Interiér je kapitola sama pro sebe. Stěny jsou pomalovány abstraktními freskami, které prý vytvořil Ctibor, když byl opilý meruňkovicí a snažil se namalovat mandalu (výsledek vypadá jako výbuch barevné nudle). Strop je tak nízký, že Drahoslav musí hrát na bicí v podřepu, a Vratislav má na hlavě helmu, aby si neporanil hvízdací část hlavy. Hlavním prvkem je nefunkční gramofon z roku 1958, který slouží jako barový pult. V klubu se podává jen jedno pivo, které je čepováno z hadice, a jeden druh nealko nápoje, který je ve skutečnosti jen perlivá voda s příchutí "neurčitě zelené".
Akustika je katastrofická, což kapele Šneci na Krosně naprosto vyhovuje. Tvrdí, že "špatná akustika je součást Barokního Emo-Folku, protože rezonance odráží vnitřní chaos". Zvukař, místní legenda a samotářský holubář pan Vydržka, se snaží vše marně zachránit, ale většinou jen přepojuje mikrofony k sobě navzájem, čímž vzniká neustálá zpětná vazba, kterou kapela mylně považuje za "harmonický disonant".
Kapela zde hraje pravidelně, většinou v úterý, kdy je návštěvnost nejnižší a kdy je největší pravděpodobnost, že se do klubu nikdo nedostane (což je pro ně ideální pro "intimní umělecký zážitek"). Legendární jsou jejich "Tichá Úterý", kdy kapela hraje své nejdelší balady, zatímco publikum hraje Člověče, nezlob se! nebo plete ponožky. Majitel klubu, pan Alois Zmatený (který je také jednatelem Dolního Skřipu a místním šerifem), tvrdí, že klub je "ziskový, protože nikdo nikdy neplatí, ale také nikdo nic nekupuje". Je posedlý dřevěnými kachnami a všude po klubu jich má rozvěšeno asi 500, přičemž každá z nich má jedno křidýlko odmontované – odtud název. Alois věří, že dřevěné kachny s jedním křidýlkem mají magickou moc a chrání klub před "zlými vlivy popové hudby".
Klub se stal útočištěm pro fanoušky kapely – "Krošňáky". Ti sem jezdí ze všech koutů Česka a Slovenska (a údajně jeden i z Lichtenštejnska), aby se ztratili v labyrintu absurdity. Jednou za rok se zde koná "Festival Pomalosti", kde kapela hraje nepřetržitě 24 hodin a největší atrakcí je závod šneků na vzdálenost deseti centimetrů. Klub má svůj vlastní mikroklimat a panuje zde neustálá, lehká mlha, která je prý způsobena vlhkostí z Drahoslavova čajového gongu. Bez "U Dřevěné Kachny s Křidýlkem" by kapela Šneci na Krosně nemohla existovat. Je to jejich umělecké útočiště, kde mohou být sami sebou – naprosto chaotičtí a legrační. Klub je tak špatný, až je kultovní.
Los Blasteros de la Montaña (Tryskárny z Hor) (Venezuela)
Venezuelan Brass Death – fúze tradiční dechovky, tropické salsy a brutal death metalu s vlivy Llanos hudby
Pražský Rančer (Česká republika)
country
Tlaková sezóna na zakázané skládce (Česká republika)
odpadní country s výpary a poezií
Stříbrný Úsvit (Česká republika)
progresivní folk-rock s elektronickými prvky
Syntax Error & the Debuggers (Česká republika)
technologický synth-rock
Moravský Štamprlík (Česká republika)
cimbálová muzika
Zahradní Trpaslíci (Finsko)
Pohádkový death metal
Echa Kosmu (Mezinárodní)
Ambientní Elektronika s Akustickými Vlivy z Celého Světa
Lední Šaman (Německo-Kamčatská federace hudebních vizionářů)
experimentální folk-metal s prvky sibiřského šamanského trance a bavorské dechovky
Blue Velvet Ensemble (Francie)
Jazz
Ferencovo Florenc (Česká republika)
undergroundový šraml, česko-maďarský folk-punk
Divoký Západ (Česká republika)
folk-country
The Multiverse Ensemble (Multi-vesmírný Soubor) (Orbitální stanice Zeme (Bývalá družice pro špionáž počasí))
Pan-Galactic Maximalism – 50 protichůdných žánrů v jediném okamžiku. Kolaps veškeré hudby do jednoho, teoreticky dokonalého, ale chaotického zvuku.
Vlčatce v Džemu (Jamajka)
Džungle-core/Jam-pop
Celtic Latina (Česká republika / Slovensko)
tradiční irské písně v latinském rytmu
Zabiják s houslemi (Německo)
Folková metalová symfonie s houslemi a akordeonem
Jarkko Nöönberg (Finsko)
pralesní vokály, mikrotonální banjo
Oldřich Vichr (Česká republika)
neidentifikovatelný dechový nástroj
Lenka Marušková (Slovensko)
zpěv, fujara
Lucie Pokorná (Česká republika)
Smyčcová hráčka, hraje na smyčce z roztavených plastových lahví
Jakob Schmidt (Německo)
Bubeník, bubnuje jen na bubny z plastu
The Austrian Yodeler (Rakousko)
Akordeon (elektrický), Jódlování
Irina "Ruská zima" Volkov (Rusko)
Balalajka (extrémě rychlé tóny), Zpěv (melancholické balady o cirkusu), Hod nožem
Lenka Nováková (Česká republika)
Syntezátorová virtuózka, hraje na syntezátor z gumy
Sofia 'La Chispa' Nuñez (Španělsko)
Keytar, syntezátory, elektronické beaty, vokály
Miguel Tubo (Portugalsko)
efekty z nafukovacího kajaku
The Finnish Fish (Finsko)
Kytara (piškotová), Growl
Jana Svobodová (Česká republika)
Baskytaristka, hraje na baskytaru bez strun
The Costa Rican Crusher (Kostarika)
Vokály (Latino-Punk), Klávesy (s efekty)
The Finnish Fish (Finsko)
Kytara (piškotová), Growl
František Novák (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z perníku
Lee "Vodní" Kim (Jižní Korea)
K-Pop vokály (hraje jen o vodě), zvuky vody
U Nervní Pandy
Česká republika, Šplouchov nad Mozkovou
Dům Písní
Česká republika, Veselice
Thrill Track Stage
USA, Rollertown
Kavárna Pod Tónem
Česká republika, Praha
Kulturní Dům Nová Scéna
Česká republika, Nové Hrady