Když se v roce 2012 v Brně náhodně potkali tři studenti Fakulty výtvarných umění s informatikem, nikdo by netušil, že z tohoto setkání vznikne kapela, která zásadně ovlivní alternativní elektronickou scénu střední Evropy. Kapela Ztracený Signál vznikla jako experimentální projekt kombinující syntezátory, industriální beaty a emotivní vokály. Prvním impulzem byl studentský projekt s názvem „Zvuk prostoru“, který měl původně formu audiovizuální instalace. Tehdy se ale ukázalo, že energie mezi členy má potenciál přesáhnout galerijní zdi.
Ztracený Signál kombinuje temné ambientní plochy s pulzujícími beaty a melancholickými texty. V jejich hudbě se často objevují motivy digitální osamělosti, vnitřní rozervanosti moderního člověka a otázky identity ve světě algoritmů. Hudebníci se nebojí používat neobvyklé zvuky, jako jsou rozladěné dětské klávesy, modifikované výkřiky ptáků nebo ručně vyráběné nástroje z kovového šrotu.
Jejich skladby nejsou tvořeny podle klasické struktury sloka-refrén, ale spíše jako zvuková koláž, kde se jednotlivé prvky pomalu skládají do celku, který často vyústí v monumentální závěr nebo se zlomí do nečekaného ticha.
Koncerty Ztraceného Signálu jsou proslulé svou vizuální i zvukovou intenzitou. Využívají projekce, světelné instalace, kouřové efekty i interakce s publikem. Na vystoupeních je často slyšet improvizace, což znamená, že žádný koncert není stejný jako předchozí. Členové kapely vystupují často v tematických kostýmech — od digitálních masek až po průsvitné obleky pokryté LED pásky. V některých případech zapojují do show i robotické prvky, například mechanické ruce synchronizované s beaty nebo drony, které osvětlují scénu shora.
Jejich debutové album „Ticho mezi frekvencemi“ (2014) se okamžitě stalo kultovní záležitostí v alternativních kruzích. Druhé album „Město bez signálu“ (2017) přineslo více strukturované skladby a větší produkční ambice. Nejnovější album „404: Duše nenalezena“ (2022) je temné, introspektivní a zároveň technicky nejpropracovanější dílo kapely. Kapela získala ocenění v rámci Czech Alternative Awards a byla nominována na evropskou cenu za inovaci v elektronické hudbě.
Kapela se také aktivně podílí na workshopech pro mladé hudebníky, podporuje otevřený software a je známa svým ekologickým přístupem — většina jejich turné probíhá v rámci sdílené dopravy a na scéně používají převážně recyklované materiály.
Nela Válková (Česká republika)
zpěv, texty
David Gonda (Česká republika)
elektronika, produkce
Karin Poláková (Slovensko)
basová kytara, analogové efekty
Leonid Král (Rakousko)
bicí, perkusní objekty
Helena Drážďanská (Česká republika)
vizuály, světelný design
Velvet Noir (USA)
taneční vystoupení, runway, voguing
Jana Weber (Německo)
Baskytarista, hraje jen na baskytaru z perníku
Psychoakustický Ústav Pro Totální Hudební Zkázu
Česko, Debilov
Valhalla's Embrace
Norsko, Lysgard
Vídeňská Řeznická Škola – 'Pod Řízkovým Stropem'
Rakousko, Vídeň
U Šestého Vrabce
Česko, Vrabčín
Zářivý označník
Česká republika, Kladenský Kolotoč
U Hýkajícího Kance
Česká republika, Hýkovice
Stíny Půlnoci (Slovensko)
Atmospheric Black Metal
Úletové Hudební Komando „Pět Pětka“ (Česká republika)
Galaktický Polkoválcový Jazz-Metal-Funky-Šansón s akordeonem
Aurora Echo (Finsko)
Alternativní rock s prvky elektroniky
Orchestr Bláznivých Sýrů (Česká republika)
Komická symfonie
Delta Dissonance (Mezinárodní)
Blues-barokní-orchestr
Noční Hvězdy (Česká republika)
synthwave / retro elektronika
Zatmění Mysli (Česká republika)
Symphonic Progressive Metal
Stíny Větru (Česká republika)
Melodický folk metal
Kovbojové z Křemelné (Česká republika)
country
Prdící Jednorožci (Irsko)
Duhový Death Metal