Klub "U Ztraceného Dirigenta" je legendární – a to především pro svůj architektonický chaos, který dokonale odráží hudbu GCO. Nachází se v neexistující vesnici Vadleitz-Oberdorf v Lichtenštejnsku, která je, dle místních pověstí, viditelná jen pro ty, kdo platí daně. Klub byl původně stará továrna na výrobu hodinek s kukačkou, kterou Ernst "Tlustý" Schmutzli koupil za peníze zpronevěřené v bance. Jeho záměr byl jednoduchý: vytvořit místo, kde by se dalo hrát 24 hodin denně, aniž by si někdo stěžoval.
Interiér klubu je surrealistický. Místo klasického pódia mají členové GCO vybudovanou rozsáhlou, pětipatrovou konstrukci z lešení, starých cembal a demontovaných kukačkových hodin. Zvuková izolace je prakticky nulová – stěny jsou pokryty starými vinylovými deskami a novinovými výstřižky (většinou o neúspěšných daňových kontrolách Ernsta). Kvůli 100 členům kapely je pódium natolik přeplněné, že každý člen má k dispozici zhruba 30 centimetrů čtverečních prostoru. To často vede k lokálním bitkám o teritorium, zejména mezi Sergejem Volkovou (Theremin) a Marií Rodriguez (Flamenco). Situace je tak kritická, že se dokonce i Hiroshiho papírové bicí rozpadají jen z návalu lidí, a ne z hraní.
Akustika je katastrofální. Záměrně. Ernst nechal stropy obložit plechovkami od sardinek a podlahu pokrýt starými koberci, které pohlcují jen ty frekvence, které jsou "příliš nudné". Výsledkem je, že zvuk v klubu je směsicí ozvěn, rezonancí a náhodných pískavých tónů. Návštěvníci (kteří jsou vzácní) jsou povinni nosit helmy a špunty do uší, které jsou prodávány u vchodu jako "suvenýr z Lichtenštejnska". Je třeba zmínit, že v klubu je nainstalováno 100 individuálních mikrofonů, z nichž 90 je neustále vypnuto, protože by to jinak vedlo k trvalému poškození budovy.
Klub má i neoficiální "Kuchařský Kout", který spravuje Jacques "Pískací" Dubois. Koutek je tvořen starým plynovým sporákem a stolem, na kterém Jacques vaří své proslulé (a jediné) jídlo: bagety. S nimi soupeří Olga "Babička" Petrova, která prodává pirohy z koše. Je to jediný kulinářský souboj, který kdy v Lichtenštejnsku proběhl a který skončil tím, že Olga hodila vařečkou po Jacquesovi, když si stěžoval na nedostatek francouzského másla. Celá situace je navíc komplikována Sanjeevem, který se snaží všem prodat veganský hummus, který nikdo nechce, ačkoliv je v kapele 100 členů, jídlo je věčný zdroj konfliktů.
"U Ztraceného Dirigenta" je také domovem "Místnosti Pro Nástroje". Vzhledem k tomu, že kapela vlastní přes 500 bizarních hudebních nástrojů (včetně sady zvonů z tibetského kláštera a deseti obřích kachních pískátek), je místnost spíše skladištěm plným překážek. Často se stává, že členové tam zabloudí a jsou "ztraceni" po celé dny, než je objeví Ramesh Khan při své šachové procházce. Je ironické, že navzdory tomu, že klub je "hlavní scénou" GCO, odehrají tam jen pár koncertů ročně. Důvod? Vadleitz-Oberdorf má velmi přísná pravidla pro hluk po 17:00, a GCO nikdy nezačíná hrát dříve než v 17:01. Když už hrají, je to zážitek. Nejen pro sluch, ale pro celý nervový systém. Místo aplausu obvykle následuje ticho, nebo zoufalé výkřiky z řad místních obyvatel, kteří se snaží spát, neboť klub je hned vedle Vadleitz-Oberdorfského sirotčince, což je další příčina Ernsta k úsměvu. Poslední koncert skončil fiaskem, když do sebe narazil Sergej Volkov s thereminem a Jonas Berg s motorovou pilou, což vedlo k "Nehoda-Grindcore-Fugě" a evakuaci budovy. Ale to je jen běžný den v GCO.
Stříbrný Úsvit (Česká republika)
progresivní folk-rock s elektronickými prvky
Lopatky z Plechu (Česko)
Country-Industrial
Evropský Dechový Soubor Harmonia (Rakousko)
dechová hudba
Lokomotiva Expres (Slovinsko)
Železničářský folk-metal
Dudácké Turbo Velryby (Česká republika)
Chodský Cyber-Folk
Jihočeské Pouto (Česká republika)
Velká česká country, folk a bluegrassová skupina s orchestrálními prvky
Moravanka z Hrozenkova (Česká republika)
Česká lidová hudba
Kosmické Panorama (Česká republika)
synthwave / retro-futurismus
Elektrische Welle (Německo)
Industrial Rock
Galaktická Symfonie Nonsensu (Česká republika)
epický orchestrální chaos s prvky sci-fi a kabaretu
Cirkusová Symfonie Smíchu (mezinárodní)
cirkusová hudební extravaganza
Stříbrný Úsvit (Česká republika)
progresivní folk-rock s elektronickými prvky
Rislerka (Česká republika)
Moravský Folklor s Příchutí Psychedelie
Mr. Ivan "Investice" Volkov (Rusko)
Děrovačka I (Rychlé Děrování, Hluk), Ztráta Dokumentů
Eva Horáková (Slovensko)
zpěv
Milan 'Skřipka' Rychlík (Česká republika)
Hlavní zpěv, rytmická kytara
Herr Keks (Hans-Ulrich Knusprig) (Rakousko)
Vedoucí kapely, dirigent, theremin, kávovar (hlavní sóla)
Karolina Svobodová (Česká republika)
Basová kytara
Barbora Černá (Česká republika)
Smyčcová hráčka, hraje na smyčce z roztavených plastových lahví
Luigi "La Mafia" Bellini (Itálie)
Mandolína (Neapolské melodie), Hádání
Lenka Nováková (Česká republika)
Syntezátorová virtuózka, hraje na syntezátor z gumy
Terka 'Svišť' Nováková (Česko)
baskytara, kytara, kuchařka
Tomáš 'Špekoun' Jelínek (Česká republika)
Rytmická kytara, harmonika, doprovodný zpěv
Mr. Kenji "Korekce" Tanaka (Japonsko)
Bicí I (Kancelářské Stoly, Pořadače), Finanční Disciplína
Mr. Hassan "Hypotheek" Zaki (Egypt)
Jarmila 'Babička' Nováková (Česká republika)
Trubka, klavír, doprovodný zpěv
Tereza Janíková (Slovensko)
zpěv, cimbál
František Novák (Česká republika)
Kytarista, hraje jen na kytaru z perníku
U Ztraceného Dirigenta (Zum Verlorenen Dirigenten)
Lichtenštejnsko, Vadleitz-Oberdorf
Kulturní stodola Na Pomezí
Česká republika, Nové Lhotice
Bar pod Kapajícím Kohoutkem
Slovensko, Mokrý Kút