El Tuberculo Explosivo (ETÉ) je domovská scéna Los Blasteros de la Montaña. Klub se nachází ve fiktivním městě Pueblo de las Confusiones, které je známé svou neuvěřitelnou byrokracií a tím, že se tam neustále hádají o název ulice. Klub je postaven v bývalém skladu na brambory, což mu dává neobvyklý tvar a stálý, zemitý zápach. Tryskárny si ho vybrali, protože věřili, že "zvuk hlízy rezonuje s brutalitou".
Vstup do klubu je neobvyklý: musí se projít velkým trezorem, který se otevírá jen tehdy, když se na něj zahraje úryvek z tradiční dechovky. Hlavní sál je obrovský, s nízkým stropem a stěnami obloženými starými plechovkami. Pódium je postaveno z hromady pneumatik a obloženo obřími, nafukovacími kaktusy. Osvětlení je minimální, skládá se jen z jedné blikající žárovky a reflektorů, které jsou ovládány pedály na kytaru. Zvukový systém je tak hlasitý, že je nutné mít s sebou špunty do uší, které jsou prodávány na baru s příchutí mango. Pravidla klubu jsou absurdní: je povinné tleskat po každém dechovém sóle, je zakázáno mluvit o počasí a každý, kdo si objedná nealkoholický nápoj, musí předvést břišní tanec.
Největší atrakcí klubu je bar, který se jmenuje "El Coctel de la Muerte" (Koktejl Smrti). Podávají se tam nápoje tak silné, že je musí barman míchat v rukavicích. Jejich nejoblíbenějším drinkem je "Trumpeta Destrukce", což je směs rumu, chilli a něčeho, co vypadá jako motorový olej. V klubu se neustále konají bizarní akce, jako jsou "Mistrovství v házení pozounu na dálku" a "Seminář o tom, jak growlovat o lásce".
V suterénu je "Kapslová Zkušebna", kde si kapela zkouší nové písně. Je to malá, stísněná místnost, která je akusticky odhlučněná polštáři a starými matracemi, což je ale neustále nedostačující. El Tuberculo Explosivo je prostě srdcem Venezuelan Brass Deathu. Je to hlučné, chaotické a neuvěřitelně zábavné místo, kde se hudba a šílenství setkávají v jeden velký latinskoamerický festival. Klub je otevřen, dokud neuteče Ricardo, což se stává zhruba třikrát za noc.
Stříbrný Úsvit (Česká republika)
progresivní folk-rock s elektronickými prvky
Hliníková Husa (Německo)
Industriální folk s prvky recyklace
Mega Cirkus Reggae (Česká republika)
country reggae
Vrabčí Tanec (Česká republika)
Eklektický Skřipcok-Balkan s Prvky Norské Meditativní Hudby
Multiversální Symfonie (Česká republika)
Experimentalní orchestrální fusion
Hradní Tuláci (Slovensko)
Country-Dechovka
Lípa Tlačenka (Česká republika)
Progresivní Klobásový Pop
Stříbrný Kompas (Česká republika)
alternativní folk-rock s prvky elektroniky
Šprýmaři na strunách XXL (Česká republika / Slovensko)
bláznivá směs lidovek, popu a reggae pro smích a tanec
Chlor Beat (Česká republika)
letní ska-funk
Doc. Dr. a Metaldech (Rakousko)
akademická metaldechovka
Špagety s Razítkem (Italsko-Německá Osa (se sídlem v daňovém ráji, kde se pěstují olivy))
Kulinářský Post-Punk s Prvky Administrativního Jazzu
Skupina několika kreténů (Česká republika)
experimentální kabaretní noise-folk
Spalovač brněnských šalin (Česká republika)
Industriální hantec-metal s folklórními prvky
Globální Parlamentární Jackpot Orchestra (Mezinárodní)
fúze jazz, samby, elektroniky, klasiky a loterijních rytmů
Dudácké Turbo Velryby (Česká republika)
Chodský Cyber-Folk
Barokní Komora Virtuosů (Česká republika)
Neobarokní komorní jazz s prvky klasicismu
Rafael Costa (Brazílie)
berimbau
Mr. Zdeněk "Zub" Novák (Česko)
Bicí VIII (Zubní Vrtáky), Zubařský Rytmus
Zola "Chřestýš" Johnson (USA)
Banjo, zvuky chřestýše (perkuse)
Ms. Tina "Toxicita" Müller (Německo)
Metronom VII (Udržování Chybného Rytmu), Toxický Model
Milan Kovarik (Cesko)
kontrabas
František Novák (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z perníku
Helena Švanda (Česká republika)
svandovský saxofon
Turek Mlhač (Slovensko)
mlžný šepot a zapařené basy
Sofia Mendes (Portugalsko)
guitarra portuguesa
Diego Fernandez (Argentina)
bandoneon
Jiří Malý (Česká republika)
trombon
U medvěda v noře
Česká republika, Pašerák
The Velvet Abyss (Sametová Propast)
Švédsko, Glitterborg (Třpytkové Město)
Splachárna
Česká republika, Čurákovice u Potrubína