali' Drak (Česká republika)
Didgeridoo z okapu, ambientní zvuky
Eva 'Evča' Eukalyptová (Česká republika)
Harfa z věšáku, snové melodie
Filip 'Fíla' Fousek (Česká republika)
Saxofon z roury, jazzové improvizace
Gustav 'Gusta' Houska (Česká republika)
Trombon z hadice, jazzové melodie
Honza 'Honzík' Hruška (Česká republika)
Trumpeta z trychtýře, dechové sólo
Irena 'Irenka' Ihnedová (Česká republika)
Baskytara ze sudu, funkové basy
Katsuo 'Taiko' Nakamura (Japonsko)
taiko bubny, shamisen
Kai Miyamoto (Japonsko)
Zenový Zvukový Meč (Zen Sonic Sword)
Sklep u Starých Legend
Česká republika, Moravomlýn
Saloon Podkovy
Česká republika, Říčníkov
De Onderwereld
Nizozemsko, Noorderkamp
Kernel Jam
Česká republika, Bytovice
Kulturní doupě 'Na Kravinci'
Česká republika, Šnorchlov
U Hýkajícího Kance
Česká republika, Hýkovice
Myčka v deliriu (Estonsko)
elektro-punk pro domácí spotřebiče a vířivky
Moravská Růže (Česká republika)
tradiční lidová hudba, moravský folklor
Zpěvy Větru (Česká republika)
folkrock s prvky world music
Ethereal Echoes (Norsko)
Progresivní symfonický metal
Prairie Trail (Česká republika)
Česká country s prvky bluegrassu a folku