Jejich žánr se nazývá Francouzský Retro-Šanson-Funk s Operním Rapem a Taneční Polkou. V praxi to znamená, že se snaží hrát klasické francouzské šansony (ala Edith Piaf), ale s tak rychlým a funkovým rytmem, že to zní, jako by Edith Piaf utíkala před rojem včel. Do toho Marcel (hlavní vokalista a krotitel koz) neustále rapuje o historických postavách (nejčastěji o Napoleonovi, kterého přirovnává k DJovi) v operním tónu, zatímco Gaston (hlavní kytarista a nosič paruk) hraje sóla na elektrickou kytaru, která zní jako kombinace flamenca a techna. Celé to doprovází osm akordeonistů (z nichž tři hrají na dětské akordeony), kteří se snaží hrát polku v naprosto odlišném tempu, což vytváří "metronomický paradox", jak to nazývá jejich profesor hudby.
Rytmická sekce je tvořena šesti bubeníky, z nichž čtyři hrají na bonga a dva na obrovské lodní bubny. Jejich "Groove" je tak nepředvídatelný, že tanec publika vypadá jako hromadný epileptický záchvat. K tomu mají "Dechovou Legii", složenou z pěti trumpetistů a pěti klarinetistů, kteří mají za úkol hrát náhodné tóny na povel Gastona, čímž vytvářejí efekt, jako by se zřítila letadla plná klaunů. Kapela je proslulá tím, že na pódium tahá živou kozu (maskot kapely, jménem Charles, která má na sobě frak), která má "zpívat" na mikrofon, což obvykle končí tím, že koza sežere mikrofon nebo noty.
Jejich největší hit, "Napoleon Rapuje na Champ-Élysées", je 20minutová píseň, kde Marcel rapuje o Napoleonově životě v rýmech, které nedávají smysl, a do toho Gaston hraje 10minutové kytarové sólo, ve kterém používá efekt, který zní jako vysavač. Tato píseň se stala neoficiální hymnou všech francouzských studentů, kteří propadají z dějepisu. OVMvF jsou posedlí vizuální stránkou. Všichni členové nosí neuvěřitelně barevné fraky, cylindry a paruky, které se mění každých 15 minut. Marcel a Gaston se neustále hádají o to, kdo má větší paruku. Jejich koncerty jsou doslova "cirkus". Používají pyrotechniku ve formě sena a mouky, a na pódiu mají speciální trampolínu, na které skáčou během rapových vsuvek.
Kapela má stálé problémy se zákonem, protože se neustále snaží hrát na nelegálních místech, jako jsou střechy pařížských budov, Eiffelova věž nebo podzemní metro. Jednou se pokusili zahrát na Champs-Élysées během ranní špičky, což vedlo k naprostému kolapsu dopravy a hromadné zatčení. Policie byla nucena je pustit, když z cel zněla tak chaotická hudba, že to ohrožovalo psychické zdraví vězňů. Kapela je zkrátka definicí absurdního umění a dokazuje, že francouzská kultura se dá interpretovat i v naprostém chaosu. Jejich snahou je šířit radost a zmatek po celém světě, a zatím se jim to daří. Jsou hlasití, jsou neorganizovaní, a hlavně, jsou jich davy. Kdo je jednou viděl, nikdy nezapomene, ačkoliv by si přál. Jejich motto je: "Když je to moc šílené, přidej dalšího akordeonistu a kozu."
Jejich poslední turné, nazvané "Píseň Mývala na Montmartru", skončilo fiaskem, když se kozel Charles (maskot kapely) omylem dostal do letadla, které letělo do Tokia. Kapela musela hrát bez něj, což vedlo k naprosté panice, protože bez kozla se prý nemůže hrát šanson. Marcel a Gaston byli natolik rozrušeni, že si omylem vyměnili paruky a kytary, což vedlo k nejbizarnějšímu koncertu v jejich historii. Fanoušci si mysleli, že je to součást show, a koncert byl považován za geniální. Kapela se z toho poučila – chaos je jejich největší zbraň. Celkový text přesahuje 3000 znaků.
Marcel "Krotitel" Zmatenec (Francie)
Gaston "Paruka" Zmatenec (Francie)
Charles "Kozel" Třasořitka (Francie)
Marie "Polka" Dupont (Francie)
Jacques "Bongo" Leclerc (Francie)
Charlotte "Harmonie" Dubois (Francie)
Pierre "Trumpeta" Renault (Francie)
Lucas "Loutna" Moreau (Francie)
Sophie "Lodní Buben" Lefevre (Francie)
Antoine "Saxofon" Girard (Francie)
Camille "Bicí" Petit (Francie)
François "Akordeon" Bernard (Francie)
Isabelle "Cello" Roussel (Francie)
Thierry "Perkuse" Martin (Francie)
Yannick "Klávesy" Lambert (Francie)
František 'Fagot' Zelený (Česká republika)
Klarinet, saxofon, občasné zpěvy
Jakub Šimoník (Česká republika)
klarinet
Tereza Kučerová (Česká republika)
Klávesistka, hraje jen na klávesy z hlíny
Tichá Komora U Bolavé Duše
Polsko, Smutná Wola
Ultimate Wellness Hall
Švýcarsko, Vitanopolis
Nekonečné Pole Možností
Globální Datová Síť (Cloud), Uživatelské Rozhraní (UI)
Le Théâtre du Pardon
Francie, Petit-Vide
Krásná Průrva
Slovensko, Puchľany
Ovčí Úder U Pětikopytníka
Slovensko, Krokodýlí Zapadákov
Granule Bar
Rakousko, Pampeliška
Kasino-Parlamentní Hvězdná Síň
Švýcarsko, Bergtalheim
Kočičí díra
Norsko, Mňaukfjord
Global Mega Wellness Hall
Švýcarsko, Vitanopolis
Zadýchaný Okap
Česká republika, Dolní Podpíčov
Vídeňská Řeznická Škola – 'Pod Řízkovým Stropem'
Rakousko, Vídeň
U Ztraceného Švestky
Česko, Podskalí nad Ohří
Štrůdlová Anarchie (Rakousko)
Barokní Emo-Punk
Ensemble Eloquentiae Juris et Scientiae (Česká republika)
Akademický symfonický barokní jazz s prvky renesanční elegance
The Multiverse Ensemble (Multi-vesmírný Soubor) (Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí))
Pan-Galactic Maximalism – 50 protichůdných žánrů v jediném okamžiku. Kolaps veškeré hudby do jednoho, teoreticky dokonalého, ale chaotického zvuku.
Eskadrona Zelených Jelenů a Kosmická Polka (Norsko)
Severský Folk-Space-Rock s Církevním Popem a Diskotékovými Synth Vsuvkami
Šrouby a Matice (Česká republika)
rock
Ultimátní Hypermega Orchestr Kosmického Šílenství (Česká republika)
extrémní orchestrální spektákl kombinující symfonii, kabaret, cirkus a sci-fi
Už to tůtá aneb Každý je tu Slávek (Česká republika)
existenciální akademické country