Kapela Vřesovištní Meditace vznikla v roce 2007 na březích norského fjordu u městečka Ålvskar. Skupina se zformovala kolem improvizovaných hudebních setkání, které se konaly v dřevěné sauně uprostřed lesa, kde se místní umělci scházeli k nočním seancím s bylinkovým čajem, kadidlem a tajemnými nástroji nalezenými na půdách svých prarodičů.
Zakládající členové se zpočátku neidentifikovali jako kapela, ale jako 'kolektiv vnitřní rezonance', jak zněl jejich první popis na plakátu ručně kresleném uhlíkem na březové kůře. Jejich první vystoupení se konalo u táborového ohně během letního slunovratu a přítomní tvrdili, že 'hudba přišla z mlhy a odnesla je zpět do dětství'.
Styl Vřesovištní Meditace je těžko zařaditelný. Sami členové jej označují jako 'zvuková chůze po mechu'. Hudba se pohybuje mezi meditativními plochami táhnoucích se tónů, minimalistickým folkem a spontánními výbuchy rytmického šepotu. Používají nástroje jako bukové lýko, tibetské mísy, pastýřskou flétnu, ale i upravené zahradní kolečko napnuté strunami z lososích šlach.
Texty skladeb jsou často vymyšlené jazyky, nebo recitace starých norských přísloví zpomaleným flétnovým jazykem. Na scéně se často pohybují bosí, obklopeni větvemi borovice a zapálenými svícemi, přičemž vystoupení připomínají spíše rituál než koncert.
Přestože kapela hraje převážně na malých scénách a lesních slavnostech, získala si početné publikum i mimo Skandinávii. V roce 2016 byli pozváni na festival „Ethereal Roots“ v Jižní Koreji, kde jejich vystoupení způsobilo naprosté ticho v desetitisícovém publiku. Organizátoři později uvedli, že „nikdy se tolik lidí nehýbalo tak pomalu najednou“.
Členové kapely tvrdí, že nezkoušejí a nekomponují. Hudba k nim „přichází během ticha mezi nádechem a výdechem“. Proto také koncerty bývají nepředvídatelné – jednou hrají čtyři hodiny bez pauzy, jindy odehrají jen jednu píseň a poté se v meditaci rozptýlí do publika.
V roce 2022 vydali první a dosud jedinou desku „Sběr Rosy“, která vyšla pouze na dřevěných deskách s vypáleným QR kódem vedoucím na stránku, kde si hudbu může posluchač přehrát pouze během svítání a za přítomnosti vybraných esenciálních olejů.
Vřesovištní Meditace nejsou jen kapelou – jsou atmosférou, náladou, stavem mysli. Kdo je slyšel jednou, má pocit, že je slyší odjakživa.
Torvald Bjerke (Norsko)
zpěv a šepot do mechu
Solveig Einarssdóttir (Island)
hranolová flétna a kadidlová harfa
Mikko Laitinen (Finsko)
bubny z losí kůže
Frøya Knutsen (Norsko)
zvony, šepot, čtení run
Jasper Elkjær (Dánsko)
zvukový architekt
Karel Novotný (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z plastu
Ms. Xenia "X" Petrová (Slovensko)
Gilotina VII (Ostré Tóny), Finanční Řezy
Opuštěná Montážní Hala 'Terminál 404'
Čína, Shenzhen
Hudební dům Větrník
Česká republika, Větrnice
La Crypte Mélancolique
Francie, Brumeville
Ohnivá Paseka
Česká republika, Hvozdnice nad Rokytnou
Folklórní Dvůr "U Zelené Révy"
Česká republika, Vinná Lhota
Hala Zvuku
Česko, Kovárnov
Sídlištní Beat (Česká republika)
electro
Kapr na Rožni (Island)
Chrámový Doom Metal
Galactic Goulash (Mezinárodní)
Progresivní folk-metal-jazz-punk
Špagetový Western (Itálie)
Cowboy metal s dechovkovými prvky
Rezavý Orchestr (Česko)
industriální folk-metal s mechanickými harmoniemi
Éterické Chiméry (Norsko)
Post-melancholický art-rock s prvky severského folku a industriálu
Jednou Slávek, vždycky Slávek a jeho Hyja hyja hou (Česká republika)
brdské country s vůní butanu
Pražský Rančer (Česká republika)
country
Křupaví Trpaslíci (Česko)
Funk-pop s kapkou absurdního kabaretu
Sambiliongova Avie (Slovensko)
psychedelický folk, karavan-blues, středoevropský rock