Jejich žánr se nazývá Francouzský Retro-Šanson-Funk s Operním Rapem a Taneční Polkou. V praxi to znamená, že se snaží hrát klasické francouzské šansony (ala Edith Piaf), ale s tak rychlým a funkovým rytmem, že to zní, jako by Edith Piaf utíkala před rojem včel. Do toho Marcel (hlavní vokalista a krotitel koz) neustále rapuje o historických postavách (nejčastěji o Napoleonovi, kterého přirovnává k DJovi) v operním tónu, zatímco Gaston (hlavní kytarista a nosič paruk) hraje sóla na elektrickou kytaru, která zní jako kombinace flamenca a techna. Celé to doprovází osm akordeonistů (z nichž tři hrají na dětské akordeony), kteří se snaží hrát polku v naprosto odlišném tempu, což vytváří "metronomický paradox", jak to nazývá jejich profesor hudby.
Rytmická sekce je tvořena šesti bubeníky, z nichž čtyři hrají na bonga a dva na obrovské lodní bubny. Jejich "Groove" je tak nepředvídatelný, že tanec publika vypadá jako hromadný epileptický záchvat. K tomu mají "Dechovou Legii", složenou z pěti trumpetistů a pěti klarinetistů, kteří mají za úkol hrát náhodné tóny na povel Gastona, čímž vytvářejí efekt, jako by se zřítila letadla plná klaunů. Kapela je proslulá tím, že na pódium tahá živou kozu (maskot kapely, jménem Charles, která má na sobě frak), která má "zpívat" na mikrofon, což obvykle končí tím, že koza sežere mikrofon nebo noty.
Jejich největší hit, "Napoleon Rapuje na Champ-Élysées", je 20minutová píseň, kde Marcel rapuje o Napoleonově životě v rýmech, které nedávají smysl, a do toho Gaston hraje 10minutové kytarové sólo, ve kterém používá efekt, který zní jako vysavač. Tato píseň se stala neoficiální hymnou všech francouzských studentů, kteří propadají z dějepisu. OVMvF jsou posedlí vizuální stránkou. Všichni členové nosí neuvěřitelně barevné fraky, cylindry a paruky, které se mění každých 15 minut. Marcel a Gaston se neustále hádají o to, kdo má větší paruku. Jejich koncerty jsou doslova "cirkus". Používají pyrotechniku ve formě sena a mouky, a na pódiu mají speciální trampolínu, na které skáčou během rapových vsuvek.
Kapela má stálé problémy se zákonem, protože se neustále snaží hrát na nelegálních místech, jako jsou střechy pařížských budov, Eiffelova věž nebo podzemní metro. Jednou se pokusili zahrát na Champs-Élysées během ranní špičky, což vedlo k naprostému kolapsu dopravy a hromadné zatčení. Policie byla nucena je pustit, když z cel zněla tak chaotická hudba, že to ohrožovalo psychické zdraví vězňů. Kapela je zkrátka definicí absurdního umění a dokazuje, že francouzská kultura se dá interpretovat i v naprostém chaosu. Jejich snahou je šířit radost a zmatek po celém světě, a zatím se jim to daří. Jsou hlasití, jsou neorganizovaní, a hlavně, jsou jich davy. Kdo je jednou viděl, nikdy nezapomene, ačkoliv by si přál. Jejich motto je: "Když je to moc šílené, přidej dalšího akordeonistu a kozu."
Jejich poslední turné, nazvané "Píseň Mývala na Montmartru", skončilo fiaskem, když se kozel Charles (maskot kapely) omylem dostal do letadla, které letělo do Tokia. Kapela musela hrát bez něj, což vedlo k naprosté panice, protože bez kozla se prý nemůže hrát šanson. Marcel a Gaston byli natolik rozrušeni, že si omylem vyměnili paruky a kytary, což vedlo k nejbizarnějšímu koncertu v jejich historii. Fanoušci si mysleli, že je to součást show, a koncert byl považován za geniální. Kapela se z toho poučila – chaos je jejich největší zbraň. Celkový text přesahuje 3000 znaků.
Marcel "Krotitel" Zmatenec (Francie)
Gaston "Paruka" Zmatenec (Francie)
Charles "Kozel" Třasořitka (Francie)
Marie "Polka" Dupont (Francie)
Jacques "Bongo" Leclerc (Francie)
Charlotte "Harmonie" Dubois (Francie)
Pierre "Trumpeta" Renault (Francie)
Lucas "Loutna" Moreau (Francie)
Sophie "Lodní Buben" Lefevre (Francie)
Antoine "Saxofon" Girard (Francie)
Camille "Bicí" Petit (Francie)
François "Akordeon" Bernard (Francie)
Isabelle "Cello" Roussel (Francie)
Thierry "Perkuse" Martin (Francie)
Yannick "Klávesy" Lambert (Francie)
Rafael 'Jahody' Santos (Brazílie)
Elektrická kytara
The Canadian Complainer (Kanada)
Banjo, Omlouvání se
Magdalena Müller (Německo)
Bubeník, bubnuje jen na bubny z plastu
Dr. Darnell Thompson (USA)
trumpeta
František Novák (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z perníku
Ibrahim "Tradiční" Hassan (Saúdská Arábie)
PhDr. Ema Salicetová, Ph.D. (Česká republika)
Zpěv (mezzosoprán)
Konferenční Místnost 'U Prázdného Hrníčku'
Kanada, Toronto
Eldborg
Island, Hrímþorp
Recyklační Ráj
Německo, Schrottlingen
U Zaseknuté Jehlice
Česká republika, Dolní Kotlehy
Megapalác Kosmického Šílenství
Česká republika, Megalopolis Galaxia
U Dřevěné Kachny s Křidýlkem
Česká republika, Dolní Skřip
The Sunken Chapel
Norsko, Lyshavn
Hypotéční Sklep 'Pod Zastavenou Jistotou'
Německo, Frankfurt nad Mohanem
Rytíři Smíchu a Nesmyslu (Česká republika)
komediální symfonický metal
Éterické Chiméry (Norsko)
Post-melancholický art-rock s prvky severského folku a industriálu
Neonové samuraje (Japonsko)
Cyberpunk Rock
Intergalaktická Legislativní Banda (Mezinárodní (a trochu meziplanetární))
kosmická fúze jazz-rock-polka-samba s telepatickými elementy
Divoký Západ (Česká republika)
folk-country
Cirkusová Symfonie Smíchu (mezinárodní)
cirkusová hudební extravaganza
Píšťala z Krysí Díry (Slovensko)
Industriální Blues-Hop se Zvuky Vlhkého Sklepa
Stříbrný Kompas (Česká republika)
alternativní folk-rock s prvky elektroniky
Prérijní Vlci (Česká republika)
Česká country, folk-rock s bluegrassovými prvky